100,00 %
Ing. Jiří Hauzer technik, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
7,90 % (157 hlasů)
Luboš Pytloun místostarosta, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 2
13,55 % (269 hlasů)
Jiří Hauzer starosta, věk: 69 let
pořadí na kandidátce: 3
9,82 % (195 hlasů)
Josef Váňo státní zaměstnanec, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 4
7,70 % (153 hlasů)
Marie Guričanová důchodce, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 5
8,86 % (176 hlasů)
Vlastimil Němeček státní zaměstnanec, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 6
8,66 % (172 hlasů)
Jitka Hlopková skladnice, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 7
7,40 % (147 hlasů)
Václav Köhler lesní technik, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 8
8,46 % (168 hlasů)
Miroslav Lát OSVČ, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 9
8,61 % (171 hlasů)
Miroslav Bergr technik, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 10
9,47 % (188 hlasů)
Jiří Louda operátor, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 11
9,52 % (189 hlasů)
Ing. Jiří Hauzer technik, věk: 42 let
Luboš Pytloun místostarosta, věk: 61 let
Jiří Hauzer starosta, věk: 69 let
Josef Váňo státní zaměstnanec, věk: 49 let
Marie Guričanová důchodce, věk: 67 let
Vlastimil Němeček státní zaměstnanec, věk: 57 let
Jitka Hlopková skladnice, věk: 50 let
Václav Köhler lesní technik, věk: 51 let
Miroslav Lát OSVČ, věk: 50 let
Miroslav Bergr technik, věk: 42 let
Jiří Louda operátor, věk: 33 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Osečné přinesou nadcházející komunální volby nové rozdělení mandátů v městském zastupitelstvu. Město se vyznačuje mimo jiné tím, že při sčítání lidu v roce 2021 vykázalo pouhých 9,5 % věřících obyvatel, což ho zařadilo na 5681. místo z 6254 hodnocených sídel v republice.
Ve městě žije přes jedenáct set obyvatel. Následující text rekapituluje dosavadní hlasování na radnici i při výběru zákonodárců či hlavy státu.
V souboji o vedení města v roce 2022 se utkaly dvě kandidátní listiny. Zvítězila Česká str.sociálně demokrat., která získala 2387 hlasů, což odpovídalo 58,48 %. Druhou příčku obsadilo uskupení SDRUŽENÍ PRO OSEČNOU se ziskem 1695 hlasů, tedy 41,52 %.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat komunální volby v okrese Liberec a k dispozici je také krajský přehled, který nabízí komunální volby v Libereckém kraji.
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, v Osečné se na prvním místě prosadilo hnutí ANO se ziskem 33,23 % (223 hlasů). Stejně jako v celém Česku, kde toto hnutí zvítězilo s 34,51 %, ovládlo hlasování i zde. Druhá skončila koalice SPOLU s podporou 17,58 % (118 hlasů) a třetí hnutí STAN, které obdrželo 17,28 % (116 hlasů). Uskupení MOTO si připsalo 9,83 %, PIRÁTI 6,85 %, SPD 6,55 %, STAČILO! 5,81 %, PŘÍSAHA 1,04 %, GENERACE 0,44 % a VOLUNTIA 0,44 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO s 29,46 % hlasů (213 hlasů), zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU, jež v místě brala druhou příčku s 19,91 % (144 hlasů). Třetí se umístila koalice Piráti+STAN s 16,18 %, následovaná SPD s 10,92 %, ČSSD s 5,80 %, hnutím PŘÍSAHA s 5,53 %, KSČM s 5,11 %, TSS s 2,48 % a Zelenými s 1,38 %. Podrobný rozbor nabízí stránka pro sněmovní volby v Osečné, přičemž regionální data shrnují sněmovní volby v okrese Liberec i souhrnné sněmovní volby v Libereckém kraji.
Rok 2023 přinesl v celostátním měřítku prezidentské volby, v jejichž prvním kole místní voliči podpořili nejvíce Andreje Babiše se ziskem 35,65 % (225 hlasů). Petr Pavel skončil na druhém místě s 31,85 % (201 hlasů) a Danuše Nerudová obdržela 14,10 % (89 hlasů). Pavel Fischer získal 6,33 %, Jaroslav Bašta 5,54 %, Marek Hilšer 4,27 %, Karel Diviš 1,58 % a Tomáš Zima 0,63 %.
Druhé kolo znamenalo v preferencích obrat, neboť v něm zvítězil Petr Pavel s 55,80 % (375 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 44,19 % (297 hlasů). Samostatná stránka ukazuje prezidentské volby v Osečné, širší okolí přibližují prezidentské volby v okrese Liberec a situaci v celém regionu dokumentují prezidentské volby v Libereckém kraji.
Při hlasování o složení krajského zastupitelstva v roce 2024, spadajícím pod celostátní krajské volby, se v čele umístilo hnutí ANO se ziskem 33,78 % (100 hlasů). Druhé skončilo uskupení SLK s 29,39 % (87 hlasů) a třetí SOCDEM, které podpořilo 13,17 % voličů (39 hlasů). Uskupení STAČILO! dosáhlo na 6,75 %, SPOLU na 5,74 %, PŘÍSAHA na 2,70 %, SPD+Trikolora na 2,70 %, Piráti na 2,36 %, Svobod+Soukrom na 1,01 % a Zelení pro kraj na 1,01 %.
Podrobné výsledky zachycují krajské volby v Osečné a pohled na hlasování v okolních městech a obcích otevírají krajské volby v okrese Liberec.
Osečná je město, jehož první písemná zmínka se v historických pramenech datuje do roku 1352. Rozkládá se na ploše 28,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 374 metrů a pro poštovní styk slouží PSČ 463 52. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, mělo sídlo v roce 2024 celkem 1184 obyvatel, přičemž v roce 2021 zde stálo 397 domů. V roce 2024 byl přirozený přírůstek -7 a saldo migrace -8, což znamenalo celkový přírůstek -15 obyvatel.
Věková struktura obyvatelstva v roce 2021 zahrnovala 13,5 % dětí od 0 do 14 let (v celé ČR 12,9 %; 2930. místo z 6254 obcí), 69,6 % lidí ve věku 15 až 64 let (celorepublikově 69,7 %; 2825. příčka) a 16,8 % seniorů nad 65 let (v republice 17,4 %; 3346. pozice). V otázce náboženského vyznání tvořili lidé bez vyznání 57,9 % (v ČR 47,8 %; 1018. místo), věřící 9,5 % (celostátně 22,2 %) a zbývajících 32,6 % obyvatel svůj postoj neuvedlo (v ČR 30,1 %; 2315. místo). Z památek, které spravuje Národní památkový ústav, vyniká renesanční kostel sv. Víta, který nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna, a sloup se sochou Panny Marie a sochami světců z roku 1730 na Svatovítském náměstí. Bližší informace o životě ve městě uvádějí oficiální stránky Osečné.
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 44,49 % oprávněných voličů. Tento zájem byl o něco nižší než celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zaznamenalo město účast 68,54 %, což bylo téměř na úrovni celostátního průměru 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila účast 70,65 % a předčila celorepublikových 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 68,58 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,40 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 31,84 %, což bylo mírně pod celostátní hodnotou 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
