100,00 %
Markéta Burešová učitelka, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 1
12,50 % (62 hlasů)
Ing. Lenka Feiklová starostka, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 2
17,74 % (88 hlasů)
Veronika Hornofová účetní, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 3
12,70 % (63 hlasů)
Ivana Hornová učitelka, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 4
13,50 % (67 hlasů)
Drahomíra Jelínková farmaceutický laborant, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 5
15,92 % (79 hlasů)
Jitka Musilová učitelka, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 6
13,30 % (66 hlasů)
Martin Štefan preventista technologie, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 7
14,31 % (71 hlasů)
Markéta Burešová učitelka, věk: 33 let
Ing. Lenka Feiklová starostka, věk: 48 let
Veronika Hornofová účetní, věk: 42 let
Ivana Hornová učitelka, věk: 35 let
Drahomíra Jelínková farmaceutický laborant, věk: 55 let
Jitka Musilová učitelka, věk: 49 let
Martin Štefan preventista technologie, věk: 33 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky amerických kongresových voleb už člověk dávno nemusí odhadovat jen z tradičních předvolebních průzkumů, silná vodítka poskytují i takzvané predikční trhy. Na nich uživatelé sázejí na nejrůznější události a ve velkém právě i na blízké volby do Kongresu. Jen u sázky spojené s ovládnutím Senátu leží na platformě Kalshi v přepočtu přes 1,5 miliardy korun.
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
V Siřejovicích určí nadcházející komunální volby budoucí složení obecního zastupitelstva i směřování místní samosprávy. Podle sčítání lidu patří tato vesnice na Litoměřicku k místům s nejnižším podílem věřících obyvatel v celém Česku, když se k víře přihlásila pouze necelá tři procenta zdejších rezidentů.
Vedle lokálního hlasování text přibližuje také výsledky dalších volebních klání, která v novodobé historii proběhla.
Při obecním hlasování v roce 2022 panovala v Siřejovicích zcela jednoznačná situace, protože byla podána pouze jedna kandidátní listina. Jediným kandidujícím subjektem se stalo Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo všech 680 odevzdaných platných hlasů a získalo tak plných 100,00 % podpory. Voliči tak v podstatě potvrdili předložený seznam zástupců bez jakékoliv politické konkurence.
V širším pohledu si lze projít také souhrnné výsledky v litoměřickém okrese a pro porovnání je k dispozici rovněž přehled za celý Ústecký kraj, zachycující situaci ve všech okolních městech a obcích.
Při celostátním měření sil ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v Siřejovicích suverénně dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 97 hlasů, což znamenalo 57,05 %. Druhé místo s odstupem obsadila strana MOTO se ziskem 11,17 % (19 hlasů), třetí skončilo hnutí STAN s 10,58 % (18 hlasů) a koalice SPOLU brala 8,23 % (14 hlasů). V celorepublikovém měřítku hnutí ANO rovněž zvítězilo s 34,51 %, avšak v obci byl jeho zisk znatelně vyšší, zatímco celostátně druhá koalice SPOLU s 23,36 % u zdejších voličů výrazně zaostala.
Předchozí sněmovní volby v roce 2021 přinesly obdobné rozložení sympatií. V obci tehdy vyhrálo hnutí ANO se ziskem 46,26 % (62 hlasů), na druhém místě skončila koalice SPOLU s 15,67 % (21 hlasů) a třetí byla koalice Piráti+STAN se 14,17 % (19 hlasů). Na celostátní úrovni přitom v roce 2021 těsně triumfovala koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO, jež získalo 27,12 % hlasů.
Zájemci mohou prozkoumat podrobné výsledky sněmovních voleb v Siřejovicích i regionální souvislosti. Celkový ráz hlasování v širším okolí přibližuje souhrn za okres Litoměřice a celou situaci v regionálním kontextu doplňuje Ústecký kraj.
Úvodní kolo, kterým v roce 2023 začínaly prezidentské volby, přineslo v Siřejovicích jasnou převahu Andreje Babiše. Ten od místních voličů obdržel 98 hlasů (60,12 %), zatímco druhý Petr Pavel získal 32 hlasů (19,63 %) a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 18 hlasů (11,04 %). Žádný z dalších kandidátů nepřekonal hranici pěti procent.
Ve finálním druhém kole se poměr sil nezměnil a Andrej Babiš si připsal vítězství se ziskem 102 hlasů, což odpovídalo 61,81 %. Petr Pavel získal 63 hlasů (38,18 %). Celkový přehled zachycují prezidentské volby v Siřejovicích na samostatné stránce, přičemž regionální data nabízejí také souhrny pro okres Litoměřice a z pohledu celého regionu též Ústecký kraj.
Krajské volby v roce 2024 se v Siřejovicích nesly ve znamení jednoznačného prvenství hnutí ANO, pro které hlasovalo 62 voličů, tedy 65,26 %. S velkým odstupem následovalo uskupení STAN PRO ÚLK s 9 hlasy (9,47 %) a shodně po 6 hlasech (6,31 %) obdržely koalice STAČILO! a uskupení SPD+Trikol+PRO.
Podrobná čísla shromažďuje stránka pro krajské volby v Siřejovicích a zájemci o širší okolí mohou porovnat rovněž souhrn za celý okres Litoměřice.
První písemná zmínka o obci Siřejovice pochází z roku 1227. Sídlo leží v nadmořské výšce 185 metrů, zaujímá rozlohu 6,2 kilometru čtverečních a je obsluhováno poštovním směrovacím číslem 410 02. Podle Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 269 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo v katastru 97 domů. Z demografických statistik za rok 2024 vyplývá, že přirozený přírůstek byl přesně 0, avšak kvůli zápornému saldu migrace ve výši -7 činil celkový úbytek rovněž 7 osob.
Národní památkový ústav v obci eviduje významné historické objekty, mezi něž patří zejména větrný mlýn zvaný Windsor stojící na návrší, který byl v 19. století upraven na novogotický lovecký zámeček a dnes tvoří nepřehlédnutelné torzo. Centru vévodí kostel sv. Bartoloměje postavený v roce 1845 s dochovanou středověkou hranolovou věží. Zástavbu doplňuje také barokní socha Bolestného Krista s reliéfem sv. Antonína Paduánského a socha sv. Anny zachycená s otevřenou knihou. Bližší informace ze života samosprávy nabízí oficiální web obce.
Věková struktura zjištěná při sčítání lidu v roce 2021 ukázala, že děti do 14 let tvořily 10,4 % obyvatel (celostátní průměr činil 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 70,8 % (v ČR 69,7 %) a skupina od 65 let výše tvořila 18,7 % (ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k lidem bez vyznání přihlásilo 65,8 % rezidentů (oproti 47,8 % v celé republice), skupina věřících představovala pouhá 2,3 % (v celém Česku 22,2 %) a zbývajících 31,9 % obyvatel kolonku náboženského vyznání nevyplnilo (celostátně 30,1 %).
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Siřejovicích hodnoty 51,30 %, což znamenalo vyšší zájem než celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %. Přestože na hlasovacím lístku figurovala pouze jediná kandidátka, k volebním urnám dorazila více než polovina oprávněných občanů.
Vysokou účast zaznamenaly i další typy volebních soubojů. Ve sněmovním klání roku 2025 přišlo volit 76,32 % oprávněných voličů, což výrazně převýšilo celostátních 68,95 %, ačkoli v roce 2021 byla zdejší účast 58,44 % pod republikovým průměrem 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 72,44 % voličů (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 73,01 % (ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 pak účast dosáhla 41,67 %, což rovněž předčilo celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
