100,00 %
Romana Poljanská starostka obce, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
14,80 % (97 hlasů)
Ing. Pavel Polívka elektrotechnik, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
15,41 % (101 hlasů)
Václav Jabornický OSVČ, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 3
13,74 % (90 hlasů)
Miroslav Ďurák záchranář, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
14,19 % (93 hlasů)
Radek Helus strojník, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 5
14,04 % (92 hlasů)
Jan Mohelnický OSVČ, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 6
13,89 % (91 hlasů)
Václav Parlásek OSVČ, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 7
13,89 % (91 hlasů)
Romana Poljanská starostka obce, věk: 44 let
Ing. Pavel Polívka elektrotechnik, věk: 51 let
Václav Jabornický OSVČ, věk: 40 let
Miroslav Ďurák záchranář, věk: 48 let
Radek Helus strojník, věk: 50 let
Jan Mohelnický OSVČ, věk: 43 let
Václav Parlásek OSVČ, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Loze se v nadcházejících komunálních volbách v roce 2026 rozhodne o novém složení obecního zastupitelstva. Dějiny této nevelké vesnice na severním Plzeňsku sahají hluboko do minulosti, neboť první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1216. Místní obyvatelé se navíc dlouhodobě vyznačují poměrně vysokou mírou občanské aktivity u hlasovacích uren.
Zdejší samospráva spravuje území se zhruba dvěma a půl stovkami obyvatel. Následující text nabízí ucelený pohled na to, jak dopadla minulá hlasování v obci, a přináší přehled výsledků od komunální úrovně až po volbu hlavy státu.
Při obecních volbách na podzim roku 2022 se v obci neodehrál souboj více politických stran. Do volebního klání se přihlásila pouze jediná kandidátní listina s názvem Sdružení nezávislých kandidátů, která obdržela všech 655 odevzdaných platných hlasů, tedy 100,00 %.
Jak hlasovali voliči v dalších sídlech celého regionu, ukazuje krajský přehled pro komunální volby v Plzeňském kraji, přičemž podrobnosti za nejbližší okolí nabízí také souhrn pro komunální volby v okrese Plzeň-sever. Výsledky předešlých volebních období v obci zachycují níže uvedené odkazy:
Při celostátním rozhodování, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v Loze v roce 2025 hnutí ANO, jež získalo 69 hlasů, což znamenalo 41,07 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 25 hlasy (14,88 %) a o pomyslnou třetí příčku se podělily hnutí SPD a hnutí STAN, které obě shodně přesvědčily 16 voličů (9,52 %). Následovaly formace MOTO se 14 hlasy (8,33 %), PIRÁTI s 12 hlasy (7,14 %), uskupení STAČILO! s 11 hlasy (6,54 %), hnutí PŘÍSAHA se 3 hlasy (1,78 %) a uskupení SMSKA se 2 hlasy (1,19 %). Zisk hnutí ANO v obci byl výraznější než jeho celorepublikový výsledek 34,51 %, ačkoli v obou případech šlo o vítězný subjekt, zatímco koalice SPOLU zaostala za celostátním průměrem 23,36 %.
Pro porovnání lze nahlédnout do sněmovních voleb v roce 2021, kdy v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,41 % (45 hlasů) před koalicí SPOLU, jež obdržela 21,56 % (33 hlasů). Tehdy se místní výsledek lišil od celostátního celku, kde těsně zvítězila koalice SPOLU před hnutím ANO. Širší regionální data přinášejí parlamentní volby v Plzeňském kraji i přehled zachycující parlamentní volby v okrese Plzeň-sever. Podrobné rozdělení hlasů v jednotlivých letech shrnují následující odkazy:
V lednu 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž prvním kole obdržel nejvyšší počet hlasů Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 62 voličů (38,75 %). Druhý Petr Pavel si připsal 41 hlasů (25,62 %) a třetí Danuše Nerudová oslovila 25 občanů (15,62 %). Hlasy získali také Jaroslav Bašta (15 hlasů; 9,37 %), Pavel Fischer (10 hlasů; 6,25 %), Marek Hilšer (4 hlasy; 2,50 %), Karel Diviš (2 hlasy; 1,25 %) a Tomáš Zima (1 hlas; 0,62 %).
Ve finálním druhém kole se souboj přelil do velmi vyrovnaného výsledku, kdy Andrej Babiš získal 87 hlasů (50,87 %) a Petr Pavel 84 hlasů (49,12 %), rozhodoval tedy rozdíl pouhých 3 hlasů. Celkovou situaci v celém kraji zachycují prezidentské volby v Plzeňském kraji a data za sousední obce uvádí přehled pro prezidentské volby v okrese Plzeň-sever. Starší hlasování i celkové výsledky v obci představují tyto odkazy:
V roce 2024 proběhly řádné krajské volby, v nichž v Loze s přehledem dominovalo hnutí ANO, kterému dalo hlas 38 voličů, což představovalo 46,34 %. Na druhém místě skončilo hnutí STAN s 10 hlasy (12,19 %) a třetí pozici obsadila koalice SPD+Trikolora se ziskem 8 hlasů (9,75 %).
Další hlasy si rozdělily formace PRO NÁŠ KRAJ (6 hlasů; 7,31 %), uskupení STAČILO! (6 hlasů; 7,31 %), koalice ODS+TOP 09 (5 hlasů; 6,09 %), hnutí PŘÍSAHA (5 hlasů; 6,09 %), Piráti (2 hlasy; 2,43 %), SOCDEM (1 hlas; 1,21 %) a hnutí LEPŠÍ ŽIVOT (1 hlas; 1,21 %). Kontext za celý okres přinášejí krajské volby v okrese Plzeň-sever. Historii krajských voleb na místní úrovni dokumentují následující stránky:
Loza je menší venkovskou obcí rozkládající se na ploše 3,7 km² v nadmořské výšce 442 metrů. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 255 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 bylo v katastru napočteno 95 domů. V obci platí poštovní směrovací číslo 331 52. Další informace o životě v obci a činnosti obecního úřadu uvádějí oficiální webové stránky obce.
V demografickém vývoji za rok 2024 byl zaznamenán celkový úbytek o 7 obyvatel, k němuž přispěl jak přirozený úbytek ve výši 3 osob, tak záporné saldo migrace o 4 osoby. Věková skladba obyvatel v roce 2021 vykazovala 12,2 % dětí ve věku do 14 let (v celé republice činil průměr 12,9 %), 69,9 % lidí v produktivním věku od 15 do 64 let (naproti 69,7 % v ČR) a 18 % seniorů nad 65 let (oproti 17,4 % v Česku). Při sčítání v témže roce se 59,8 % obyvatel označilo za osoby bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), věřících bylo 11,9 % (celostátně 22,2 %) a zbývajících 28,4 % obyvatel kolonku náboženského vyznání nevyplnilo.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Loze hodnoty 53,67 %, což představovalo výsledek převyšující celorepublikový průměr, jenž se tehdy pohyboval na úrovni 46,07 %.
Podobně nadprůměrný zájem provázel i další druhy hlasování. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 76,71 % oprávněných voličů, zatímco v celém Česku to bylo 68,95 %, a v roce 2021 účast dosáhla 70,18 % oproti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly k urnám v prvním kole 75,47 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 80,28 % (v celé ČR 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 pak účast činila 39,45 %, což bylo rovněž více než celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
