Komunální volby 2026 v Habrech: přehled a souvislosti
V Habrech přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 rozhodnutí o tom, které osobnosti usednou do městského zastupitelstva a povedou radnici v dalším volebním období. Kořeny tohoto sídla sahají hluboko do minulosti, neboť nejstarší písemná zmínka pochází již z roku 1101.
Dnešní město mělo v roce 2024 celkem 1 309 obyvatel. Vedle místní samosprávy se zdejší voliči v uplynulých letech zapojili do hlasování o složení parlamentu, krajského zastupitelstva i do volby hlavy státu, přičemž výsledky všech těchto klání poskytují ucelený obraz o směřování obce.
Místní radnice a výsledky komunálních voleb
Při hlasování do zastupitelstva v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů dvě lokální uskupení. Vítězství si připsalo uskupení SNK pro Hab.,Frýdn.,Lub. a Zb., které obdrželo 52,46 % hlasů (3 512 hlasů). Druhá kandidátka s názvem SNK Habersko krásnější získala 47,54 % hlasů (3 183 hlasů).
Jak si vedla ostatní sídla v okolí, přibližuje souhrnný přehled pro komunální volby na Havlíčkobrodsku, přičemž regionální rámec doplňují také celkové výsledky za komunální volby v Kraji Vysočina.
Rozhodování o složení Poslanecké sněmovny
Celostátní politické preference prověřily v nedávné době volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Hlasování v obci ovládlo hnutí ANO se ziskem 47,95 % hlasů, následované koalicí SPOLU s 17,84 % a hnutím STAN, které oslovilo 11,44 % voličů. Další příčky obsadily subjekty MOTO (7,08 %), hnutí SPD (5,58 %), uskupení STAČILO! (4,90 %) a PIRÁTI (4,22 %), zatímco SMSKA, ČSSD a hnutí PŘÍSAHA získaly shodně po 0,27 % hlasů. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO zvítězilo s 34,51 % hlasů před koalicí SPOLU (23,36 %), bylo toto hnutí nejúspěšnější i v místních volebních místnostech, avšak s výraznějším náskokem.
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 v sídle dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 41,91 % hlasů, zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % (v místě druhá s 23,89 %). Podrobnější data nabízí stránka pro parlamentní volby v Habrech, přičemž širší pohled poskytují souhrny pro okres Havlíčkův Brod i přehled za celý Kraj Vysočina.
Volba hlavy státu v obou kolech
Při hlasování, v němž občané vybírali hlavu státu roku 2023, představovaly prezidentské volby souboj osmi kandidátů v prvním kole. V prvním kole podpořilo nejvíce místních voličů Andreje Babiše, jenž získal 48,73 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 25,89 % a Danuše Nerudová 13,81 %. Hlasy získali také Pavel Fischer (4,38 %), Jaroslav Bašta (3,58 %), Marek Hilšer (2,25 %) a se shodným výsledkem 0,66 % Karel Diviš a Tomáš Zima.
Ve druhém kole Andrej Babiš své vedení v místě udržel a připsal si 56,89 % hlasů (425 hlasů), zatímco Petr Pavel zde dosáhl na 43,10 % (322 hlasů). Průběh hlasování dokumentují prezidentské volby v Habrech, přičemž regionální kontext vykreslují výsledky za okres Havlíčkův Brod a data pro Kraj Vysočina.
Hlasování do krajského zastupitelstva
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024 a přinesly v obci jasný úspěch hnutí ANO, které obdrželo 44,30 % hlasů (179 hlasů). Druhé místo obsadila koalice Společně se Starosty se ziskem 31,18 % hlasů (126 hlasů) a třetí skončilo uskupení STAČILO! s 6,68 % hlasů (27 hlasů). Další podporu získaly KDU-ČSL (5,19 %), uskupení SPD+Trikol+PRO (4,95 %), hnutí PŘÍSAHA (2,47 %) a se ziskem 2,22 % shodně SOCDEM a STAN PRO VYS.
Zájemci o detailní statistiky mohou prozkoumat krajské volby v Habrech a pro porovnání se sousedními sídly poslouží přehled za havlíčkobrodský okres.
Charakteristika a demografický profil města
Město Habry leží v nadmořské výšce 468 metrů a rozkládá se na ploše 27,5 km². Podle dat Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 1 309 obyvatel a v roce 2021 se zde nacházelo 500 domů, přičemž území obsluhují poštovní směrovací čísla 582 81, 582 82 a 582 91. Demografický vývoj v roce 2024 zaznamenal celkový úbytek o 11 obyvatel, na němž se podílel záporný přirozený přírůstek o hodnotě -2 i záporné saldo migrace ve výši -9 osob. Z hlediska věku tvořily v roce 2021 děti do 14 let 12,3 % populace (ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 68,7 % (ČR 69,7 %) a skupina od 65 let výše tvořila 19,1 % (ČR 17,4 %). Otázku náboženského vyznání v témže roce zodpovědělo 36,5 % obyvatel jako bez vyznání (ČR 47,8 %), 26,8 % se označilo za věřící (ČR 22,2 %) a 36,7 % respondentů údaj neuvedlo (ČR 30,1 %).
Kulturní dědictví města eviduje Národní památkový ústav, mezi jehož zápisy vyniká rozměrná raně klasicistní radnice z konce 18. století na náměstí a v jádru raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie doplněný o klasicistní pohřební kapli rodu Pöttingů. Pozoruhodnou pamětihodností je rovněž bývalá synagoga z let 1821–1823 či barokní zámek s parkem. Aktuality ze správy sídla a činnosti úřadu zveřejňují oficiální stránky města.
Účast voličů v jednotlivých hlasováních
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v sídle 57,47 %, což představovalo hodnotu výrazně převyšující celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Vyšší zájem o odevzdání hlasu oproti republikovým hodnotám byl patrný také při jiných typech voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 72,07 % oprávněných voličů oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 dosáhla účast 67,40 % při celostátním průměru 65,43 %. Během volby prezidenta v roce 2023 činila účast v prvním kole 72,57 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,60 % (ČR 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 pak volební účast dosáhla 39,34 %, zatímco v celé České republice činil průměr 32,91 %.
