0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Česká strana asociálů KDU-ČSL "SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ… Mladí pro Šaratice
Adam Kilian nezaměstnaný, věk: 22 let
Karel Kalouda starosta obce, věk: 63 let
Ing. Marek Silnica manažer, věk: 45 let
Miroslav Málek vedoucí stavebnin, věk: 54 let
Ing. Tomáš Koutný státní zaměstnanec, věk: 47 let
Monika Hudečková administrativní pracovnice, věk: 37 let
Petr Konečný jednatel společnosti, věk: 57 let
Miroslav Doležal jednatel stavební společnosti, věk: 55 let
Alena Hemalová důchodkyně, věk: 69 let
Lenka Střítecká knihovnice, věk: 68 let
Klára Kadlecová OSVČ, věk: 37 let
Petra Drabálková učitelka MŠ, věk: 47 let
Roman Konečný elektromechanik, věk: 59 let
Ludmila Dostálová BA účetní, věk: 42 let
Mgr. Šárka Bohuslavová právník, věk: 40 let
Miroslav Píše specialista stavební výroby, věk: 50 let
Saša Baxantová finanční poradce, věk: 26 let
Jolana Horáčková DiS. rodičovská dovolená, věk: 31 let
Jitka Koukolová BA (Hons) jednatelka firmy, věk: 41 let
Jiří Jegla servisní technik, věk: 24 let
Ing. Mgr. Vratislav Jonáš důchodce, věk: 69 let
Josef Drabálek profesionální řidič, věk: 48 let
Michaela Půčková BA (Hons) účetní, věk: 48 let
Ing. Sebastian Lorenz Ph.D. vědec, věk: 31 let
Bc. David Holoubek vedoucí učitel praktického vyučování, věk: 49 let
Michal Polášek podnikatel, věk: 39 let
Filip Kropáček truhlář, věk: 33 let
Štěpán Polášek hasič, věk: 27 let
Ing. Petr Vajík stavbyvedoucí, věk: 29 let
Aleš Halbina podnikatel, věk: 39 let
Michal Matoušek vedoucí skladu, věk: 30 let
Mgr. Hana Štefanová pedagog, věk: 35 let
Bc. Kristýna Vajíková masérka, věk: 29 let
Mgr. Zuzana Lorenzová právník, věk: 26 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Šaratice určí nadcházející komunální volby 2026 budoucí podobu místního zastupitelstva i vedení radnice. Minulost tohoto místa sahá hluboko do pravěku, což dokládá zdejší archeologická lokalita mohyly Kopeček pocházející ze starší doby železné.
Dnes je sídlo domovem pro více než tisíc obyvatel a vyznačuje se nadprůměrnou volební účastí. Následující přehled rekapituluje dosavadní výsledky jednotlivých voleb i širší zázemí jihomoravské vsi.
Při obecních volbách v roce 2022 zvítězila v obci kandidátka KDU-ČSL, která obdržela 2 580 hlasů, což znamenalo 41,88 %. Druhou pozici obsadilo uskupení Mladí pro Šaratice se ziskem 2 108 hlasů (34,22 %) a trojici kandidátek uzavřelo Sdružení NK, OBCE ŠARATICE, které získalo 1 472 hlasů, tedy 23,90 %.
Místní politické dění se odehrává v rámci širšího regionu, přičemž souhrnný pohled nabízí přehled za okres Vyškov. Pro zájemce o krajský kontext jsou k nahlédnutí také výsledky pro celý Jihomoravský kraj.
Při hlasování do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na první příčce v obci umístilo hnutí ANO se ziskem 29,34 % (169 hlasů). Druhé skončilo uskupení SPOLU, které oslovilo 28,29 % voličů (163 hlasů). Přes deset procent hlasů získalo hnutí STAN s 10,76 % (62 hlasů) a strana PIRÁTI s 10,24 % (59 hlasů), zatímco hnutí SPD si připsalo 9,89 % (57 hlasů), strana MOTO 4,34 % (25 hlasů), formace STAČILO! 3,64 % (21 hlasů), hnutí PŘÍSAHA 1,04 % (6 hlasů), MZH 0,69 % (4 hlasy) a uskupení GENERACE 0,52 % (3 hlasy). V celostátním měřítku hnutí ANO rovněž zvítězilo s podílem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, třetím STAN s 11,23 %, čtvrtými PIRÁTY s 8,97 % a pátou SPD se 7,78 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 byla situace v Šaraticích odlišná. Zvítězila tehdy koalice SPOLU s 33,51 % hlasů (181 voličů), zatímco hnutí ANO získalo 20,00 % (108 hlasů), SPD 13,14 % (71 hlasů), koalice Piráti+STAN 12,40 % (67 hlasů) a hnutí PŘÍSAHA 6,66 % (36 hlasů); následovaly ČSSD s 5,00 % (27 hlasů), KSČM s 3,33 % (18 hlasů), TSS s 1,66 % (9 hlasů), Zelení s 1,29 % (7 hlasů) a Volný blok s 1,11 % (6 hlasů). Celostátně tehdy koalice SPOLU rovněž předstihla hnutí ANO, když získala 27,79 % oproti 27,12 %.
Podrobné hlasovací lístky zachycují výsledky sněmovních voleb v Šaraticích, které doplňuje také celkový pohled na hlasování v okrese Vyškov. Regionální souvislosti pak přibližují data pro celý Jihomoravský kraj.
Během přímé volby hlavy státu v roce 2023 provázelo první kolo v obci vyrovnané soupeření dvou hlavních kandidátů. V rámci celostátních prezidentských voleb získal Andrej Babiš v prvním kole 182 hlasů (30,95 %), zatímco Petr Pavel obdržel 180 hlasů (30,61 %), tedy jen o dva hlasy méně. Danuše Nerudová zaznamenala 120 hlasů (20,40 %), Pavel Fischer 52 hlasů (8,84 %), Jaroslav Bašta 24 hlasů (4,08 %), Marek Hilšer 18 hlasů (3,06 %), Karel Diviš 9 hlasů (1,53 %) a Tomáš Zima 3 hlasy (0,51 %).
Ve druhém kole došlo v obci k výraznému posunu, když Petr Pavel zvítězil se ziskem 353 hlasů (61,07 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 225 hlasů (38,92 %). Hlasování tak přineslo obrat oproti prvnímu kolu, v němž byl odstup obou uchazečů minimální.
Jak přesně voliči rozhodovali, ukazují prezidentské volby v Šaraticích, přičemž zájemci mohou porovnat i širší údaje za okres Vyškov. Pro kompletní obraz je dostupný také souhrn pro Jihomoravský kraj.
Při hlasování do krajských zastupitelstev v roce 2024 oslovila místní voliče nejvíce koalice SPOLU, která zvítězila se ziskem 44,29 % (128 hlasů). Druhé skončilo hnutí ANO, jež si připsalo 27,33 % (79 hlasů). Hranici pěti procent překročila ještě koalice SPD+Tri+PRO+Svo se ziskem 6,57 % (19 hlasů), uskupení STAN PRO JM s 5,53 % (16 hlasů) a koalice STAČILO! s 5,19 % (15 hlasů). Dále v obci kandidovaly subjekty Piráti (3,11 %, 9 hlasů), PŘÍSAHA (2,76 %, 8 hlasů), ZA MORAVU! (2,42 %, 7 hlasů) a Hlas Moravy (2,07 %, 6 hlasů).
Samotné krajské volby lze sledovat detailně přímo přes výsledky krajských voleb v Šaraticích. Širší srovnání s okolními obcemi nabízí pohled na výsledky v okrese Vyškov.
Jihomoravská obec Šaratice, o níž nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1209, se rozkládá na ploše 8,2 km² v nadmořské výšce 197 metrů a zásilky sem doručuje pošta s PSČ 683 52. K roku 2024 čítala 1 069 obyvatel, přičemž podle údajů Českého statistického úřadu stoupl jejich počet v témže roce díky přirozenému přírůstku o 3 lidi i kladnému saldu migrace o 1 osobu, což znamenalo celkový přírůstek 4 obyvatele. Při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 388 domů. Aktuální informace ze správy a života komunity přinášejí oficiální stránky obce.
Věkové složení obyvatelstva k roku 2021 ukazovalo, že děti do 14 let tvořily 14,9 % místní populace (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 69,9 % lidí (v Česku 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let výše představovala 15,2 % (v celé republice 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 33,2 % místních občanů (oproti 22,2 % v celé zemi), skupina bez vyznání tvořila 34,7 % (celorepublikově 47,8 %) a 32,1 % obyvatel kolonku náboženského vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Kromě pravěkého osídlení se v katastru nacházejí i novější pamětihodnosti, mezi nimiž vyniká barokní socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století. Údaje o evidovaných památkách pocházejí z podkladů Národního památkového ústavu.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Šaraticích 54,21 %, čímž předčila celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Rovněž při dalších hlasováních se účast v obci pohybovala nad celostátní úrovní. V parlamentních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 70,12 % voličů při celorepublikové účasti 68,95 %, zatímco při předchozím sněmovním klání v roce 2021 to bylo 66,54 % oproti 65,43 % v celé zemi. Během prezidentské volby v roce 2023 dorazilo k urnám v prvním kole 71,14 % oprávněných občanů (v republice 68,24 %) a ve druhém kole 70,47 % (celostátně 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 pak účast dosáhla 35,16 %, což představovalo vyšší hodnotu než celorepublikový výsledek 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
