32,33 %
24,65 %
24,19 %
18,84 %
Vladana Šplíchalová učitelka, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
26,25 % (73 hlasů)
Dominik Majer student, věk: 20 let
pořadí na kandidátce: 3
16,54 % (46 hlasů)
Vlastimil Šplíchal voják, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
33,01 % (70 hlasů)
Jiří Janáček stavební technik, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
25,47 % (54 hlasů)
Bc. Zdeněk Petrovský OSVČ, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 2
22,11 % (46 hlasů)
Petr Držálek voják z povolání, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
16,34 % (34 hlasů)
Marek Brandýs specialista půjčovny, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 1
31,48 % (51 hlasů)
Vladana Šplíchalová učitelka, věk: 51 let
Jan Kulhaj důchodce, věk: 70 let
Dominik Majer student, věk: 20 let
Jiří Matoušek OSVČ, věk: 43 let
Ludmila Kulhajová důchodce, věk: 68 let
Michal Barnet OSVČ, věk: 29 let
Tomáš Šmíd mechanik seřizovač, věk: 24 let
David Barnet jednatel firmy, věk: 31 let
Vlastimil Šplíchal voják, věk: 58 let
Jiří Janáček stavební technik, věk: 53 let
Kateřina Kovářová dělník, věk: 46 let
Hana Spáčilová obchodní zástupce, věk: 46 let
Hana Burďáková důchodce, věk: 67 let
David Barnet jednatel firmy, věk: 51 let
František Vrána důchodce, věk: 69 let
Bc. Martina Oralová úřednice, věk: 38 let
Bc. Zdeněk Petrovský OSVČ, věk: 46 let
Petr Držálek voják z povolání, věk: 43 let
Eva Sázelová operátorka výroby, věk: 61 let
Vlastimil Oral elektrotechnik, věk: 57 let
Jana Dávidíková vedoucí skladu, věk: 37 let
Zdena Oralová důchodkyně, věk: 76 let
Marek Brandýs specialista půjčovny, věk: 30 let
Klára Spisarová asistent pedagoga, věk: 35 let
Ivana Sázelová kuchařka, věk: 42 let
Ondřej Spisar pokrývač, věk: 39 let
Adam Babica OSVČ, věk: 43 let
Veronika Balejová manager, věk: 42 let
Martin Sázel řidič, věk: 39 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Hruška se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o novém složení místního zastupitelstva, které určí další směřování radnice. Tato obec se může pochlubit nečekanou demografickou zajímavostí, neboť podíl dětí do 14 let zde v roce 2021 dosahoval 18,2 %, což ji řadilo na vysoké 234. místo z celkového počtu 6254 porovnávaných obcí v České republice.
Složení místní samosprávy a zájem o věci veřejné se v této lokalitě odráží nejen v lokálních tématech, ale také v tom, jak se zdejší obyvatelé staví k celostátní politice. V parlamentních či prezidentských volbách se projevují širší politické trendy. Tyto souvislosti pomáhají pochopit, jakým směrem se voličské preference v obci ubírají a jak moc se odlišují od celorepublikových průměrů.
V posledním lokálním hlasování v roce 2022 měla situace v obci zcela jednoznačný průběh. Jedinou kandidující stranou v Hrušce byla KDU-ČSL, která tak získala plných 100,00 % hlasů, což odpovídalo 269 hlasům. Pro porovnání s okolními sídly v regionu je možné prozkoumat komunální výsledky na Prostějovsku, případně se podívat na celkový přehled, který nabízí samosprávný vývoj v Olomouckém kraji.
Zájemci o historický vývoj mohou nahlédnout do statistik minulých let. Tyto záznamy přibližují výsledky voleb do zastupitelstva této malé obce v předchozích letech.
Rozhodování o celostátní politice má v obci specifický ráz. Při posledním měření sil ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zde dominovalo hnutí ANO, které obdrželo výrazných 55,65 % hlasů, což znamenalo podporu 64 voličů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 10,43 % (12 hlasů). Tento výsledek se od celostátních čísel zřetelně lišil, neboť hnutí ANO v celé zemi zvítězilo s 34,51 % a koalice SPOLU získala celorepublikově 23,36 %.
Pokud se podíváme na předchozí sněmovní volby v roce 2021, i tehdy v Hrušce triumfovalo hnutí ANO, které tehdy oslovilo 49,01 % hlasujících. Druhé místo tehdy patřilo hnutí SPD s 23,52 % a třetí byla koalice SPOLU, jež si připsala 11,76 %. Podrobnější data o tom, jak se hlasovalo v širším regionu, nabízejí výsledky sněmovních voleb v obci, a pokud vás zajímá širší kontext, je k dispozici i přehled na stránkách Olomouckého kraje či detailní statistika v podobě, kterou přináší přehled sněmovních voleb za Prostějovsko.
Volba hlavy státu přilákala k urnám značné množství místních obyvatel. V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 si nejvýraznější podporu připsal Andrej Babiš, kterého volilo 70,49 % lidí, což představovalo 86 hlasů. S velkým odstupem za ním skončila Danuše Nerudová s 8,19 % (10 hlasů) a Jaroslav Bašta se 7,37 % (9 hlasů), zatímco Petr Pavel získal v prvním kole pouze 6,55 % (8 hlasů).
Ve druhém kole se dominance prvního kandidáta ještě upevnila. Voliči v Hrušce odevzdali Andreji Babišovi plných 81,57 % hlasů, což znamenalo 93 hlasovacích lístků, zatímco Petr Pavel obdržel 18,42 % (21 hlasů). Pokud vás zajímají kompletní statistiky, můžete navštívit prezidentské výsledky v obci, popřípadě se podívat na data za celý region prostřednictvím přehledu prezidentských voleb na Prostějovsku nebo sledovat celkové statistiky, které nabízí celý Olomoucký kraj.
Volební zápolení na krajské úrovni se neslo v duchu silné podpory jednoho hlavního subjektu. Při posledních krajských volbách v roce 2024 získalo v obci nejvíce hlasů hnutí ANO, které obdrželo 72,05 % (49 hlasů). Druhou příčku obsadilo uskupení SPD+Tri+PRO+Svo se ziskem 13,23 % (9 hlasů) a na třetím místě se umístila koalice STAČILO! s 8,82 % (6 hlasů).
Ostatní kandidující subjekty v Hrušce, mezi něž patřila ODS, STAN PRO OLK, Spojenci 24 a Piráti s podporou, obdržely shodně po 1,47 % hlasů, což představovalo pro každého z nich pouze jeden hlasovací lístek. Pro detailní zkoumání regionálních trendů jsou připraveny krajské výsledky v obci a také souhrnná statistika, kterou nabízí krajské hlasování na Prostějovsku.
Tato malebná obec se rozkládá na ploše 4,5 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 220 metrů. První písemná zmínka pochází již z roku 1078, což ukazuje na bohatou historii tohoto osídlení. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zde v roce 2024 žilo 258 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno celkem 111 domů. Místní obyvatelé využívají poštovní směrovací číslo 798 27.
Pokud jde o demografický vývoj, v roce 2024 zaznamenala Hruška úbytek obyvatel, kdy přirozený přírůstek činil -5 a saldo migrace dosáhlo hodnoty -2, což vedlo k celkovému přírůstku -7 osob. Věková struktura obyvatel z roku 2021 ukazuje, že podíl dětí do 14 let tvořil 18,2 % (v ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 65,2 % obyvatel (v ČR 69,7 %) a skupina starších 65 let činila 16,6 % (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k náboženskému vyznání přihlásilo 28,8 % věřících obyvatel (v ČR 22,2 %), zatímco 29,2 % se označilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %) a zbylých 41,9 % dotázaných tuto otázku neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Z hlediska kulturního dědictví se na tomto území nachází zajímavá lidová architektura z poloviny 19. století. Národní památkový ústav (NPÚ) zde eviduje průjezdní stodolu při záhumenní cestě a také další historickou stodolu, u které však podal v roce 2011 návrh na zrušení památkové ochrany. Pro zájemce o aktuální dění v obci jsou k dispozici oficiální stránky obce.
Zájem o správu vlastních záležitostí se v obci projevuje rozdílnou účastí v jednotlivých typech hlasování. V komunálních volbách v roce 2022 byla volební účast v Hrušce výrazně nižší než celostátní průměr, neboť k urnám přišlo pouze 29,03 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 46,07 %.
U ostatních typů voleb se zájem lišil. Při sněmovním hlasování v roce 2025 dosáhla volební účast 64,44 % (v ČR 68,95 %), což byl nárůst oproti roku 2021, kdy v obci hlasovalo 56,04 % voličů (v ČR 65,43 %). V prezidentských volbách v roce 2023 přišlo v prvním kole k urnám 67,39 % lidí (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast klesla na 62,84 % (v ČR 70,25 %). Naopak u krajských voleb v roce 2024 byl zaznamenán nadprůměrný zájem, když v obci hlasovalo 37,23 % oprávněných občanů, což převyšovalo celorepublikový průměr ve výši 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
