0,00 %
Ing. Karel Šimek stavbyvedoucí, věk: 32 let
Hana Háková mistr a koordinátor výroby, věk: 48 let
Bc. Markéta Albrechtová manažer prodeje, věk: 46 let
Mgr. Petra Sklenárová učitelka ZŠ, věk: 43 let
Michaela Kousalová koordinátor BOZP, věk: 51 let
Mgr. Pavlína Tauchmanová rodičovská dovolená (marketingový specialista), věk: 34 let
Bc. Veronika Košťálová umělecká malířka, věk: 41 let
Blanka Komárková plánovačka výroby, věk: 48 let
Alena Hradecká důchodce, věk: 62 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Levínské Olešnici rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o budoucím složení obecního zastupitelstva. Dějiny tohoto sídla sahají hluboko do středověku, přičemž první písemná zmínka o něm pochází z roku 1384.
Obyvatelé obce se kromě voleb do obecního zastupitelstva účastní i hlasování na dalších úrovních zastupitelské demokracie. Následující přehled mapuje jak dřívější rozhodování místních občanů o obecním vedení, tak i hlasování ve volbách do Parlamentu, kraje či při volbě hlavy státu.
Hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 ovládla kandidátka SDH Levínská Olešnice, která získala 77,13 % hlasů, což znamenalo 806 hlasů. Druhé uskupení v pořadí, SNK Žďár, obdrželo 18,28 % hlasů a samostatně kandidující Pavel Dohnal zaznamenal podporu 4,59 %.
Pokud hledáte širší regionální souvislosti, můžete nahlédnout na komunální výsledky v okrese Semily nebo prozkoumat celkový přehled, který nabízí Liberecký kraj na obecní úrovni. Níže uvedený seznam obsahuje odkazy na jednotlivá hlasování přímo v obci.
Při celostátním hlasování, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v roce 2025 hnutí ANO se ziskem 34,07 % hlasů, tedy 77 odevzdaných lístků, přičemž stejné uskupení bylo nejúspěšnější i v celostátním měřítku se ziskem 34,51 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU s 21,68 % hlasů a třetí skončilo hnutí STAN, které si připsalo 19,46 % hlasů. Následovala uskupení MOTO s 7,96 %, PIRÁTI s 6,19 %, SPD s 4,42 %, STAČILO! s 3,98 %, PŘÍSAHA s 1,32 % a shodně s 0,44 % strany VÝZVA a ČSSD.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, přineslo sčítání neobvyklou shodu, kdy koalice SPOLU i hnutí ANO získaly totožně po 47 hlasech, což odpovídalo podílu 23,03 %, zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU se ziskem 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Pro zájemce o detailnější data jsou k dispozici parlamentní volby v Levínské Olešnici na samostatné stránce. Pokud vás zajímá širší okolí, můžete zhlédnout sněmovní volby v semilském okrese a stejně tak i souhrnné hlasování za celý Liberecký kraj.
Když se v roce 2023 konaly přímé prezidentské volby, v prvním kole svedli vyrovnaný souboj Petr Pavel, který získal 30,00 % (63 hlasů), a Andrej Babiš s 29,04 % (61 hlasů). Třetí Danuše Nerudová obdržela 15,71 % (33 hlasů), následovali Pavel Fischer s 11,90 % (25 hlasů), Marek Hilšer s 7,14 % (15 hlasů), Jaroslav Bašta s 3,33 % (7 hlasů) a shodně po 1,42 % (3 hlasy) Karel Diviš a Tomáš Zima.
Ve druhém kole zvítězil Petr Pavel s podílem 63,30 % (138 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 36,69 % (80 hlasů). Kompletní čísla shrnují prezidentské volby v Levínské Olešnici na přehledové stránce. Výsledky lze porovnat také s tím, jak dopadla prezidentská volba na Semilsku či souhrnně volba prezidenta v Libereckém kraji.
Na regionální úrovni určují směřování samosprávy krajské volby, které se naposledy uskutečnily v roce 2024. V obci si nejvýraznější podporu připsalo uskupení SLK se ziskem 45,45 % hlasů, tedy 45 hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO, které podpořilo 22,22 % voličů (22 hlasů), a třetí pozici obsadila koalice SPOLU s 9,09 % hlasů (9 hlasů).
Méně než desetinu hlasů získali Piráti (5,05 %), SPD+Trikolora, STAČILO! a SOCDEM (všechny shodně 4,04 %), PŘÍSAHA (3,03 %), PRO 2022 (2,02 %) a Svobod+Soukrom (1,01 %). Místní data jsou dostupná přes krajské volby v Levínské Olešnici a pro zjištění situace v širším okolí poslouží krajské volby na území okresu Semily.
Levínská Olešnice leží v nadmořské výšce 472 metrů a rozkládá se na ploše 10 kilometrů čtverečních, přičemž místní poštovní směrovací čísla jsou 507 91 a 514 01. V roce 2024 zde žilo 332 obyvatel. V témže roce činil přirozený přírůstek 3 osoby, avšak záporné saldo migrace ve výši -4 obyvatel vedlo k celkovému přírůstku -1. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, stálo v roce 2021 v katastru celkem 206 domů.
Z hlediska věkového složení tvořily v roce 2021 děti do 14 let 12,3 % obyvatel (celostátně 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let zastupovali 70,4 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let představovali 17,3 % (v ČR 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli obyvatelé při sčítání lidu v roce 2021 tak, že se 25,6 % označilo za věřící (celorepublikový průměr činil 22,2 %), 42,6 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 31,8 % respondentů tuto kolonku neuvedlo (celostátně 30,1 %).
K významným památkám, jež dokumentuje Národní památkový ústav, patří zřícenina hradu Levín z první poloviny 14. století či areál kostela Všech svatých, jehož nynější podoba pochází z roku 1833 a doplňuje jej soubor dvanácti funerálních plastik na hřbitově. Aktuální dění v obci prezentují oficiální stránky obce Levínská Olešnice.
V komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 62,86 % oprávněných voličů. Tento podíl byl vyšší než celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Zájem o celostátní a krajská hlasování bývá v místě rovněž zřetelný. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast 78,50 % oproti celostátním 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila 71,33 % při celorepublikovém průměru 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v prvním kole 77,42 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 75,60 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 35,84 %, což bylo mírně nad celostátní hodnotou 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
