Komunální volby 2026 v Sezimově Ústí: souvislosti a pohled do historie
V Sezimově Ústí rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení městského zastupitelstva a dalším směřování radnice. Město s historií sahající do roku 1262 se vyznačuje mimo jiné poměrně vysokým zastoupením seniorů, kdy věková skupina nad 65 let tvoří 22,8 % zdejší populace.
Politická mapa tohoto jihočeského sídla se utvářela v řadě předchozích hlasování, která ukazují dlouhodobé preference voličů při výběru zástupců do samosprávy i do celostátních institucí.
Místní radnice a výsledky voleb do zastupitelstva
V obecních volbách v roce 2022 získalo většinu uskupení Zelená pro město, které obdrželo 57,80 % hlasů (celkem 26 944 hlasů). Druhou pozici obsadilo uskupení Město pro všechny se ziskem 23,29 % (10 856 hlasů), následované sdružením Jednadvacítka pro město, jež dosáhlo na 10,78 % (5 026 hlasů). Čtveřici kandidátek uzavřela Komunistická str.Čech a Moravy s 8,13 % (3 790 hlasů).
Pro zasazení do regionálního rámce slouží komunální výsledky na Táborsku, přičemž zájemci mohou porovnat situaci také v rámci širšího celku, který nabízí přehled za Jihočeský kraj.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 32,31 % hlasů (1 284 hlasů), což odpovídalo celostátnímu pořadí, kde toto hnutí rovněž vyhrálo s 34,51 %. Druhá koalice SPOLU obdržela 25,86 % (1 028 hlasů), zatímco v celé České republice zaznamenala 23,36 %. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s 12,65 % (503 hlasů) oproti celostátním 11,23 % a čtvrtí skončili PIRÁTI s 9,23 % (367 hlasů), kteří v republice získali 8,97 %. Pětiprocentní hranici překročila ještě uskupení SPD s 6,36 % (253 hlasů) a MOTO s 6,06 % (241 hlasů), naopak pod ní zůstala formace STAČILO! se 4,25 % (169 hlasů), hnutí PŘÍSAHA s 1,03 % (41 hlasů), uskupení GENERACE s 0,52 % (21 hlasů) a ČR1 s 0,50 % (20 hlasů).
Oproti roku 2021 došlo na čele k posunu, neboť tehdy ve městě zvítězila koalice SPOLU s 30,29 % (1 213 hlasů) před hnutím ANO, které obdrželo 27,82 % (1 114 hlasů). Třetí tehdy skončila koalice Piráti+STAN s 15,70 % (629 hlasů), následovaná hnutím SPD s 6,29 % (252 hlasů), stranou ČSSD s 5,84 % (234 hlasů), hnutím PŘÍSAHA s 4,99 % (200 hlasů), KSČM s 3,19 % (128 hlasů), formací TSS s 2,69 % (108 hlasů) a Zelenými s 1,04 % (42 hlasů). Podrobnosti k vývoji zachycují parlamentní výsledky v Sezimově Ústí, přičemž regionální data lze sledovat přes volby do sněmovny na Táborsku a krajská čísla nabízí souhrn za Jihočeský kraj.
Volba prezidenta republiky
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 hlasovalo nejvíce voličů pro Petra Pavla, který obdržel 39,40 % (1 598 hlasů). Za ním se umístil Andrej Babiš s 30,90 % (1 253 hlasů) a Danuše Nerudová s 15,01 % (609 hlasů). Další hlasy si rozdělili Pavel Fischer s 6,75 % (274 hlasů), Marek Hilšer s 3,00 % (122 hlasů), Jaroslav Bašta s 3,00 % (122 hlasů), Karel Diviš s 1,18 % (48 hlasů) a Tomáš Zima s 0,71 % (29 hlasů).
Ve druhém kole potvrdil své prvenství Petr Pavel, který v Sezimově Ústí získal 64,91 % (2 655 hlasů), zatímco Andrej Babiš dosáhl na 35,08 % (1 435 hlasů). Celkový přehled zachycují výsledky prezidentské volby v obci, přičemž hlasování v celém okrese mapují prezidentské volby na Táborsku a krajská čísla přináší prezidentský přehled v kraji.
Krajské volby a podpora jednotlivých stran
Při hlasování v krajských volbách v roce 2024 si největší přízeň voličů připsala ODS, jež obdržela 44,27 % (986 hlasů). Druhé skončilo hnutí ANO se ziskem 22,09 % (492 hlasů) a třetí uskupení JIH 12, které podpořilo 12,70 % hlasujících (283 hlasů). Přes pětiprocentní hranici se dostala ještě uskupení STAČILO! s 6,10 % (136 hlasů) a uskupení Společně pro JČ s 5,43 % (121 hlasů), zatímco menší zisk zaznamenala koalice SPD+Trikol+PRO s 2,60 % (58 hlasů), Piráti s 1,97 % (44 hlasů), SOCDEM s 1,48 % (33 hlasů) a STAN PRO JČK s 1,07 % (24 hlasů).
Místní hlasování detailně zachycují krajské volby v Sezimově Ústí, zatímco pro srovnání se sousedními sídly v okolí poslouží krajské výsledky za okres Tábor.
Základní údaje a charakteristika města
Jihočeské město leží v nadmořské výšce 399 metrů a rozkládá se na rozloze 8,4 km², přičemž první písemná zmínka o něm pochází z roku 1262. K roku 2024 zde žilo 7 097 obyvatel a v roce 2021 se na území nacházelo 1 344 domů. Poštovní směrovací čísla jsou 391 01, 391 02 a 391 56. Bližší informace ze správy samosprávy přinášejí oficiální stránky města.
V Sezimově Ústí vykázal celkový přírůstek v roce 2024 hodnotu -12 obyvatel, k čemuž vedl přirozený přírůstek -40 lidí, který byl zčásti zmírněn kladným saldem migrace o velikosti 28 osob. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad k roku 2021, tvořily děti ve věku 0 až 14 let 11,8 % populace (v celé zemi 12,9 %), skupina 15 až 64 let představovala 65,4 % (v Česku 69,7 %) a lidé od 65 let výše tvořili 22,8 % (celostátně 17,4 %). Stejný zdroj dokládá strukturu náboženského vyznání v roce 2021: bez vyznání bylo 52,8 % obyvatel (v ČR 47,8 %), věřících 18,8 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 28,4 % respondentů vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Z historického dědictví evidovaného Národním památkovým ústavem vyniká areál vládních vil ze třicátých let 20. století, jehož dominantou je vila Dr. Edvarda Beneše s dochovanými interiéry, a také zřícenina hradu Kozí Hrádek poprvé zmiňovaná roku 1377. Památkovou hodnotu doplňuje pozdně empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1837 až 1838 i zachované historické sklepení bývalého dominikánského kláštera.
Zájem voličů a volební účast
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám v Sezimově Ústí 44,87 % oprávněných voličů, což bylo nepatrně méně než celorepublikový průměr dosahující 46,07 %. Odevzdané hlasy tak určily rozdělení mandátů pro následující čtyřleté období místního zastupitelstva.
U dalších typů voleb se účast pohybovala nad celorepublikovým průměrem. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dosáhla 71,65 % oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 činila 70,66 % při celorepublikové účasti 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 71,54 % (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 74,17 % (v České republice 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 odevzdalo hlas 39,86 % voličů, zatímco celostátní průměr činil 32,91 %.