0,00 %
0,00 %
0,00 %
Petr Pořádek důchodce, věk: 64 let
Stanislav Podlaha zástupce ředitele VRZ Olšina, věk: 60 let
Soňa Kunešová administrativní pracovnice, věk: 49 let
Josef Dvořák důchodce, věk: 75 let
Martin Pořádek montážník solárních panelů, věk: 32 let
Ywetta Mikešová mistr provozu, věk: 59 let
Pavel Pořádek stavební technik, věk: 59 let
Bc. Pavla Pánková rodičovská dovolená, věk: 36 let
Ing. Vladimír Michálek důchodce, věk: 65 let
František Pospíchal správce budov, věk: 53 let
Miroslav Šístek vedoucí skladu, věk: 61 let
Mgr. Markéta Grillová ředitelka ZŠ a MŠ Lhenice, věk: 48 let
Jan Brašnička interní auditor ZZS/OSVČ, věk: 31 let
Pavel Prenner stavbyvedoucí, věk: 32 let
František Bláha DiS. ředitel firmy, věk: 47 let
Jana Reindlová učitelka MŠ, věk: 42 let
Pavel Trnka zámečník, věk: 42 let
Mgr. Marie Trnková ředitelka školy VOŠS a SPgŠ Prachatice, věk: 45 let
Petr Šíma truhlář, věk: 41 let
Ing. Martin Hölcl technik, věk: 25 let
Stanislav Pöschl účetní, věk: 46 let
Mgr. Michal Rada síťový administrátor, věk: 47 let
Ing. Markéta Trnková starostka, věk: 42 let
Ing. Jiří Schön konstruktér, věk: 37 let
Ing. Jaroslav Janota OSVČ, věk: 37 let
Ing. Petr Křížek geodet, věk: 51 let
Pavel Smola prodejce nových vozů, věk: 40 let
Ing. Petr Vincik kontrolor dodavatelské kvality, věk: 28 let
Bc. Tomáš Tůma vedoucí cestmistr, věk: 37 let
Ing. Petr Leber OSVČ, věk: 66 let
Pavel Boška stavební technik, věk: 53 let
Ing. Milan Hölcl OSVČ, věk: 69 let
Ing. Karel Muška správce majetku, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Lhenicích přinesou nadcházející komunální volby nové složení zastupitelstva, které určí další směřování celého městyse. První písemná zmínka o tomto jihočeském sídle pochází z roku 1300 a dnes v něm žije více než dva tisíce obyvatel.
Kromě výběru obecních zastupitelů se místní voliči v uplynulých letech účastnili také rozhodování o obsazení poslaneckých lavic, krajského zastupitelstva či prezidentského úřadu. Následující přehled mapuje jak dřívější hlasování přímo v obci, tak širší regionální vazby.
Během obecního hlasování v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů tři uskupení. Nejvyšší podporu si zajistila kandidátka Volba pro Lhenicko 2022, jež obdržela 41,46 % hlasů. Na druhém místě skončila KDU-ČSL se ziskem 34,19 % a třetí pozici obsadila formace PRO VÁS, pro kterou hlasovalo 24,35 % zúčastněných občanů.
Pro srovnání celkové situace v okolních městech a obcích poslouží také komunální výsledky na Prachaticku, přičemž k dispozici je rovněž souhrnný pohled na jihočeské komunální dění.
Při hlasování, v němž občané vybírali zástupce v rámci celostátních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025, vyhrálo v obci hnutí ANO s 34,03 % hlasů, což korespondovalo s jeho celorepublikovým vítězstvím s hodnotou 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 26,76 % (v celé zemi 23,36 %) a třetí hnutí STAN s 11,75 % (celostátně 11,23 %). Další místa obsadila SPD se 7,83 %, PIRÁTI se 7,45 %, MOTO s 5,73 % a STAČILO!, jež získalo 4,58 % hlasů.
V předchozím volebním klání roku 2021 bylo pořadí na čele opačné: koalice SPOLU zde dosáhla na 32,36 % hlasů (v celé ČR 27,79 %), zatímco hnutí ANO získalo 27,30 % (celorepublikově 27,12 %) a koalice Piráti+STAN 15,30 %. Pokud vás zajímají podrobnosti, můžete si projít sněmovní volby v Lhenicích nebo sledovat výstupy za celý prachatický okres a krajskou úroveň přes jihočeské sněmovní souhrny.
V roce 2023 se pozornost obrátila k souboji v rámci přímých prezidentských voleb. V úvodním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (35,60 %), za nímž následovali Petr Pavel s 27,87 % a Danuše Nerudová se 17,66 % hlasů. Druhé kolo však přineslo obrat v pořadí, když Petr Pavel přesvědčil 58,31 % hlasujících občanů, zatímco Andrej Babiš obdržel 41,68 %.
Kompletní data nabízí přehled pro prezidentské hlasování v Lhenicích, přičemž regionální kontext dokreslují čísla za celý okres Prachatice i statistika pokrývající výsledky v Jihočeském kraji.
Také krajské volby v roce 2024 se v městyse nesly ve znamení jednoznačné dominance ODS, která si připsala 52,27 % hlasů. Druhou příčku obsadilo hnutí ANO se ziskem 24,05 % a s odstupem následovalo uskupení Společně pro JČ, které podpořilo 5,11 % zúčastněných voličů.
K nahlédnutí jsou detailní krajské výsledky za Lhenice a zájemci o širší okolí mohou prozkoumat také hlasování v rámci celého prachatického okresu.
Jihočeský městys leží v nadmořské výšce 559 metrů a jeho katastrální území se rozkládá na ploše 39,1 km². Poštovní spojení zajišťují směrovací čísla 383 01, 384 02 a 384 11. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 2052 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo na území 706 domů. Vývoj počtu rezidentů v roce 2024 ovlivnil přirozený úbytek o 9 osob i záporné saldo migrace ve výši -48 obyvatel, což dohromady znamenalo celkový přírůstek -57 lidí.
Z hlediska věkové skladby v roce 2021 tvořily děti do 14 let 11,5 % populace (v ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zahrnoval 71,5 % obyvatel (celostátně 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 17,1 % (republikový průměr 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 30,7 % lidí (v ČR 22,2 %), podíl bez vyznání činil 34,9 % (celostátně 47,8 %) a 34,4 % obyvatel kolonku nevyplnilo. Historické památky evidované Národním památkovým ústavem reprezentuje zejména hodnotná barokní radnice z let 1811–1814 či kostel sv. Jakuba Většího s půlkruhově zakončeným presbytářem, přičemž samospráva provozuje oficiální webové stránky.
Během obecního hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 49,84 %, což znamenalo vyšší zapojení občanů než celorepublikový průměr činící 46,07 %. Místní obyvatelé tak prokázali zřetelný zájem o správu vlastního území.
Při sněmovních volbách roku 2025 přišlo k urnám 69,08 % voličů, což představovalo mírný nadprůměr oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 byla účast 61,90 % pod celostátním číslem 65,43 %. U prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole zapojilo 69,59 % občanů (celorepublikově 68,24 %) a ve druhém kole účast vystoupala na 70,29 %, což téměř přesně odpovídalo celostátním 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 34,22 %, tedy hodnotu mírně převyšující celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
