Komunální volby 2026 v Otročíně: přehled a souvislosti
V Otročíně určí nadcházející komunální volby 2026 nové složení obecního zastupitelstva a budoucí vedení samosprávy. Zdejší demografický profil je pozoruhodný nízkým podílem nejmladší generace, neboť děti do 14 let představují podle statistických údajů 10 % obyvatel, což sídlo zařadilo na 5735. příčku ze 6254 sledovaných obcí. Představu o tom, jak se v tomto venkovském sídle formují politické preference, dotváří vedle správy vlastní radnice také pohled na výsledky dalších typů hlasování.
Výsledky voleb do místního zastupitelstva
Při volbách v roce 2022 podala přihlášku pouze jediná kandidátní listina. Všechny odevzdané hlasy získalo uskupení KDU-ČSL, které obdrželo celkem 718 hlasů, tedy 100,00 % z celkového počtu.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat hlasování v okrese Karlovy Vary. K dispozici je také celkový souhrn zachycující komunální dění v Karlovarském kraji.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zaznamenalo v obci nejvyšší podporu hnutí ANO, které obdrželo 108 hlasů (43,20 %). Na druhém místě skončilo hnutí SPD se ziskem 43 hlasů (17,20 %) a třetí příčku obsadila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 32 voličů (12,80 %). Následovala uskupení MOTO a STAČILO!, jež získala shodně po 19 hlasech (7,60 %), a strana PIRÁTI se 14 hlasy (5,60 %). Uskupení STAN podpořilo 10 voličů (4,00 %), hnutí PŘÍSAHA a uskupení ČR1 shodně 2 voliči (0,80 %) a hnutí GENERACE obdrželo 1 hlas (0,40 %). Vítězství hnutí ANO v obci korespondovalo s celostátním výsledkem, kde toto hnutí rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 % hlasů. Na rozdíl od celorepublikového pořadí, v němž druhou pozici obsadila koalice SPOLU s 23,36 % a třetí skončilo hnutí STAN s 11,23 %, se však v místním hlasování na druhou příčku probojovalo hnutí SPD.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 byla situace v sídle vyrovnanější. Nejvíce hlasů tehdy posbíralo hnutí ANO se ziskem 49 hlasů (23,11 %), zatímco hnutí SPD i koalice SPOLU obdržely shodně 47 hlasů (22,16 %). Piráti+STAN získali 19 hlasů (8,96 %), KSČM 15 hlasů (7,07 %), ČSSD 11 hlasů (5,18 %), TSS 10 hlasů (4,71 %), PŘÍSAHA 9 hlasů (4,24 %) a Volný blok 3 hlasy (1,41 %). Na celostátní úrovni přitom tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO, jež dosáhlo na 27,12 %.
Kompletní data nabízí přehled pro parlamentní volby v Otročíně. Pro porovnání s okolím lze otevřít výsledky za okres Karlovy Vary a dostupný je také souhrnný pohled na celý Karlovarský kraj.
Volba prezidenta republiky
V rámci klání o post hlavy státu se v prezidentských volbách v roce 2023 postavilo na startovní čáru více osobností. První kolo v obci vyhrál Andrej Babiš se ziskem 88 hlasů (41,70 %). Druhý skončil Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 53 voličů (25,11 %). Danuše Nerudová si připsala 32 hlasů (15,16 %), Jaroslav Bašta 21 hlasů (9,95 %), Marek Hilšer 7 hlasů (3,31 %), Pavel Fischer 5 hlasů (2,36 %), Karel Diviš 4 hlasy (1,89 %) a Tomáš Zima 1 hlas (0,47 %).
Ve druhém kole potvrdil vedoucí pozici Andrej Babiš, jenž obdržel 138 hlasů, což představovalo 60,52 %. Petr Pavel získal 90 hlasů (39,47 %).
Podrobné výsledky uchovává stránka věnovaná prezidentským volbám v Otročíně. V širším rámci lze nahlédnout na hlasování v okrese Karlovy Vary i v rámci celého Karlovarského kraje.
Krajské volby a regionální zastoupení
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž v obci výrazně dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 69 hlasů (61,60 %). S odstupem následovala koalice KDU-ČSL+SNK 1 se ziskem 17 hlasů (15,17 %) a uskupení SPD+Trikolora, pro které hlasovalo 6 voličů (5,35 %). Uskupení Spr. Vol. PRO kraj, Vize KVK, STAN a KSČM získala shodně po 3 hlasech (2,67 %) a uskupení ODS zaznamenalo 2 hlasy (1,78 %).
Zájemci o detailní čísla mohou navštívit přehled pro krajské volby v Otročíně. Jak dopadlo hlasování v okolních městech a obcích, ukazuje přehled za okres Karlovy Vary.
Základní charakteristika a památky v obci
Otročín je vesnická obec rozkládající se na ploše 35,8 km² v nadmořské výšce 632 metrů. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1233. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo celkem 437 obyvatel, přičemž při sčítání lidu v roce 2021 stálo na obecním katastru 193 domů. Místní území obsluhují poštovní směrovací čísla 364 01 a 364 64. Bližší informace o chodu samosprávy a aktuálním dění zveřejňují oficiální stránky obce.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 převládaly úbytky obyvatelstva: přirozený přírůstek činil -1 osobu a saldo migrace dosáhlo hodnoty -8 osob, což znamenalo celkový přírůstek -9 obyvatel. Věkové složení zaznamenané při sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že skupina dětí ve věku 0 až 14 let tvořila 10 % (celorepublikový průměr byl 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 71,8 % (v celé ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let činili 18,2 % (v Česku 17,4 %). Ve stejném roce se k otázce náboženského vyznání vyjádřilo 52,1 % lidí jako bez vyznání (v ČR 47,8 %), podíl věřících dosahoval 15,4 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 32,6 % obyvatel odpověď neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti evidované Národním památkovým ústavem patří kostel sv. Michaela Archanděla, postavený v letech 1834–1838 podle návrhu dvorního stavebního úřadu ve Vídni pod vedením Pietra Nobileho, který představuje jednu z nejvýznamnějších klasicistních sakrálních staveb v celém kraji. Při východním průčelí tohoto chrámu stojí na vysokém soklu sousoší sv. Rodiny od sochařů Böhma a Götze ze Stanovic, které bylo zřízeno roku 1886.
Volební účast v jednotlivých hlasováních
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám v obci 30,69 % oprávněných voličů. Tento zájem zůstal výrazně za celostátním průměrem, který v obecních volbách dosáhl 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 činila místní účast 57,41 % (v celé republice 65,43 %), zatímco v roce 2025 se zvedla na 68,02 %, čímž se přiblížila celorepublikové hodnotě 68,95 %. V prezidentských volbách roku 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 57,92 % voličů oproti 68,24 % v celé zemi, ve druhém kole pak účast vzrostla na 63,61 %, přičemž celostátní průměr činil 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 dorazilo k hlasování 30,89 % místních voličů, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem 32,91 %.