Komunální volby 2026 v Nové Bystřici: přehled a souvislosti
V Nové Bystřici přinesou nadcházející komunální volby nové složení městského zastupitelstva, které bude určovat další směřování samosprávy. Písemné záznamy o městě sahají do roku 1775.
Město s více než třemi tisíci obyvateli leží v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
Poslední obecní volby v roce 2022 vynesly do čela kandidátku ŽIVÉ BYSTŘICKO, která si zajistila 36,89 % hlasů. Na druhé příčce skončilo uskupení Pro Bys3ci se ziskem 29,96 % hlasů. Třetí pozici obsadilo hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, pro které hlasovalo 14,10 % voličů, následované sdružením PATRIOTI Nová Bystřice s 12,23 % a formací Komunistická str.Čech a Moravy, jež obdržela 6,81 % odevzdaných hlasů.
Pro zájemce o širší kontext je k nahlédnutí souhrn za komunální volby v okrese Jindřichův Hradec a k dispozici jsou rovněž data pro komunální volby v Jihočeském kraji mapující výsledky jednotlivých samospráv.
Poslanecká sněmovna a hlasování místních voličů
Při hlasování do celostátního parlamentu zaznamenalo město zřetelnou podporu hnutí ANO, které při volbách v roce 2025 zvítězilo s podílem 38,54 % hlasů, což korespondovalo s jeho celorepublikovým prvenstvím při zisku 34,51 %. Druhá koalice SPOLU získala v místních okrscích 18,39 %, zatímco celostátně obdržela 23,36 %. Další hlasy si připsaly subjekty STAN (8,86 %), PIRÁTI (7,81 %), MOTO (6,88 %), STAČILO! (6,88 %), SPD (6,44 %), PŘÍSAHA (4,29 %), GENERACE (0,55 %) a ŠVÝC. DEM. (0,33 %). Při předchozím klání v roce 2021 zde hnutí ANO obdrželo 30,55 %, zatímco koalice SPOLU brala 22,34 % a formace Piráti+STAN dosáhla na 13,49 % hlasů.
Všeobecný přehled o zákonodárném sboru přinášejí celostátní volby do Poslanecké sněmovny. Jak hlasovali voliči přímo ve městě, zachycují sněmovní volby v Nové Bystřici, přičemž regionální souvislosti nabízí pohled na volby do sněmovny na Jindřichohradecku i krajská data pro volby do sněmovny v Jihočeském kraji.
Výběr hlavy státu ve dvou kolech
Rok 2023 přinesl souboj o prezidentský úřad, v němž první kolo v katastru města ovládl Andrej Babiš se ziskem 43,39 % hlasů (723 hlasů). Za ním se umístil Petr Pavel, jehož podpořilo 31,57 % voličů (526 hlasů), a Danuše Nerudová s 13,50 % hlasů (225 hlasů). Pavel Fischer tehdy obdržel 4,14 %, Jaroslav Bašta 3,18 %, Marek Hilšer 2,58 %, Karel Diviš 1,20 % a Tomáš Zima 0,42 %.
Rozhodující druhé kolo znamenalo změnu pořadí, neboť Petr Pavel shromáždil 52,30 % hlasů (898 voličů) a Andrej Babiš získal 47,69 % (819 voličů). Celostátní souvislosti přibližuje rubrika pro prezidentské volby, zatímco detailní čísla shrnují prezidentské volby v Nové Bystřici. V širším rámci okresu jsou dostupná data za prezidentské volby na Jindřichohradecku i celokrajský výsledek pro prezidentské volby v Jihočeském kraji.
Krajské zastupitelstvo a regionální preference
Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2024 hlasovalo v obci nejvíce občanů pro ODS, která dosáhla na 43,74 % (318 hlasů). Druhé hnutí ANO zaznamenalo 29,43 % (214 hlasů) a koalice STAČILO! si připsala 10,31 % (75 hlasů). Mezi další kandidující subjekty patřila Jihočeská veřejnost s 3,85 %, uskupení SPD+Trikol+PRO s 3,57 %, Piráti s 2,75 % a kandidátka STAN PRO JČK s 1,78 %.
Celkový rámec hlasování v regionech nabízejí krajské volby. Způsob, jakým se vyjádřili místní obyvatelé, dokumentují krajské volby v Nové Bystřici, a k porovnání okolních měst slouží přehled pro krajské volby v okrese Jindřichův Hradec.
Základní profil a pamětihodnosti města
Nová Bystřice se rozkládá na ploše 81,8 km² v nadmořské výšce 588 metrů a pro poštovní styk využívá směrovací čísla 378 33 a 378 81. Podle údajů Českého statistického úřadu k roku 2024 čítala obec 3 199 obyvatel, přičemž v roce 2021 se zde nacházelo 1 076 domů. Demografický vývoj za rok 2024 vykázal celkový úbytek o 20 osob, na němž se podílel záporný přirozený přírůstek o 18 lidí i migrační saldo ve výši -2 obyvatel.
Věkové složení zjištěné při sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že skupina do 14 let tvořila 12,8 % místních (v celém Česku 12,9 %), věková kategorie od 15 do 64 let představovala 67,8 % (ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili 19,4 % populace (ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k otázce náboženského vyznání přihlásilo 11,9 % obyvatel jako věřící (republikový průměr 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 53,7 % (celorepublikově 47,8 %) a 34,4 % občanů kolonku nevyplnilo (ČR 30,1 %).
K významným stavebním památkám evidovaným Národním památkovým ústavem náleží renesanční zámek adaptovaný v průběhu staletí z původního gotického hradu a dochované části městského opevnění vybudovaného před rokem 1341. Další informace ze života samosprávy jsou k nalezení na oficiálním portálu města Nová Bystřice.
Zájem o hlasování a volební účast
Komunální volby v roce 2022 zaznamenaly ve městě účast 49,71 % oprávněných voličů. Tento zájem předčil celorepublikový průměr, který tehdy v komunálním hlasování činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 67,23 % voličů, což bylo mírně pod celostátní hodnotou 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila místní účast 59,24 % oproti republikovým 65,43 %. Prezidentské klání v roce 2023 přilákalo v prvním kole k urnám 63,66 % oprávněných občanů (celorepublikově 68,24 %) a ve druhém kole účast vzrostla na 66,64 % (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak znamenaly účast 28,18 % voličů, zatímco průměr za celou zemi dosáhl 32,91 %.
