Komunální volby 2026 v Lubníku: přehled a souvislosti
V obci Lubník určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude rozhodovat o dalším směřování samosprávy. Tato vesnice na Lanškrounsku se podle sčítání lidu vyznačuje mimořádně vysokým podílem dětí, kdy se skupina do 14 let podílela na obyvatelstvu 18,7 procenta a obec se tím v roce 2021 zařadila na 171. místo z 6 254 obcí v republice.
Při pohledu na politické dění nabízí obec zajímavé srovnání s celostátními trendy napříč různými hlasováními. Následující text podrobně rozebírá jak dřívější výběr obecních zástupců, tak výsledky sněmovních, prezidentských i krajských volebních klání.
Rozhodování o složení obecního zastupitelstva
Při obecním hlasování v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě místní sdružení. Úspěšnější byla kandidátka TJ SOKOL LUBNÍK, z. s., která získala 558 hlasů, což znamenalo 58,37 procenta. Druhé uskupení SBOR DOBROVOL.HASIČŮ LUBNÍK oslovilo voliče s výsledkem 398 hlasů a podílem 41,63 procenta.
V širším měřítku si lze projít také celkový přehled komunálních voleb v okrese Ústí nad Orlicí, přičemž kontext na regionální úrovni doplňují souhrnné výsledky v Pardubickém kraji. Jednotlivá dřívější hlasování v obci zachycují níže uvedené odkazy:
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Při celostátním výběru poslanců dosáhlo hnutí ANO v obci Lubník prvního místa jak v roce 2021, tak v roce 2025. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny roku 2025 obdrželo hnutí ANO 65 hlasů, tedy 32,82 procenta, čímž kopírovalo celostátní výsledek, kde toto hnutí rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 procenta. Koalice SPOLU skončila v obci druhá se 34 hlasy a ziskem 17,17 procenta, následovalo hnutí STAN s 27 hlasy (13,63 procenta), hnutí SPD se 16 hlasy (8,08 procenta), PIRÁTI s 15 hlasy (7,57 procenta), hnutí MOTO se 14 hlasy (7,07 procenta) a uskupení STAČILO!, které získalo 12 hlasů (6,06 procenta). Méně voličů podpořilo uskupení PŘÍSAHA (5 hlasů; 2,52 procenta), LEVICE (3 hlasy; 1,51 procenta) a uskupení SMSKA (1 hlas; 0,50 procenta).
Ve sněmovních volbách v roce 2021 se situace lišila tím, že zatímco v celé zemi vyhrála koalice SPOLU s 27,79 procenta, místní voliči dali přednost hnutí ANO se ziskem 24,86 procenta (46 hlasů) před koalicí SPOLU s 22,70 procenta (42 hlasů). Třetí tehdy skončila koalice Piráti+STAN s 24 hlasy (12,97 procenta), dále hnutí PŘÍSAHA se 16 hlasy (8,64 procenta), hnutí SPD se 14 hlasy (7,56 procenta), ČSSD a KSČM (obě shodně 12 hlasů; 6,48 procenta), TSS (6 hlasů; 3,24 procenta), OtČe (4 hlasy; 2,16 procenta) a Zelení (2 hlasy; 1,08 procenta). Podrobná čísla nabízí přehled pro parlamentní volby v Lubníku, přičemž regionální souvislosti přinášejí data za okres Ústí nad Orlicí i souhrn pro celý Pardubický kraj.
Prezidentský souboj a obrat ve druhém kole
Vývoj, který přinesly prezidentské volby v roce 2023, ukázal v obci proměnu voličských preferencí mezi jednotlivými koly. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 63 hlasů (32,47 procenta), druhý byl Petr Pavel s 50 hlasy (25,77 procenta) a třetí Danuše Nerudová, pro niž hlasovalo 31 občanů (15,97 procenta). Další hlasy obdrželi Jaroslav Bašta (22 hlasů; 11,34 procenta), Pavel Fischer (21 hlasů; 10,82 procenta), Marek Hilšer (5 hlasů; 2,57 procenta) a po jednom hlasu Karel Diviš a Tomáš Zima (oba 0,51 procenta).
Ve finálním kole se však pořadí obrátilo a celkovým vítězem se v Lubníku stal Petr Pavel, který získal 98 hlasů (52,40 procenta), zatímco Andrej Babiš obdržel 89 hlasů (47,59 procenta). Kompletní výsledky shrnuje stránka pro prezidentské volby v Lubníku, zájemci mohou porovnat také čísla za okres Ústí nad Orlicí nebo souhrnné údaje, které vykazuje Pardubický kraj.
Krajské volby na Lanškrounsku
Poslední krajské volby v roce 2024 přinesly v obci úspěch uskupení 3PK-Pro pros. PaK, jež obdrželo 25 hlasů, což představovalo 31,25 procenta. Druhé v pořadí skončilo hnutí ANO s 18 hlasy (22,50 procenta) a třetí příčku obsadila Koalice pro PaK s 10 hlasy (12,50 procenta). Uskupení ODS+TOP 09 podpořilo 8 voličů (10,00 procenta), formaci STAČILO! 7 voličů (8,75 procenta) a Piráty 5 voličů (6,25 procenta). Po třech hlasech shodně získala koalice SPD+Trikol+PRO i hnutí STAN (obě 3,75 procenta), zatímco jeden hlas připadl kandidátce DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT (1,25 procenta).
Kromě detailních výsledků, jež nabízejí krajské volby v Lubníku, je k dispozici také širší pohled na hlasování v okolních sídlech prostřednictvím stránky zachycující výsledky v okrese Ústí nad Orlicí. Historii krajského hlasování v místě mapuje následující seznam:
Základní profil a charakteristika obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350. Dnes se rozkládá na ploše 5,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 373 metrů a využívá poštovní směrovací číslo 563 01. V roce 2024 zde žilo 374 obyvatel, přičemž Český statistický úřad zaznamenal v témže roce celkový přírůstek 10 lidí. K tomuto růstu přispěl jak přirozený přírůstek 3 osoby, tak převaha přistěhovalých, kdy saldo migrace činilo 7 obyvatel. V roce 2021 se na území vsi nacházelo 115 domů a aktuální informace o chodu samosprávy zveřejňuje oficiální web obce Lubník.
Národní památkový ústav v sídle eviduje kostel sv. Petra a Pavla, což je venkovský jednolodní empírový kostel z roku 1835 s drobnou věží nad průčelím, který vznikl na místě starší dřevěné stavby nákladem rodu Lichtenštejnů. Podle údajů ČSÚ z roku 2021 tvořili lidé ve věku 15 až 64 let 69,7 procenta místní populace, což přesně odpovídalo celostátnímu průměru 69,7 procenta, zatímco podíl seniorů od 65 let činil 11,6 procenta (v ČR 17,4 procenta). Z hlediska náboženského vyznání bylo ve stejném roce 32 procent obyvatel bez vyznání (v celé ČR 47,8 procenta), věřících bylo 26,2 procenta (v ČR 22,2 procenta) a zbývajících 41,9 procenta dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 procenta).
Zájem voličů a účast při hlasováních
V komunálních volbách roku 2022 dosáhla volební účast v Lubníku 58,33 procenta. Místní zájem o výběr obecních zastupitelů byl zřetelně vyšší než celorepublikový průměr, který se zastavil na 46,07 procenta.
Vysokou návštěvnost volební místnosti zaznamenaly obě kola volby prezidenta v roce 2023, kde se v prvním kole účast vyšplhala na 73,48 procenta (v ČR 68,24 procenta) a ve druhém kole na 74,13 procenta (v ČR 70,25 procenta). U sněmovních voleb přišlo v roce 2021 volit 69,03 procenta oprávněných voličů při celostátním průměru 65,43 procenta a v roce 2025 účast činila 71,43 procenta (v celé zemi 68,95 procenta). Naopak v krajských volbách 2024 byl zaznamenán výsledek pod celostátní úrovní, když k urnám dorazilo 29,30 procenta voličů oproti republikovému průměru 32,91 procenta.
