Komunální volby 2026 v Plané nad Lužnicí: souvislosti a volební přehled
V Plané nad Lužnicí určí nadcházející komunální volby 2026 budoucí složení městského zastupitelstva i směřování radnice. Historie tohoto jihočeského sídla sahá až do roku 1357, ze kterého pochází nejstarší dochovaná písemná zmínka i původní gotické jádro zdejšího kostela.
Město má dnes přes čtyři tisíce obyvatel. Následující text nabízí ucelený pohled do politické historie města a zasazuje výsledky jednotlivých typů voleb do regionálního i celostátního kontextu.
Složení radnice a výsledky komunálních voleb
Hlasování do městského zastupitelstva v roce 2022 přineslo prvenství uskupení PLANÁ 365, jež obdrželo 40,61 % hlasů (celkem 8 119 hlasů). Druhou pozici obsadila kandidátka Zdravá Planá se ziskem 27,66 % (5 530 hlasů). Třetí příčku vybojovalo uskupení Nezávislí s podporou KDU-ČSL, které přesvědčilo 18,89 % voličů (3 777 hlasů), zatímco čtvrtá formace LIDÉ - Planá nad Lužnicí získala 12,84 % hlasů (2 567 hlasů).
Širší pohled na hlasování v okolních městech a obcích nabízí přehled za okres Tábor, přičemž regionální souvislosti mapují také souhrnné výsledky pro Jihočeský kraj.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na čele umístilo hnutí ANO se ziskem 30,71 % (709 hlasů), následované koalicí SPOLU, pro kterou hlasovalo 27,94 % voličů (645 hlasů). Třetí skončilo hnutí STAN s 10,70 % (247 hlasů), čtvrtí PIRÁTI obdrželi 9,01 % (208 hlasů), uskupení MOTO dosáhlo na 7,14 % (165 hlasů) a hnutí SPD zaznamenalo 6,75 % (156 hlasů). Menší podíl hlasů připadl formacím STAČILO! (4,24 %, 98 hlasů), PŘÍSAHA (1,42 %, 33 hlasů), GENERACE (0,60 %, 14 hlasů) a ŠVÝC. DEM. (0,30 %, 7 hlasů). Stejně jako v celé České republice, kde vyhrálo hnutí ANO s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, obsadily tyto dvě formace první dvě místa i v místním hlasování.
V předchozím sněmovním klání roku 2021 bylo pořadí na prvních místech opačné, neboť tehdy zvítězila koalice SPOLU s 33,73 % (734 hlasů), zatímco hnutí ANO získalo 24,44 % (532 hlasů), koalice Piráti+STAN měla 16,49 % (359 hlasů) a hnutí SPD 6,89 % (150 hlasů). Podrobnější data zachycují sněmovní volby v Plané nad Lužnicí, přičemž regionální výsledky shrnuje také přehled za okres Tábor a stejně tak souhrnná stránka pro Jihočeský kraj.
Přímá volba prezidenta republiky
Během prezidentských voleb v roce 2023 se v úvodním kole postavil do čela Petr Pavel se ziskem 40,26 % (933 hlasů), následován Andrejem Babišem, který obdržel 30,90 % (716 hlasů). Třetí Danuše Nerudová oslovila 15,88 % voličů (368 hlasů), Pavel Fischer získal 5,69 % (132 hlasů), Marek Hilšer 2,93 % (68 hlasů), Jaroslav Bašta 2,80 % (65 hlasů), Karel Diviš 0,82 % (19 hlasů) a Tomáš Zima 0,69 % (16 hlasů). V rozhodujícím druhém kole Petr Pavel prvenství uhájil a získal 65,25 % (1 570 hlasů), zatímco Andrej Babiš si připsal 34,74 % (836 hlasů).
Kompletní vývoj obou kol nabízí odkaz na prezidentské volby v Plané nad Lužnicí. Zájemci o širší kontext mohou prozkoumat celkové výsledky za okres Tábor a rovněž přehled pro celý Jihočeský kraj.
Rozhodování v krajských volbách
Krajské volby v roce 2024 přinesly v sídle prvenství pro ODS, pro kterou se vyslovilo 52,26 % voličů (645 hlasů). S odstupem následovalo hnutí ANO s 21,71 % (268 hlasů) a koalice Společně pro JČ, jež zaznamenala 7,37 % (91 hlasů). Další pozice obsadily formace STAČILO! se ziskem 6,07 % (75 hlasů), uskupení SPD+Trikol+PRO se 3,24 % (40 hlasů), JIH 12 s 3,07 % (38 hlasů), Piráti s 1,62 % (20 hlasů) a STAN PRO JČK s 1,53 % (19 hlasů).
Detailní pohled na hlasování přinášejí krajské volby v Plané nad Lužnicí, zatímco situaci ve všech okolních obcích přibližuje souhrn za okres Tábor.
Profil města a demografické údaje
Planá nad Lužnicí má status města, rozkládá se na ploše 21,4 km² v nadmořské výšce 395 metrů a k doručování pošty slouží poštovní směrovací čísla 390 02, 391 02 a 391 11. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 4 614 obyvatel a v roce 2021 se ve městě nacházelo 1 141 domů. Celkový přírůstek obyvatel za rok 2024 činil 58 osob, k čemuž přispělo kladné saldo migrace ve výši 62 lidí, jež převážilo nad mírným přirozeným úbytkem vyjádřeným hodnotou -4. Informace o správě i aktuality jsou k dispozici na webových stránkách města.
Stavební dědictví dokumentuje Národní památkový ústav, v jehož evidenci figuruje například původně gotický kostel sv. Václava z roku 1357, výrazně upravený koncem 18. století, či rokokový Zámecký špýchar pocházející ze třetí čtvrtiny 18. století. Věková skladba obyvatelstva v roce 2021 zahrnovala 13,1 % dětí do 14 let (v celé republice 12,9 %), 71,8 % osob v produktivním věku od 15 do 64 let (v ČR 69,7 %) a 15,1 % seniorů ve věku 65 a více let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se ve stejném roce 50,9 % obyvatel označilo za lidi bez vyznání (celostátně 47,8 %), 19,5 % respondentů uvedlo, že jsou věřící (v ČR 22,2 %), a 29,6 % dotázaných na tuto otázku neodpovědělo (v ČR 30,1 %).
Volební účast při jednotlivých hlasováních
Zájem voličů o komunální volby v roce 2022 dosáhl 46,56 %, což představovalo účast nepatrně vyšší než celostátní průměr, který činil 46,07 %.
Vyšší účast ve srovnání s celorepublikovým průměrem vykázala i ostatní hlasování. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 72,06 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 to bylo 68,06 % při republikové hodnotě 65,43 %. Prezidentské volby roku 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 71,74 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 74,73 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 pak volební účast činila 37,72 %, zatímco celostátní průměr dosáhl 32,91 %.