17,06 %
13,30 %
12,92 %
12,80 %
12,55 %
12,17 %
12,05 %
7,15 %
Ing. Lubomír Pudil Bc. Josef Pumpr Robert Novotný Lenka Schöberlová Jakub Mašek ONDŘEJ PUDIL MILAN ŠTĚCHA
Ing. Lubomír Pudil finanční konzultant, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (136 hlasů)
Bc. Josef Pumpr facility manažer, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (106 hlasů)
Robert Novotný projektový manažer, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (103 hlasů)
Lenka Schöberlová podnikatelka, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (102 hlasů)
Jakub Mašek servisní technik, věk: 29 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (100 hlasů)
Ondřej Pudil řidič z povolání, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (97 hlasů)
Milan Štěcha technik, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (96 hlasů)
Ing. Lubomír Pudil Bc. Josef Pumpr Robert Novotný Lenka Schöberlová Jakub Mašek ONDŘEJ PUDIL MILAN ŠTĚCHA Jan Frejlach
Ing. Lubomír Pudil finanční konzultant, věk: 43 let
Bc. Josef Pumpr facility manažer, věk: 49 let
Robert Novotný projektový manažer, věk: 57 let
Lenka Schöberlová podnikatelka, věk: 43 let
Jakub Mašek servisní technik, věk: 29 let
Ondřej Pudil řidič z povolání, věk: 39 let
Milan Štěcha technik, věk: 57 let
Jan Frejlach zemědělský podnikatel, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Dyníně rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím vedení obce. Zdejší demografie přitom vykazuje zajímavý rys, neboť podle sčítání lidu se obec s podílem 74,8 % obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let zařadila na 233. místo z 6 254 sídel v republice.
Tato jihočeská obec si uchovala několik památkově chráněných venkovských usedlostí. Následující text nabízí pohled do nedávné volební historie a přináší také souhrnné informace o životě i vývoji obce.
Při obecních volbách v roce 2022 obdržel v Dyníně nejvíce hlasů ING. LUBOMÍR PUDIL, pro kterého hlasovalo 121 voličů, což představovalo 14,51 % ze všech odevzdaných hlasů. Na dalších místech skončili Milan Štěcha se ziskem 114 hlasů (13,67 %) a Josef Pumpr, jenž získal 113 hlasů (13,55 %). Hranici deseti procent hlasů překonali také Robert Novotný s 96 hlasy (11,51 %), MARTIN VLACH s 88 hlasy (10,55 %) a NIKOLA PUDILOVÁ, která obdržela 87 hlasů (10,43 %).
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí přehled také okres České Budějovice a celkový pohled poskytuje rovněž Jihočeský kraj. Vývoj výsledků v dřívějších volebních obdobích dokumentují níže uvedené odkazy pro jednotlivé ročníky.
Při celostátním měření sil, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, získalo v Dyníně prvenství hnutí ANO se ziskem 72 hlasů (37,11 %). Druhou příčku obsadila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 40 voličů (20,61 %), a třetí skončilo uskupení MOTO s 20 hlasy (10,30 %). Stejně jako v celé zemi tak v obci zvítězilo hnutí ANO, které v celostátním měřítku dosáhlo 34,51 % hlasů, zatímco druhá koalice SPOLU obdržela v republice 23,36 %.
Ve sněmovních volbách v roce 2021 bylo pořadí na prvních dvou místech totožné, když hnutí ANO získalo 38 hlasů (24,83 %) a koalice SPOLU 33 hlasů (21,56 %). Výsledky v širším měřítku přibližuje souhrn za českobudějovický okres a krajská čísla shrnuje jihočeský region. Detaily o hlasování v obci přinášejí přehledy za sněmovní volby v Dyníně i starší ročníky.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v obou kolech vítězství stejného kandidáta. V prvním kole obdržel Petr Pavel 67 hlasů (34,35 %), na druhém místě skončil Andrej Babiš s 53 hlasy (27,17 %) a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 44 hlasů (22,56 %). Ve druhém kole svůj zisk Petr Pavel navýšil na 127 hlasů (61,05 %), zatímco Andrej Babiš získal 81 hlasů (38,94 %).
Celkový pohled na hlasování v obci nabízejí prezidentské volby v Dyníně. Kontext celého regionu dokreslují výsledky pro okres České Budějovice a zájemci mohou porovnat také čísla za celý Jihočeský kraj. Výsledky dřívějších prezidentských klání přibližují odkazy níže.
Také pro krajské volby v roce 2024 platilo, že se místní voliči přiklonili k jedné výrazné politické síle. Jasné prvenství si připsala ODS, která získala 57 hlasů, což znamenalo 53,77 % z odevzdaných lístků. S odstupem následovalo hnutí ANO s 20 hlasy (18,86 %) a uskupení JIH 12, které podpořilo 11 voličů (10,37 %).
Zájemci o detailní přehled mohou prozkoumat stránku pro krajské volby v Dyníně. Širší srovnání v rámci okolních sídel nabízí také výsledek za českobudějovický okres. Historické výsledky v obci zachycují následující záznamy.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. Dynín se rozkládá na ploše 13,1 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 424 metrů a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací čísla 373 64 a 373 65. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, žilo v obci v roce 2024 celkem 380 obyvatel, přičemž při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 144 domů. Během roku 2024 zaznamenala obec celkový přírůstek 5 osob, na čemž se podílel kladný přirozený přírůstek 2 obyvatel a přistěhování dalších lidí se saldem migrace 3 osoby.
Věková struktura obyvatel v roce 2021 zahrnovala 10,9 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), 74,8 % lidí ve věku 15 až 64 let (v republice 69,7 %) a 14,3 % seniorů starších 65 let (celostátně 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 23,1 % obyvatel (v ČR 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 37,1 % (celostátně 47,8 %) a zbývajících 39,8 % lidí kolonku nevyplnilo. V obci se dochovala hodnotná lidová architektura evidovaná v seznamu, který spravuje Národní památkový ústav; vyniká například usedlost se sýpkou se selskobarokním štítem z roku 1819 a ohradní zdí nebo venkovská usedlost čp. 11 s patrovým špýcharem ze 60. let 19. století. Informace o dění v místě přinášejí také webové stránky obce Dynín.
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám v Dyníně 49,82 % zapsaných voličů. Tento zájem mírně převyšoval celorepublikový průměr, který v daném roce činil 46,07 %.
V dalších typech voleb se účast vyvíjela rozdílně. U sněmovních voleb v roce 2021 hlasovalo v obci 57,30 % voličů oproti 65,43 % v celém Česku, zatímco ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 účast stoupla na 65,99 % při celostátním průměru 68,95 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 71,58 % oprávněných osob (v republice 68,24 %) a ve druhém kole 74,82 % voličů (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak účast dosáhla 36,81 %, což bylo více než celostátních 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
