Ohlédnutí za hlasováním v Mimoni a vyhlídky pro komunální volby 2026
Kdykoliv se blíží komunální volby 2026, lidé v Mimoni se připravují na výběr nových zástupců, kteří budou po další čtyři roky rozhodovat o rozvoji města a správě tamní radnice. Toto severočeské město má velmi zajímavou sociologickou tvář. Pouhých devět procent zdejších obyvatel se totiž při posledním sčítání lidu přihlásilo k nějakému náboženskému vyznání, což z něj činí jedno z nejsekulárnějších míst v celé České republice.
Sídlo rozkládající se podél řeky Ploučnice má za sebou historii sahající do 14. století. Na této stránce naleznete nejen historické srovnání místních politických sil, ale také odkazy na výsledky dalších důležitých hlasování, která formovala zdejší veřejný život.
Jak se rozhodovalo v boji o místní radnici
Minulé obecní volby v roce 2022 přinesly na místní politické scéně naprosto jednoznačný triumf hnutí ANO 2011, které si odneslo drtivých 60,65 % všech odevzdaných hlasů. Ostatní kandidující subjekty získaly výrazně menší podporu, přičemž druhé nejúspěšnější uskupení dosáhlo na necelých třináct procent. Těsně pod touto hranicí se s podílem 11,73 % umístilo sdružení SOS pro Mimoň a za ním následovali hasiči se ziskem 6,75 % a kandidátka TOP 09, která obdržela 5,42 %.
Pokud vás zajímá, jak hlasovali lidé v okolních obcích, můžete se podívat na ucelený přehled komunální politiky na Českolipsku, případně prozkoumat celkovou situaci v celém Libereckém kraji. Pro podrobný pohled do minulosti města poslouží níže uvedené odkazy na jednotlivá volební období.
Souboj o křesla v Poslanecké sněmovně
Hlasování do dolní komory Parlamentu ČR vykazuje v tomto městě dlouhodobě silnou podporu pro hnutí ANO. Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zde toto uskupení jednoznačně zvítězilo s 46,35 % hlasů, což výrazně převyšuje jeho celorepublikový zisk 34,51 %. Naopak koalice SPOLU, která v celostátním měřítku obsadila s 23,36 % druhé místo, v tomto severočeském sídle získala pouze 10,99 % hlasů a jen těsně předstihla třetí SPD s 10,90 %.
Podobný trend byl patrný i v roce 2021, kdy zde hnutí ANO zvítězilo s 38,63 %, ačkoliv celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %. Podrobné výsledky pro toto území naleznete na stránce o sněmovních volbách v Mimoni. Pokud vás zajímá širší regionální kontext, jsou k dispozici také data za okres Česká Lípa a kompletní výsledky pro celý Liberecký kraj.
Kdo zvítězil v souboji o Pražský hrad
Při volbě hlavy státu v roce 2023 se místní voliči přiklonili na stranu Andreje Babiše. V prvním kole prezidentských voleb zde získal rovných 50,01 % hlasů, zatímco jeho nejvážnější protikandidát Petr Pavel obdržel 23,44 % a Danuše Nerudová oslovila 10,60 % hlasujících. Druhé kolo přineslo potvrzení této dominance, když Andrej Babiš v tomto městě zvítězil se ziskem 59,19 % hlasů nad Petrem Pavlem, který získal 40,80 %.
Vývoj nálad voličů v této oblasti si můžete podrobněji prohlédnout na stránce prezidentského hlasování v Mimoni. K dispozici jsou také ucelené výsledky pro okres Česká Lípa a pro zájemce o širší geografický pohled též souhrn za Liberecký kraj.
Která uskupení uspěla při krajském hlasování
Regionální politika ukazuje v tomto regionu podobné rozložení sil jako sněmovní volby. Během posledního rozhodování o složení zastupitelstva, kterým byly krajské volby v roce 2024, zde drtivě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 54,46 % hlasů. Na druhé pozici skončilo uskupení SLK, pro které hlasovalo 17,43 % voličů, následovaní uskupením STAČILO! s 5,60 % hlasů.
O čtvrté místo se podělily koalice SPD+Trikolora a SPOLU, které shodně získaly 5,19 % hlasů. Kompletní vývoj v tomto městě mapují stránky věnované krajským volbám v Mimoni, přičemž regionální srovnání nabízí přehled výsledků za okres Česká Lípa.
Historie a demografická tvář Mimoně
Mimoň, nacházející se v nadmořské výšce 280 metrů, se poprvé písemně připomíná již v roce 1352. Toto město o celkové rozloze 15,5 kilometrů čtverečních mělo v roce 2024 celkem 6387 obyvatel, přičemž zde lidé využívají jedno poštovní směrovací číslo 47124. Na jeho území se podle sčítání z roku 2021 nacházelo 1207 domů. Z demografického hlediska vykazuje sídlo zajímavou dynamiku. V roce 2024 byl zaznamenán záporný přirozený přírůstek, kdy zemřelo o 30 osob více, než se narodilo, avšak díky kladnému saldu migrace, kdy se přistěhovalo o 39 lidí více, než odešlo, vykázalo město celkový přírůstek 9 obyvatel.
Podle sčítání lidu z roku 2021 tvořily děti do 14 let věku 13,1 % populace, což je mírně nad průměrem celé České republiky (12,9 %). Lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 68,3 % (celostátně 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 18,6 %, což převyšuje republikový průměr 17,4 %. V oblasti vyznání se k věřícím přihlásilo pouhých 9 % obyvatel (v ČR 22,2 %), zatímco bez vyznání jich bylo 59,5 % (v ČR 47,8 %) a 31,5 % údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Tyto statistiky, zpracované na základě dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), dokreslují profil tamní společnosti.
Mezi chráněné památky, jejichž historii eviduje Národní památkový ústav (NPÚ), patřil v minulosti zámek, jehož počátky sahají do 16. století a který v roce 1664 získal barokní podobu, v roce 1985 však byl zdemolován a zbyl po něm pouze zámecký park. Pozoruhodný je rovněž most patrně z 18. století se sochou sv. Jana Nepomuckého datovanou rokem 1782 vedoucí přes řeku Ploučnici a pískovcový sloup se sochou Panny Marie na náměstí 1. Máje pocházející z roku 1677. Další informace o životě ve městě, rozvoji a službách najdete na oficiálním webu města Mimoň.
Jaká byla účast voličů u volebních uren
Zájem o věci veřejné v Mimoni mírně zaostává za celostátním průměrem, což se ukazuje při srovnání volební účasti napříč jednotlivými typy hlasování. V komunálních volbách konaných v roce 2022 přišlo odevzdat svůj hlas 43,86 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice byla průměrná účast u tohoto typu voleb o něco vyšší a činila 46,07 %.
Podobný rozdíl lze vysledovat i u celostátních voleb. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo k urnám 62,61 % místních voličů oproti celorepublikovým 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila účast 56,84 % (celostátně 65,43 %). U volby prezidenta v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 60,08 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 62,08 % (v ČR 70,25 %). Nejnižší zájem byl zaznamenán při krajských volbách v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouze 28,64 % oprávněných osob ve srovnání s celostátním průměrem 32,91 %.