53,53 %
46,47 %
Jaroslav Kotlán učitel, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
7,52 % (112 hlasů)
Robert Škrabal vedoucí prodeje, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
10,01 % (149 hlasů)
Jaroslav Fučík obsluha CNC, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 3
8,26 % (123 hlasů)
Radim Procházka OSVČ, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
7,52 % (112 hlasů)
Miloš Jura OSVČ, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 5
5,91 % (88 hlasů)
Petr Metela OSVČ, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 6
5,98 % (89 hlasů)
Jan Hlaváček technolog, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 7
7,45 % (111 hlasů)
Antonín Kinc OSVČ, věk: 24 let
pořadí na kandidátce: 12
7,59 % (113 hlasů)
Ing. Petr Klimeš statik, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 1
9,75 % (126 hlasů)
Pavel Boček ředitel, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 2
8,28 % (107 hlasů)
Blanka Hlaváčková vychovatelka, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 3
9,52 % (123 hlasů)
Ing. Michaela Bojanovská rozpočtářka, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 4
6,81 % (88 hlasů)
Zdeněk Teiner servisní technik, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 5
5,57 % (72 hlasů)
Bc. Michaela Houdková referentka bytového hospodářství, věk: 29 let
pořadí na kandidátce: 6
6,11 % (79 hlasů)
Ing. Jaroslav Bartoň projektant, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 11
9,21 % (119 hlasů)
Jaroslav Kotlán učitel, věk: 51 let
Robert Škrabal vedoucí prodeje, věk: 45 let
Jaroslav Fučík obsluha CNC, věk: 51 let
Radim Procházka OSVČ, věk: 48 let
Miloš Jura OSVČ, věk: 35 let
Petr Metela OSVČ, věk: 35 let
Jan Hlaváček technolog, věk: 46 let
Tomáš Petr OSVČ, věk: 25 let
Miroslav Humpolík operátor výroby, věk: 31 let
Michal Horský řidič, věk: 44 let
Vladimír Kalda řidič, věk: 50 let
Antonín Kinc OSVČ, věk: 24 let
Alena Kuchařová operátorka výroby, věk: 52 let
Lukáš Kolář OSVČ, věk: 34 let
Hana Sedmerová pracovník obchodního úseku, věk: 61 let
Ing. Petr Klimeš statik, věk: 36 let
Pavel Boček ředitel, věk: 55 let
Blanka Hlaváčková vychovatelka, věk: 58 let
Ing. Michaela Bojanovská rozpočtářka, věk: 35 let
Zdeněk Teiner servisní technik, věk: 32 let
Bc. Michaela Houdková referentka bytového hospodářství, věk: 29 let
Bc. Veronika Asterová zubní asistentka, věk: 32 let
Martin Pikart OSVČ, věk: 24 let
Zita Švandová úřednice, věk: 51 let
Zdeněk Teiner OSVČ, věk: 58 let
Ing. Jaroslav Bartoň projektant, věk: 43 let
Jan Bojanovský elektromontér, věk: 35 let
Matěj Brychta opravář zemědělských strojů, věk: 18 let
Ladislava Křenková dělnice, věk: 55 let
Petr Hlaváček bagrista, věk: 58 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Prosetíně přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 nové rozdělení mandátů v místním zastupitelstvu. Zdejší prostředí se vyznačuje mimořádně silným podílem věřících obyvatel, který při sčítání lidu dosáhl 45,3 %, což obec mezi 6254 obcemi řadí na 522. místo.
Kromě složení obecního vedení odráží hlasování v obci také dlouhodobé politické preference obyvatel. Následující přehled mapuje jak výsledky komunálních hlasování, tak rozložení sil při parlamentních, prezidentských i krajských volbách.
Při obecních volbách na podzim 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě místní uskupení. Jednoznačné vítězství si připsala kandidátka Nezávislí 2022, která získala 64,25 % všech odevzdaných hlasů. Zbývajících 35,75 % hlasů pak připadlo sdružení NEZÁVISLÍ ČTYŘI DVORY.
Pokud vás zajímá, jak hlasovaly okolní obce, můžete nahlédnout na výsledky v okrese Žďár nad Sázavou v rámci celého regionu. Širší krajský kontext nabízí přehled pro komunální volby v Kraji Vysočina zachycující situaci napříč samosprávami.
Když přišly na řadu celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, voliči v obci dali nejvíce hlasů hnutí ANO, které obdrželo 38,26 % hlasů. Stejně jako v celé republice, kde hnutí ANO vyhrálo se ziskem 34,51 %, se i v místním volebním okrsku stalo nejúspěšnější silou. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 25,65 %, za níž následovalo hnutí STAN s 11,73 % a uskupení MOTO s 8,69 %. Méně hlasů pak obdrželi PIRÁTI s 4,78 %, SPD s 3,91 %, uskupení STAČILO! rovněž s 3,91 %, hnutí PŘÍSAHA s 2,17 % a uskupení GENERACE s 0,86 %.
Při sněmovním hlasování v roce 2021 byla situace v Prosetíně odlišná, protože tehdy s 33,64 % zvítězila koalice SPOLU, jež tehdy vyhrála i celostátně s 27,79 %. Hnutí ANO tehdy v obci zaznamenalo 14,28 %, koalice Piráti+STAN získala 12,90 %, ČSSD si připsala 10,13 %, hnutí SPD bralo 9,21 % a hnutí PŘÍSAHA mělo 5,99 %. Podrobná data shrnují parlamentní volby v Prosetíně na samostatné stránce.
Zájemci o zevrubnější regionální čísla mohou prozkoumat sněmovní volby v okrese Žďár nad Sázavou s kompletními tabulkami. Celkový obraz za celý kraj pak nabízí souhrn pro poslanecké volby v Kraji Vysočina přehledně na jednom místě.
Během ledna 2023 poutaly pozornost celostátní prezidentské volby a souboj o hlavu státu. V úvodním kole byl výsledek v obci mimořádně těsný, když Petr Pavel získal 31,02 % hlasů a Andrej Babiš si odnesl 30,20 % hlasů. Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 19,59 %, Pavel Fischer získal 12,24 %, Jaroslav Bašta měl 3,26 %, Marek Hilšer obdržel 2,44 % a Karel Diviš dosáhl na 1,22 % hlasů.
Rozhodující druhé kolo přineslo výrazný náskok pro Petra Pavla, který přesvědčil 66,52 % hlasujících občanů, zatímco Andrej Babiš získal 33,47 % hlasů. Konkrétní čísla z obou kol představují prezidentské volby v Prosetíně v detailním profilu. Prozkoumat lze také výsledky prezidentské volby na Žďársku či celokrajská data za prezidentské volby na Vysočině s kompletními součty.
Zářijové krajské volby v roce 2024 přilákaly k urnám část místních voličů, kteří rozhodovali o složení krajského zastupitelstva. Největší podporu získalo hnutí ANO, které obdrželo 32,46 % hlasů. Uskupení Společně se Starosty dosáhlo na 23,37 % a KDU-ČSL brala 15,58 % hlasů. Další příčky obsadily SOCDEM s 9,09 %, Piráti s 5,19 % a hnutí STAN PRO VYS rovněž s 5,19 %. Uskupení STAČILO! mělo 3,89 %, zatímco PŘÍSAHA, LEPŠÍ ŽIVOT, MÁ VLAST ČMS a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT získaly shodně po 1,29 % hlasů.
Specifické preference v této venkovské lokalitě přibližují krajské volby v Prosetíně na příslušné stránce. Pokud vás zajímá širší okolí, můžete otevřít přehled za krajské volby v okrese Žďár nad Sázavou s výsledky všech okolních sídel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, měl Prosetín v roce 2024 celkem 359 obyvatel a rozkládal se na ploše 15,8 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 561 metrů. K roku 2021 zde stálo 149 domů a pro poštovní doručování slouží směrovací čísla 592 64 a 593 01. Vývoj obyvatelstva v roce 2024 zaznamenal přirozený přírůstek -1, nulové saldo migrace a celkový přírůstek -1.
Vesnice se může pochlubit hodnotným architektonickým dědictvím, které dokumentuje Národní památkový ústav. K významným stavbám patří barokní kostel sv. Markéty se samostatně stojící zvonicí z roku 1738 a památkově chráněný evangelický kostel z roku 1782, postavený v duchu tolerančního patentu Josefa II. Další informace o dění v samosprávě zprostředkovávají oficiální webové stránky obce Prosetín na internetu.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 10 % populace, lidé ve věku 15 až 64 let představovali 69,7 % a senioři nad 65 let tvořili 20,3 %, zatímco celorepublikové průměry byly 12,9 % u dětí, 69,7 % u produktivní skupiny a 17,4 % u seniorů. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 45,3 % obyvatel přihlásilo k věřícím, 18,3 % bylo bez vyznání a 36,4 % lidí odpověď neuvedlo, přičemž celostátní podíly činily 22,2 % věřících, 47,8 % bez vyznání a 30,1 % bez uvedení.
Během komunálních voleb v roce 2022 byla účast v obci nadprůměrná, když k volebním urnám dorazilo 72,22 % oprávněných voličů. Tento zájem výrazně předčil celorepublikový průměr, který tehdy dosáhl 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 odevzdalo svůj hlas 76,39 % zapsaných voličů, což bylo více než celostátních 68,95 %, a v roce 2021 činila účast 68,34 % oproti republikovým 65,43 %. Hojnou účast zaznamenaly prezidentské volby v roce 2023, kde v prvním kole hlasovalo 79,42 % voličů oproti 68,24 % v Česku a ve druhém kole 78,53 % oproti 70,25 % v celém státě. Naopak krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 26,69 %, což zůstalo za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
