Komunální volby 2026 v Bělči: souvislosti a pohled do historie
V obci Běleč určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším volebním období spravovat záležitosti této vesnice. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné tím, že se při sčítání lidu v roce 2021 celých 64,1 % obyvatel přihlásilo ke kategorii bez náboženského vyznání, což obec zařadilo na 257. místo ze všech 6 254 sídel v republice.
Tento článek přibližuje nejen dosavadní hlasování do obecního zastupitelstva, ale nabízí také ohlédnutí za sněmovními, krajskými i prezidentskými volbami v uplynulých letech.
Rozhodování o obecním zastupitelstvu
Při obecních volbách v roce 2022 se v obci neodehrálo žádné politické soupeření více kandidátních listin. Do volebního klání nastoupilo pouze jediné uskupení Běleč náš domov, které získalo všech 772 odevzdaných hlasů a obsadilo sto procent mandátů.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat přehled za komunální volby na Kladensku a k dispozici jsou rovněž data zachycující obecní volby ve Středočeském kraji jako celku. Starší ročníky hlasování v samotné vsi pak dokumentují následující záznamy:
Hlasování do Poslanecké sněmovny
V celostátním měřítku přitahují tradičně pozornost volby do Poslanecké sněmovny, v nichž voliči rozhodují o rozložení sil na celostátní politické scéně. V roce 2025 v Bělči zvítězilo hnutí ANO se ziskem 75 hlasů, což znamenalo 39,68 %, zatímco celostátně toto hnutí vyhrálo se ziskem 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 43 hlasy (22,75 %, celostátně 23,36 %) a třetí příčku obsadilo hnutí STAN, které podpořilo 32 voličů (16,93 %, celostátně 11,23 %). Další hlasy obdrželi PIRÁTI (14 hlasů; 7,40 %), uskupení MOTO (11 hlasů; 5,82 %), hnutí SPD (4 hlasy; 2,11 %), hnutí PŘÍSAHA (3 hlasy; 1,58 %), uskupení SMSKA (2 hlasy; 1,05 %), koalice STAČILO! (2 hlasy; 1,05 %) a uskupení ČR1 (1 hlas; 0,52 %).
Při sněmovních volbách v roce 2021 dopadlo místní pořadí odlišně od celorepublikového výsledku: v obci bylo nejúspěšnější hnutí ANO s 58 hlasy (31,52 %), zatímco celostátně zvítězila koalice SPOLU, jež v obci skončila druhá se 49 hlasy (26,63 %). Třetí byla koalice Piráti+STAN s 39 hlasy (21,19 %), následovaly hnutí SPD (10 hlasů; 5,43 %), ČSSD (9 hlasů; 4,89 %), KSČM (8 hlasů; 4,34 %), hnutí PŘÍSAHA (7 hlasů; 3,80 %) a uskupení TSS (2 hlasy; 1,08 %). Pro zájemce je připraven odkaz na parlamentní volby v Bělči, přičemž regionální kontext nabízejí stránky sledující sněmovní volby na Kladensku i krajský souhrn za volby do sněmovny ve středních Čechách.
Výsledky prezidentských voleb
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přivedly voliče k urnám ve dvou kolech. V prvním kole obdržel nejvíce hlasů Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 76 lidí (41,30 %), druhý skončil Andrej Babiš se 60 hlasy (32,60 %) a třetí Danuše Nerudová s 23 hlasy (12,50 %). Dále kandidovali Pavel Fischer (14 hlasů; 7,60 %), Marek Hilšer (10 hlasů; 5,43 %) a Jaroslav Bašta (1 hlas; 0,54 %).
Ve druhém kole zvítězil Petr Pavel, jenž si připsal 114 hlasů (62,29 %), zatímco Andrej Babiš získal 69 hlasů (37,70 %). Podrobnosti o hlasování shrnují výsledky prezidentských voleb v Bělči, pro srovnání s okolím poslouží volba prezidenta na Kladensku a k nahlédnutí je také středočeský přehled prezidentské volby.
Krajské volby v obci
Regionální samosprávu určují krajské volby, které se naposledy konaly v roce 2024. V Bělči tehdy získalo největší podporu hnutí ANO, jemuž dalo hlas 35 voličů (37,63 %). Na druhém místě se umístilo hnutí STAN s 24 hlasy (25,80 %) a třetí skončila koalice SPOLU s 12 hlasy (12,90 %).
Mezi další uskupení s odevzdanými hlasy patřily Piráti (7 hlasů; 7,52 %), koalice SPD+Trikol+PRO (7 hlasů; 7,52 %), hnutí JAB (4 hlasy; 4,30 %), uskupení STAČILO! (2 hlasy; 2,15 %), SOCDEM (1 hlas; 1,07 %) a hnutí PŘÍSAHA (1 hlas; 1,07 %). Kompletní data ukazuje stránka věnovaná krajským volbám v Bělči a širší regionální obraz doplňují výsledky krajských voleb na Kladensku.
Základní profil a pamětihodnosti
Běleč je obcí ležící v nadmořské výšce 426 metrů, jejíž katastrální území se rozkládá na ploše 18,5 kilometru čtverečních a nese poštovní směrovací číslo 273 63. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1352. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 306 obyvatel, přičemž při sčítání lidu v roce 2021 bylo v katastru napočteno 127 domů. V roce 2024 byl zaznamenán celkový přírůstek -6 osob, na němž se shodnou měrou podílel přirozený přírůstek -3 i saldo migrace -3.
Věkové složení obyvatel v roce 2021 vykazovalo 9,9 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr činil 12,9 %), 70,8 % osob ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 19,3 % seniorů od 65 let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání tvořili věřící 12,2 % obyvatel (celostátně 22,2 %), podíl bez vyznání dosahoval 64,1 % (v ČR 47,8 %) a 23,7 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Národní památkový ústav na území obce eviduje například kostel sv. Mikuláše, což je architektonicky hodnotný jednolodní kostel ze 14. století s dřevěnou zvonicí z počátku 18. století, a rovněž zříceninu malého hrádku Jinčov. Informace o samosprávě přinášejí oficiální stránky obce.
Účast při různých typech voleb
Zájem o správu obce se v roce 2022 projevil volební účastí 53,01 %, která převýšila celorepublikový průměr u komunálních voleb dosahující 46,07 %.
Vyšší účast než v celé zemi provázela i ostatní hlasování. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 72,52 % voličů oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila účast 72,03 % (v ČR 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 hlasovalo 72,37 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 73,49 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 35,91 %, zatímco celostátní průměr činil 32,91 %.