Komunální volby 2026 v Heřmaničkách: souvislosti a volební historie
V Heřmaničkách rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva i o dalším směřování celé samosprávy. Přestože první dochovaná písemná zmínka o sídle pochází až z roku 1381, v obci stojí gotický kostel svatého Šimona a Judy, jehož kořeny sahají dokonce do třetí čtvrtiny 13. století. Heřmaničky jsou středočeská obec v okrese Benešov.
Při pohledu do volebních místností se v průběhu let ukazuje, že místní voliči mají svébytné preference, které se liší podle typu hlasování. Následující přehled mapuje výsledky obecních, sněmovních, prezidentských i krajských voleb a přináší ucelený pohled na to, jak se v tomto koutě regionu hlasovalo.
Rozdělení mandátů na heřmaničské radnici
Hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 proběhlo ve znamení jediné kandidátní listiny. O přízeň voličů usilovalo výhradně Sdružení nezávislých kandidátů, které tak obdrželo všech 1354 odevzdaných hlasů, což představovalo plných 100,00 %. Žádné jiné uskupení kandidátní listinu nepodalo.
Širší kontext o hlasování v okolních sídlech poskytuje souhrnný přehled pro komunální volby v okrese Benešov, přičemž regionální rámec doplňují také celkové výsledky za komunální volby ve Středočeském kraji. Starší hlasování v samotné obci zachycují níže uvedené odkazy:
Výsledky hlasování do Poslanecké sněmovny
Při celostátním měření sil ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na prvním místě umístilo hnutí ANO se ziskem 41,28 % (180 hlasů). Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO zvítězilo s 34,51 %, i zde získalo vedoucí postavení, ovšem v obci byl jeho zisk ještě znatelnější. Druhé místo obsadila koalice SPOLU s podporou 17,20 % (75 hlasů), zatímco na celostátní úrovni si tato koalice připsala 23,36 %. Následovala formace MOTO s 9,63 % (42 hlasů), hnutí STAN obdrželo 9,40 % (41 hlasů) a hnutí SPD podpořilo 8,94 % voličů (39 hlasů). Hranici pěti procent překonala ještě koalice STAČILO! se ziskem 5,96 % (26 hlasů). Menší počty hlasů si připsali PIRÁTI (4,35 %, 19 hlasů), PŘÍSAHA (0,91 %, 4 hlasy), REBELOVÉ (0,68 %, 3 hlasy) a GENERACE (0,45 %, 2 hlasy).
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 dopadl souboj v obci odlišně od celorepublikového pořadí. Zatímco v celém Česku vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % hlasů, zde zvítězilo hnutí ANO, které obdrželo 36,65 % (147 hlasů). Koalice SPOLU skončila druhá se ziskem 19,20 % (77 hlasů). Třetí příčku obsadila koalice Piráti+STAN s 11,97 % (48 hlasů), hnutí PŘÍSAHA zaznamenalo 8,72 % (35 hlasů), hnutí SPD získalo 7,48 % (30 hlasů) a KSČM podpořilo 6,73 % hlasujících (27 hlasů). Podrobný přehled nabízí stránka pro sněmovní volby v Heřmaničkách, celkový výsledek v regionu pak shrnují sněmovní volby na Benešovsku i krajská rekapitulace pro sněmovní volby ve Středočeském kraji.
Kdo získal nejvíce hlasů v prezidentském klání
Hlasování, jímž vrcholily prezidentské volby v roce 2023, přineslo v obou kolech zajímavé rozuzlení. V úvodním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 46,18 % zúčastněných (200 hlasů). Druhý Petr Pavel si připsal 29,33 % (127 hlasů) a Danuše Nerudová skončila třetí se ziskem 13,16 % (57 hlasů). Ostatní kandidáti obdrželi méně hlasů: Pavel Fischer 4,38 % (19 hlasů), Jaroslav Bašta 3,23 % (14 hlasů), Marek Hilšer 2,77 % (12 hlasů) a Karel Diviš s Tomášem Zimou získali shodně 0,46 % (po 2 hlasech).
Ve finálovém duelu však nastal obrat. Petr Pavel dokázal oslovit větší počet dalších voličů a zvítězil se ziskem 51,97 % (224 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 48,02 % (207 hlasů). Vývoj nálad v obci podrobně dokumentují prezidentské volby v Heřmaničkách, situaci v okolí představují prezidentské volby na Benešovsku a celkový rámec doplňují prezidentské volby ve Středočeském kraji.
Hlasování o složení krajského zastupitelstva
Poslední krajské volby v roce 2024 přinesly v obci jasné prvenství hnutí ANO, které obdrželo 47,23 % (94 hlasů). Druhé hnutí STAN získalo 21,10 % (42 hlasů) a koalice SPOLU skončila na třetím místě s podporou 10,55 % (21 hlasů). Čtvrtá příčka patřila koalici STAČILO!, která si připsala 9,04 % (18 hlasů).
Zbývající subjekty zůstaly pod čtyřmi procenty: koalice SPD+Trikol+PRO obdržela 3,51 % (7 hlasů), Piráti 3,01 % (6 hlasů), SOCDEM 2,51 % (5 hlasů) a hnutí PŘÍSAHA 1,50 % (3 hlasy). Místní výsledkovou listinu shrnují krajské volby v Heřmaničkách, přičemž regionální souvislosti zachycují také krajské volby na Benešovsku.
Charakteristika obce a demografický vývoj
Středočeská obec Heřmaničky se rozkládá na ploše 17,3 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 408 metrů a pro doručování pošty slouží směrovací číslo 257 89. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 743 obyvatel. V roce 2021 se na území obce nacházelo 309 domů. Z demografického pohledu zaznamenalo sídlo v roce 2024 úbytek: přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -5 a saldo migrace činilo -7, což dohromady představovalo celkový přírůstek -12 obyvatel. Aktuální dění a obecní záležitosti přibližuje oficiální web obce Heřmaničky.
Struktura obyvatel podle sčítání lidu z roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 14,2 % (celostátní průměr byl 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 67,0 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 18,8 % obyvatel (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 23,2 % dotázaných (celorepublikově 22,2 %), jako bez vyznání se označilo 44,7 % lidí (v ČR 47,8 %) a zbývajících 32,1 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Místní památkové dědictví dokumentuje Národní památkový ústav. K nejvýznamnějším objektům patří vedle gotického kostela svatého Šimona a Judy také historický chudobinec na návsi, který nechal v roce 1769 založit hrabě Jan Jindřich z Bissingenu jako špitál pro poddané ze smilkovského panství. Hodnotnou ukázku lidové architektury představuje venkovská usedlost s přízemní roubenou chalupou z konce 18. století a navazujícími hospodářskými stavbami.
Účast voličů v jednotlivých typech voleb
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 34,87 %, což bylo znatelně méně než celorepublikový průměr 46,07 %.
Při celostátních volbách byla návštěvnost volebních místností výrazně vyšší. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 hlasovat 74,37 % oprávněných voličů, zatímco v celé republice účast činila 68,95 %; v roce 2021 to bylo 72,04 % oproti celostátním 65,43 %. Podobně nadprůměrný zájem provázel i prezidentskou volbu v roce 2023, kde v prvním kole účast dosáhla 73,94 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 73,68 % (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak přilákaly 34,57 % voličů, což lehce převýšilo celostátní průměr 32,91 %.
