41,21 %
30,27 %
16,63 %
11,89 %
SDH Rváčov - nezávislí za obec V… Sbor dobrovolných hasičů Možděni… SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ DŘEVÍKO… SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ SVOBODN…
Mgr. Bc. Zdeněk Štengl zastupitel obce Vysočina, starosta SDH Rváčov, manažer obchodně právních vztahů, chovatel papoušků, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
17,76 % (184 hlasů)
Bc. Veronika Kudláčková Černá zastupitelka obce Vysočina, ředitelka Domova na cestě, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
14,86 % (154 hlasů)
Pavel Novotný provozovatel pohostinství U Zelené sedmy Rváčov, OSVČ, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 4
12,45 % (129 hlasů)
Tomáš Dubský starosta obce, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
26,93 % (205 hlasů)
Zdeněk Dubský podnikatel, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 2
16,29 % (124 hlasů)
Jan Chmelař důchodce, věk: 75 let
pořadí na kandidátce: 2
24,64 % (103 hlasů)
Mgr. Jana Nováková učitelka, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 2
30,43 % (91 hlasů)
SDH Rváčov - nezávislí za obec V… Sbor dobrovolných hasičů Možděni… SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ DŘEVÍKO… SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ SVOBODN…
Mgr. Bc. Zdeněk Štengl zastupitel obce Vysočina, starosta SDH Rváčov, manažer obchodně právních vztahů, chovatel papoušků, věk: 61 let
Bc. Veronika Kudláčková Černá zastupitelka obce Vysočina, ředitelka Domova na cestě, věk: 45 let
Petr Fousek zaměstnanec Obecního úřadu Vysočina, podnikatel, OSVČ, věk: 48 let
Pavel Novotný provozovatel pohostinství U Zelené sedmy Rváčov, OSVČ, věk: 28 let
Martin Šustr OSVČ, gastro servisní technik, věk: 39 let
Simona Tezourová zástupce vedoucí prodejny, věk: 48 let
David Půlpán policista, psovod, věk: 31 let
Mgr. Pavel Kulma MBA místopředseda Českého svazu rychlobruslení, reprezentační trenér rychlobruslení juniorů, věk: 36 let
Petr Marek tiskař, věk: 48 let
Tomáš Dubský starosta obce, věk: 53 let
Zdeněk Dubský podnikatel, věk: 59 let
Petr Bačkovský předseda představenstva, věk: 57 let
Pavel Pospíšil technik výroby, věk: 50 let
Táňa Mičková obchodník, věk: 64 let
Josef Bačkovský dělník, věk: 61 let
Josef Jeřábek řidič, věk: 39 let
Jan Dalecký voják, věk: 35 let
Jindřich Nevole prodavač, věk: 61 let
Kateřina Fousková manažerka obchodu, věk: 36 let
Jan Chmelař důchodce, věk: 75 let
Stanislav Černý důchodce, věk: 66 let
Michal Marek řidič, věk: 35 let
Stanislav Černý zámečník, věk: 43 let
Michal Cach dělník, věk: 48 let
Roman Bříza nástrojař, věk: 52 let
Marek Černý podnikatel, věk: 45 let
Libor Šinkora zámečník, věk: 49 let
Jaroslav Dalecký řidič, věk: 50 let
Mgr. Jana Nováková učitelka, věk: 41 let
Katka Truksová pracovnice sociální péče, věk: 31 let
Petra Grodlová administrativní pracovnice ve zdravotnictví, věk: 55 let
Petr Pilař pracovník ve dřevovýrobě, věk: 32 let
Jana Pilařová pracovnice sociální péče, věk: 62 let
Radek Pilař řidič kamionu, věk: 58 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Už tento víkend rozhodnou voliči o tom, kdo zasedne ve třetině Senátu. Ve druhém kole dojde často na „bratrovražedný“ souboj mezi kandidáty ODS a Starostů a v řadě obvodů se utkají představitelé vládního ANO s opozičními favority. CNN Prima NEWS pro vás jednotlivé obvody monitoruje a nabízí vám i sérii debat mnoha protikandidátů. Jaká témata rezonují a co rozhodne o budoucích senátorech?
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
V obci Vysočina rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místní samosprávy. Věková skladba zdejší populace přitom vykazuje zajímavý rys, neboť podíl dětí do 14 let zde podle sčítání dosáhl pouze 9,7 %, což sídlo zařadilo na 5816. pozici z 6254 obcí v republice.
Obec se rozkládá v oblasti Železných hor. Tento článek přináší ucelený pohled na to, jak zdejší voliči hlasovali v různých typech volebních klání, a doplňuje jej o základní demografická i historická data.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 svedla velmi těsný souboj dvě místní hasičská uskupení. Vítězství nakonec připadlo kandidátce s názvem SDH MOŽDĚNICE, jež obdržela 34,08 % hlasů (820 hlasů). V těsném závěsu skončila formace Hasiči Rváčov s podporou 3PK, která získala 33,29 % hlasů (801 hlasů). Čtveřici kandidujících subjektů uzavírala sdružení SDH DŘEVÍKOV se ziskem 19,95 % a SDH SVOBODNÉ HAMRY, pro které se rozhodlo 12,68 % hlasujících.
Širší kontext toho, jak se hlasovalo v okolních městech a vesnicích, nabízí přehled komunálních voleb na Chrudimsku. Pro zájemce o krajské souvislosti je určen také souhrnný pohled na celý Pardubický kraj, jenž shrnuje obecní klání v celém regionu.
Přehled předchozích volebních výsledků v obci zachycují následující odkazy:
Když se v celostátním měřítku konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, voliči v obci dali jednoznačnou přednost hnutí ANO, které obdrželo 42,02 % hlasů. Stejně jako v celé zemi, kde toto hnutí zvítězilo se ziskem 34,51 %, se i na místní úrovni prosadilo na čelo pelotonu. Druhé místo v obci obsadilo hnutí STAN s 22,15 %, zatímco na celostátní úrovni skončila druhá koalice SPOLU, která v obci oslovila pouze 8,90 % voličů a předstihlo ji ještě uskupení MOTO se ziskem 10,76 %. Pětiprocentní hranici zde překročila i formace STAČILO! s 6,83 % hlasů, naopak hnutí SPD zaznamenalo 4,96 % a PIRÁTI 3,31 %.
V předchozím volebním klání roku 2021 vyhrálo v obci hnutí ANO s 28,43 % hlasů, zatímco celostátním vítězem byla koalice SPOLU s 27,79 %, jež v obci skončila až třetí se ziskem 14,91 %, předstižena koalicí Piráti+STAN s 21,67 %. Aktuální výsledky i minulé trendy shrnují parlamentní volby ve Vysočině. Regionální souvislosti pak přibližují sněmovní výsledky na Chrudimsku i krajská data přes výsledky voleb v Pardubickém kraji.
Když se v roce 2023 konaly celostátní prezidentské volby, projevili zdejší voliči v obou kolech výraznou přízeň Andreji Babišovi. V prvním kole obdržel 42,21 % hlasů (198 hlasů), zatímco Petr Pavel zaznamenal 22,81 % (107 hlasů) a Danuše Nerudová si připsala 18,33 % (86 hlasů). Čtvrtý Pavel Fischer obdržel 5,97 % a Jaroslav Bašta 5,11 % hlasů.
Ve finálním druhém kole Andrej Babiš své vedení v místě udržel a zvítězil se ziskem 52,60 % hlasů (252 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 47,39 % (227 hlasů). Celkový přehled zachycují výsledky prezidentského hlasování ve Vysočině, přičemž regionální data za okolní obce nabízí souhrn za okres Chrudim a širší pohled doplňují prezidentské volby v Pardubickém kraji.
Na regionální úrovni uspořádané krajské volby v roce 2024 přinesly v obci prvenství uskupení 3PK-Pro pros. PaK, které si připsalo 31,59 % hlasů (85 hlasů). Druhé místo obsadilo hnutí ANO se ziskem 25,27 % hlasů (68 hlasů) a třetí skončilo hnutí STAN, jež volilo 13,01 % hlasujících (35 hlasů). Přes deset procent se dostala ještě Koalice pro PaK s 10,40 % hlasů.
Kompletní data o krajském hlasování v místě shrnuje stránka pro krajské volby ve Vysočině. Hlasování v rámci celého okresního území přibližují krajské výsledky za okres Chrudim.
Obec Vysočina se rozkládá na ploše 17,9 km² v nadmořské výšce 567 metrů a její poštovní směrovací číslo je 539 01. První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1487. Podle zjištění, jež eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 701 obyvatel a v roce 2021 se na území nacházelo 307 domů. V roce 2024 byl zaznamenán záporný přirozený přírůstek -4 obyvatel, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 8 přistěhovalých osob dosáhl celkový přírůstek kladné hodnoty 4 obyvatel.
Z hlediska věkového složení v roce 2021 tvořili obyvatelé ve věku 15 až 64 let celkem 70,3 % (v celé ČR 69,7 %), senioři nad 65 let představovali 19,9 % (v ČR 17,4 %) a děti do 14 let tvořily 9,7 % (v ČR 12,9 %). Při sčítání lidu v témže roce uvedlo 41,8 % obyvatel, že je bez vyznání (celostátně 47,8 %), k věřícím se přihlásilo 22,3 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 35,9 % lidí tuto otázku nezodpovědělo (v ČR 30,1 %). Aktuality ze života samosprávy zveřejňuje oficiální web obce Vysočina.
Oblast je mimořádně bohatá na památky lidové architektury i technické stavby, na což dohlíží Národní památkový ústav. Mezi nejvýznamnější chráněné objekty patří areál muzea v přírodě Vysočina, který reprezentuje vývoj vesnického stavení od poloviny 18. do poloviny 19. století, či historický hamr a mlýn s dochovaným technickým vybavením na řece Chrudimce.
Volební účast v komunálních volbách roku 2022 dosáhla v obci 63,92 %. Tato účast znatelně předčila celorepublikový průměr, jenž se v těchto volbách zastavil na hodnotě 46,07 %.
Vysokou ochotu jít k volebním urnám prokázali místní občané i při dalších hlasováních. Ve sněmovních volbách roku 2025 přišlo volit 81,14 % oprávněných voličů při celostátním průměru 68,95 %, přičemž v roce 2021 dosáhla účast 72,88 % oproti celorepublikovým 65,43 %. Během prezidentské volby v roce 2023 odevzdalo svůj hlas v prvním kole 79,86 % oprávněných voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 79,90 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak volební účast činila 46,46 %, což rovněž převýšilo celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
