67,52 %
32,48 %
Pavel Jakubec OSVČ, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 1
14,77 % (90 hlasů)
Bc. Denisa Pechková provozní, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 2
13,62 % (83 hlasů)
Ivana Ryšavá učitelka MŠ, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 3
13,62 % (83 hlasů)
Lucie Zemanová učitelka MŠ, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 5
14,44 % (88 hlasů)
Ing. Pavel Běloch referent ÚP Srní, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 6
14,28 % (87 hlasů)
Roman Hynek zaměstnanec ČEZ a.s., věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
16,38 % (48 hlasů)
Augustin Keila zaměstnanec ČEZ a.s., věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 3
15,69 % (46 hlasů)
Pavel Jakubec OSVČ, věk: 60 let
Bc. Denisa Pechková provozní, věk: 40 let
Ivana Ryšavá učitelka MŠ, věk: 62 let
Petr Panenka OSVČ, věk: 57 let
Lucie Zemanová učitelka MŠ, věk: 42 let
Ing. Pavel Běloch referent ÚP Srní, věk: 52 let
Alois Hrstka OSVČ, věk: 28 let
Hedvika Hrstková OSVČ, věk: 27 let
Marcela Drexlerová starostka obce Srní, věk: 61 let
Roman Hynek zaměstnanec ČEZ a.s., věk: 51 let
Augustin Keila zaměstnanec ČEZ a.s., věk: 59 let
Lucie Šímová rodičovská dovolená, věk: 33 let
Lenka Tremlová referent EV NP Šumava, věk: 35 let
Markéta Leišová studentka, věk: 22 let
Mgr. Hana Havlíčková učitelka v důchodu, věk: 66 let
Tomáš Vendl podnikatel, věk: 68 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V horské obci Srní se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o budoucím složení obecního zastupitelstva. Zdejší prostředí leží v nadmořské výšce 845 metrů a k roku 2024 čítalo 270 stálých obyvatel. Věkové složení zaznamenané při sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že podíl seniorů ve věku 65 a více let dosahoval 20,8 %, což sídlo zařadilo na 958. pozici z 6254 hodnocených sídel v republice.
Kromě místního hlasování nabízí politický profil této šumavské lokality také pohled do výsledků dalších volebních klání z uplynulých let. Níže uvedené části textu shrnují hlasování do zastupitelských orgánů na různých úrovních i volbu hlavy státu.
Při obecních volbách v roce 2022 panovala na kandidátních listinách zcela specifická situace, neboť se o hlasy ucházelo jediné uskupení. Kandidátka s názvem SNK SRNÍ obdržela všech 244 odevzdaných hlasů a získala plných 100,00 % podpory. Voliči tak neměli možnost vybírat z více konkurenčních politických subjektů.
Regionální souvislosti hlasování v širším okolí přibližují přehledy zachycující komunální volby v okrese Klatovy a v krajském měřítku pak souhrnné komunální volby v Plzeňském kraji. Starší hlasování v rámci samotné samosprávy dokumentují archivní záznamy z jednotlivých ročníků.
Při celostátním měření sil v rámci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 odevzdali místní lidé nejvíce hlasů koalici SPOLU, která získala 32,27 % (71 hlasů). Na druhém místě skončilo hnutí ANO se ziskem 23,63 % (52 hlasů) a třetí příčku obsadilo hnutí STAN s 11,36 % (25 hlasů). Následovala strana PIRÁTI a hnutí MOTO, jež obdržely shodně po 9,54 % (21 hlasů), zatímco hnutí SPD dosáhlo na 8,63 % (19 hlasů). Koalice STAČILO! pak získala 3,63 % (8 hlasů), zatímco uskupení SMSKA, hnutí PŘÍSAHA a strana KČ obdržela každá po 1 hlasu (0,45 %). Na celostátní úrovni přitom zvítězilo hnutí ANO s 34,51 % před koalicí SPOLU, jež dosáhla 23,36 %.
Také v předchozím sněmovním hlasování roku 2021 se v obci prosadila koalice SPOLU, jež tehdy obdržela 29,62 % (64 hlasů), zatímco hnutí ANO získalo 21,29 % (46 hlasů) a koalice Piráti+STAN si připsala 16,66 % (36 hlasů). Hnutí SPD tehdy volilo 12,96 % lidí (28 hlasů), stranu KSČM 6,48 % (14 hlasů), uskupení Volný blok 5,09 % (11 hlasů), zatímco stranu ČSSD i hnutí PŘÍSAHA podpořilo shodně 2,77 % voličů (po 6 hlasech) a uskupení TSS obdrželo 1,85 % (4 hlasy). V celé České republice tehdy těsně zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO, jež získalo 27,12 %. Podrobný přehled nabízí sněmovní volby v Srní, přičemž regionální data pokrývají stránky pro sněmovní volby v okrese Klatovy i krajské shrnutí pro sněmovní volby v Plzeňském kraji.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 získal nejvíce hlasů Petr Pavel, kterého podpořilo 39,88 % zúčastněných (67 hlasů). Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 29,76 % (50 hlasů) a třetí příčku obsadila Danuše Nerudová, pro niž hlasovalo 16,66 % voličů (28 hlasů). Další kandidáti obdrželi nižší podíly: Jaroslav Bašta i Pavel Fischer shodně 5,35 % (po 9 hlasech), Marek Hilšer 1,78 % (3 hlasy) a Karel Diviš 1,19 % (2 hlasy).
Ve druhém kole se utkali Petr Pavel a Andrej Babiš. V něm Petr Pavel obdržel 80,86 % hlasů (262 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 19,13 % hlasů (62 hlasů). Celkem bylo ve druhém kole odevzdáno 324 platných hlasů. Kompletní údaje shrnují prezidentské volby v Srní, přičemž širší pohled přináší přehled pro prezidentské volby v okrese Klatovy a krajská bilance pro prezidentské volby v Plzeňském kraji.
Při hlasování pro krajské volby v roce 2024 se na prvním místě umístila koalice ODS+TOP 09, která si připsala 34,78 % (16 hlasů). Druhou pozici obsadilo hnutí ANO se ziskem 26,08 % (12 hlasů) a třetí skončilo hnutí STAN s 15,21 % (7 hlasů). Koalice SPD+Trikolora oslovila 13,04 % voličů (6 hlasů), koalice STAČILO! získala 6,52 % (3 hlasy) a uskupení PRO NÁŠ KRAJ i strana SOCDEM měly shodně po 2,17 % (po 1 hlasu).
Zájemci o vývoj v rámci samosprávy mohou nahlédnout na krajské volby v Srní, zatímco kontext celého okresu zachycují krajské volby v okrese Klatovy. Starší hlasování z předchozích období dokumentují následující záznamy.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1720. Výměra katastrálního území dosahuje 33,5 km² a poštovní směrovací číslo nese podobu 341 92. Podle statistických evidencí, které zpracovává Český statistický úřad, stálo na tomto území v roce 2021 celkem 115 domů. V roce 2024 byl přirozený přírůstek obyvatel na nulové hodnotě (0), avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 14 osob dosáhl celkový přírůstek rovněž 14 obyvatel.
Data ČSÚ ze sčítání lidu v roce 2021 podávají zprávu také o demografickém a náboženském složení. Ve věkové kategorii 0 až 14 let žilo 11,4 % obyvatel (celostátně 12,9 %), skupina 15 až 64 let tvořila 67,8 % (v ČR 69,7 %) a lidé od 65 let představovali 20,8 % populace (celorepublikový průměr činil 17,4 %). V otázce víry se 54,8 % místních označilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %), podíl věřících dosáhl 13,1 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 32,1 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Kulturní dědictví oblasti sleduje Národní památkový ústav, v jehož rejstříku figuruje například jednolodní, zčásti šindelem pobitý kostel Nejsvětější Trojice z počátku 19. století nebo dvorec Antýgl v údolí Vydry připomínaný k roku 1500, kde v letech 1523 až 1818 fungovala sklárna. Další informace o životě v lokalitě uvádějí oficiální webové stránky na adrese sumava.net/srni.
V komunálních volbách roku 2022 dosáhla volební účast v obci 26,60 %, což představovalo hodnotu výrazně nižší než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Zcela odlišná čísla přinesly volby do Poslanecké sněmovny, kde v roce 2025 přišlo volit 76,19 % oprávněných voličů (v celém Česku 68,95 %) a v roce 2021 účast dosáhla 73,15 % (oproti celostátním 65,43 %). Při volbě prezidenta v roce 2023 se v prvním kole účast vyšplhala na 71,49 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole činila 81,20 % (celorepublikově 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 naopak volební účast klesla na 24,34 %, zatímco celostátní průměr dosahoval 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
