Komunální volby 2026 v Dírné: přehled a souvislosti
V obci Dírná se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o tom, kdo usedne v místním zastupitelstvu a povede radnici. Zdejší dění se vyznačuje dlouhou historií, která sahá až do roku 1340, odkdy pochází první dochovaná písemná zmínka o osídlení. Místní obyvatelé mají před sebou hlasování, jež určí směřování správy jejich domova.
Kromě výběru obecních zastupitelů se na této stránce můžete seznámit také s tím, jak se v tomto jihočeském sídle hlasovalo v dřívějších letech a jaké preference občané projevili při výběru poslanců, hlavy státu nebo krajských zastupitelů.
Jediná kandidátka v obecních volbách
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 panovala specifická situace, kdy se o přízeň voličů ucházelo pouze jedno uskupení. Byla jím kandidátní listina s názvem NK občanského zájmu Dírná, která získala všech 1238 odevzdaných hlasů, což znamenalo plných 100,00 %.
Pokud chcete porovnat obecní hlasování s okolím, je k dispozici celkový přehled za okres Tábor a pro zájemce o ještě širší geografický rámec také souhrnné výsledky v Jihočeském kraji. Výsledky předešlých hlasování přímo v obci zachycují níže uvedené odkazy:
Výsledky hlasování do Poslanecké sněmovny
Při celostátním rozhodování o složení dolní komory parlamentu dali voliči najevo své sympatie odlišně než při ryze lokálním klání. Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 95 hlasů (35,05 %), což odpovídalo i celostátnímu trendu, kde toto hnutí rovněž vyhrálo se ziskem 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 66 hlasy (24,35 %), třetí příčku obsadilo hnutí STAN, pro které hlasovalo 30 voličů (11,07 %). Pětiprocentní hranici zde překročili ještě PIRÁTI s 23 hlasy (8,48 %), hnutí SPD s 21 hlasy (7,74 %), koalice STAČILO! s 16 hlasy (5,90 %) a hnutí MOTO se 14 hlasy (5,16 %). Pod touto hranicí zůstala uskupení GENERACE se 3 hlasy (1,10 %), VÝZVA s 1 hlasem (0,36 %) a ČSSD rovněž s 1 hlasem (0,36 %).
O čtyři roky dříve, v roce 2021, bylo pořadí na čele opačné. Zvítězila koalice SPOLU se 74 hlasy (30,45 %), zatímco hnutí ANO skončilo druhé s těsným odstupem při zisku 70 hlasů (28,80 %), což rovněž odráželo celorepublikové pořadí, kde SPOLU získalo 27,79 % a ANO 27,12 %. Třetí skončila koalice Piráti+STAN s 36 hlasy (14,81 %), následovaná hnutím SPD s 16 hlasy (6,58 %), ČSSD se 13 hlasy (5,34 %) a KSČM s 11 hlasy (4,52 %). Zbytek hlasů si rozdělily TSS (9 hlasů; 3,70 %), PŘÍSAHA (8 hlasů; 3,29 %) a Volný blok (3 hlasy; 1,23 %).
Pro zájemce o detailní data jsou připraveny konkrétní sněmovní výsledky v Dírné, přičemž regionální souvislosti přináší jak pohled na okres Tábor, tak širší zhodnocení situace, které nabízí přehled za Jihočeský kraj. Vývoj nálad v dřívějších obdobích přibližují odkazy na archivní hlasování:
Volba prezidenta republiky a obrat ve druhém kole
Zajímavý průběh přinesly přímé prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš, kterého podpořilo 95 voličů (37,84 %). Druhý skončil Petr Pavel s 83 hlasy (33,06 %) a třetí Danuše Nerudová, jíž dalo hlas 45 občanů (17,92 %). Pavel Fischer obdržel 8 hlasů (3,18 %), Marek Hilšer a Jaroslav Bašta shodně po 7 hlasech (2,78 %), Karel Diviš 5 hlasů (1,99 %) a Tomáš Zima 1 hlas (0,39 %).
Rozhodující druhé kolo však přineslo změnu na vedoucí pozici. Zvítězil v něm Petr Pavel, který shromáždil 157 hlasů, což představovalo 61,56 %, zatímco Andrej Babiš získal 98 hlasů (38,43 %).
Kompletní čísla nabízí stránka věnovaná tomu, jak dopadla prezidentská volba v Dírné, pro porovnání lze využít i výsledky v okrese Tábor nebo celkový krajský souhrn prostřednictvím odkazu na hlasování v Jihočeském kraji. Starší volby hlavy státu dokumentují tyto odkazy:
Krajské volby v obci
Zatím poslední krajské volby se uskutečnily v roce 2024 a přinesly výrazný úspěch pro ODS, která zde přesvědčila 56 voličů a dosáhla na 43,07 % hlasů. Druhé místo obsadilo hnutí ANO se ziskem 37 hlasů (28,46 %) a třetí skončila koalice STAČILO! s 9 hlasy (6,92 %).
Další politické subjekty zaznamenaly menší zisky: SOCDEM i JIH 12 obdržely po 6 hlasech (4,61 %), Jihočeská veřejnost 5 hlasů (3,84 %) a uskupení STAN PRO JČK 4 hlasy (3,07 %). Po 2 hlasech (1,53 %) si připsaly subjekty Společně pro JČ, SPD+Trikol+PRO a PŘÍSAHA.
Zájemci o podrobné údaje si mohou prohlédnout krajské hlasování v Dírné, případně zasadit čísla do kontextu, který poskytují krajské volby na Táborsku. Starší hlasování do zastupitelstva kraje jsou dostupná v následujícím seznamu:
Stručný portrét obce
Dírná leží v nadmořské výšce 469 metrů a její katastrální území se rozkládá na ploše 22 kilometrů čtverečních. Poštovní zásilky jsou do tohoto místa doručovány pod směrovacími čísly 391 27 a 392 01. V obci se nachází barokní zámek vystavěný v letech 1757–1759 na místě dřívější středověké tvrze a původně gotický kostel sv. Vavřince ze 14. století, jejichž památkovou hodnotu eviduje Národní památkový ústav. Aktuální informace o samosprávě i životě v obci zveřejňuje oficiální web obce Dírná.
Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 424 obyvatel. V témže roce byl přirozený přírůstek na nule, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 6 osob dosáhl celkový přírůstek 6 obyvatel. Při sčítání lidu v roce 2021 bylo v katastru napočteno 235 domů.
Ze sčítání lidu v roce 2021 vyplývá i složení obyvatelstva. Děti do 14 let tvořily 11 % populace (celorepublikový průměr byl 12,9 %), produktivní věková skupina 15 až 64 let představovala 69,3 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili 19,7 % (v celé ČR 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v roce 2021 k věřícím přihlásilo 24,1 % obyvatel (celostátně 22,2 %), jako bez vyznání se označilo 30,3 % občanů (celostátně 47,8 %) a 45,6 % dotázaných tuto položku neuvedlo (v rámci celé země šlo o 30,1 %).
Zájem voličů o účast u uren
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 49,58 % oprávněných voličů, což bylo více než v celé České republice, kde se účast pohybovala na úrovni 46,07 %.
Také při ostatních typech voleb byla účast stabilně nadprůměrná ve srovnání s celostátními čísly. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 74,79 % zapsaných občanů (v ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila účast 70,49 % (v ČR 65,43 %). V prezidentském klání v roce 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 72,03 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole účast dosáhla 72,11 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 37,04 %, což opět převýšilo celorepublikový výsledek 32,91 %.
