Komunální volby 2026 v Uherském Brodě: souvislosti a pohled do historie
V Uherském Brodě proběhnou v roce 2026 řádné komunální volby, ve kterých voliči určí budoucí podobu městského zastupitelstva i směřování radnice. Město ve Zlínském kraji se vyznačuje mimo jiné vysokým podílem věřících: podle dat o náboženském vyznání dosahuje 46,6 %, což sídlo řadí na 473. místo z 6254 hodnocených obcí.
Při pohledu na politickou mapu představuje toto šestnáctitisícové město zajímavé prostředí, kde se střetávají tradiční strany s celostátními hnutími i lokálními sdruženími. Následující přehledy zachycují jak minulé hlasování do městského zastupitelstva, tak výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb na zdejším území.
Zastupitelstvo města a souboje na radnici
Hlasování do městského zastupitelstva v roce 2022 ovládlo politické hnutí ANO 2011, které si připsalo 26,84 % hlasů. Na druhé pozici skončila KDU-ČSL se ziskem 21,76 %, následovaná sdružením Vstřícnost,slušnost,komunikace, pro něž se vyslovilo 14,68 % hlasujících. Těsně za ním se umístila Občanská demokratická strana s podporou 14,49 %, zatímco uskupení NEZÁVISLÍ za rozvoj města obdrželo 12,35 % a kandidátka BROD ŽIJE! (STAN) získala 5,44 % hlasů. Zbývající subjekty Komunistická str.Čech a Moravy (3,58 %) a VLASTENCI UB, Uherský Brod (0,86 %) zaznamenaly nižší zisky.
Zájemci o výsledky hlasování v okolních obcích mohou využít souhrnný přehled za okres Uherské Hradiště, případně si otevřít celkový souhrn za Zlínský kraj. Vývoj na místní politické scéně v dřívějších obdobích dokreslují záznamy z předchozích volebních roků.
Kdo bodoval v poslaneckých kláních
Během celostátních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v Uherském Brodě vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,74 % hlasů, čímž kopírovalo celostátní trend, kde stejný subjekt zvítězil s podporou 34,51 %. Druhé místo ve městě patřilo koalici SPOLU s 28,26 % hlasů (celorepublikově získala 23,36 %). Hnutí STAN oslovilo 9,78 % voličů, uskupení SPD dostalo 8,07 % a PIRÁTI zaznamenali 7,43 % hlasů. Formace MOTO dosáhla na 6,63 %, STAČILO! na 4,29 %, hnutí PŘÍSAHA na 0,96 %, uskupení GENERACE na 0,38 % a ŠVÝC. DEM. na 0,30 %.
O čtyři roky dříve, při sněmovním hlasování v roce 2021, zde byla situace odlišná. Zvítězila koalice SPOLU s 30,10 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 25,83 %, a koalicí Piráti+STAN se ziskem 14,30 %. Pokud chcete prozkoumat podrobnosti za město, podívejte se na výsledky sněmovních voleb v Uherském Brodě. Širší regionální data zachycuje přehled za okres Uherské Hradiště a pohled zprostředkovává i souhrn za Zlínský kraj.
Volba hlavy státu přinesla obrat ve finále
Přímé prezidentské volby v roce 2023 měly v Uherském Brodě napínavý průběh. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš s 33,34 % hlasů, jen těsně před Petrem Pavlem, který obdržel 32,61 %. Třetí skončila Danuše Nerudová se ziskem 14,45 % a Pavel Fischer dostal 9,28 % hlasů. Zbývající hlasy si rozdělili Jaroslav Bašta (5,46 %), Marek Hilšer (2,84 %), Karel Diviš (1,36 %) a Tomáš Zima (0,62 %).
Druhé kolo přineslo obrat v pořadí. Petr Pavel posílil a zvítězil se ziskem 58,78 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 41,21 %. Konkrétní čísla z obou kol nabízí prezidentské hlasování v Uherském Brodě, přičemž regionální statistiky popisuje okresní přehled volby prezidenta i krajský rozbor prostřednictvím výsledků za Zlínský kraj.
Krajské souboje o hejtmanství
Při hlasování o složení krajského zastupitelstva přilákaly krajské volby v roce 2024 pozornost třetiny místních voličů. Nejvíce hlasů ve městě získalo hnutí ANO, které dosáhlo na 33,73 %. Na druhém místě skončila koalice KDU-ČSL+Z21 s 20,71 % a třetí pozici obsadila ODS s podporou 13,21 % hlasujících. Uskupení STAN PRO ZLK si připsalo 9,77 %, Piráti získali 4,74 %, SPD obdržela 4,45 %, formace STAČILO! měla 4,18 %, PRO 2022 vykázalo 2,95 %, SOCDEM 2,68 % a Nez. HLAS pro ZLK si odnesl 2,22 % hlasů.
Jednotlivé zisky přehledně shrnuje krajské hlasování v Uherském Brodě a celkový pohled na volební nálady v širším okolí poskytuje okresní krajský přehled. Minulá léta lze sledovat v navazujícím seznamu odkazů.
Historie, památky a demografický profil
Uherský Brod je město ležící v nadmořské výšce 251 metrů, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1048. Město má rozlohu 52,1 km² a obyvatelé využívají poštovní směrovací čísla 687 34 a 688 01. Mezi významné architektonické dominanty zachycené v evidenci Národního památkového ústavu patří barokní zámek z počátku 17. století vybudovaný v místě zaniklého hradu či výrazný patrový objekt radnice s věží, postavený na počátku 18. století na Masarykově náměstí. Samospráva představuje své aktivity i služby na webových stránkách města.
Demografické statistiky Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2024 ve městě žilo 16 367 obyvatel, přičemž celkový přírůstek za tentýž rok činil -77 osob. Tento úbytek byl dán přirozeným úbytkem obyvatel, kdy přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -54, a současně záporným saldem migrace, které představovalo -23 osob. Při sčítání lidu v roce 2021 bylo napočítáno 3 226 domů.
Věková struktura podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2021 vykazovala 11,8 % dětí ve věku 0 až 14 let (v celé ČR 12,9 %), 69,6 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 18,7 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání ze stejného roku, 46,6 % obyvatel se označilo za věřící (celostátní podíl činil 22,2 %), 26,6 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a zbývajících 26,7 % občanů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Účast voličů u volebních uren
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Uherském Brodě 45,13 %, což znamenalo hodnotu mírně pod celorepublikovým průměrem, který se zastavil na 46,07 %.
V jiných typech hlasování se zájem místních občanů pohyboval velmi blízko celostátních čísel. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 69,01 % zapsaných voličů, zatímco v celé zemi činila účast 68,95 %, přičemž v roce 2021 to bylo 65,93 % oproti republikovým 65,43 %. V prezidentské volbě roku 2023 dosáhla účast v prvním kole 68,10 % (v celé ČR 68,24 %) a ve druhém kole vzrostla na 70,08 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 odevzdalo hlas 32,22 % oprávněných osob, což odpovídalo celostátnímu výsledku 32,91 %.