53,42 %
46,58 %
Ondřej Maňák DiS. OSVČ - fotograf, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 1
6,61 % (216 hlasů)
Antonín Fišer stavbyvedoucí, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
7,93 % (259 hlasů)
Miroslav Vítů DiS. servisní technik, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 3
7,56 % (247 hlasů)
Radek Vácha OSVČ, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 4
7,93 % (259 hlasů)
David Hodný OSVČ, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 5
7,74 % (253 hlasů)
Miloslav Dvořák OSVČ, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 6
6,30 % (206 hlasů)
Ing. Josef Basík produktový manažer, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 7
7,40 % (242 hlasů)
Ing. Alena Heřmánková učitelka, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 8
6,42 % (210 hlasů)
Bc. Lenka Burianová specialista prodeje stavebních materiálů, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
7,40 % (211 hlasů)
Ing. Imrich Kutný důchodce, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 2
7,47 % (213 hlasů)
Jaroslav Mrázek profesionální hasič, záchranář, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 3
7,58 % (216 hlasů)
Ing. Petra Píglová asistent pedagoga, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 4
7,65 % (218 hlasů)
Martin Kostroun směnový mistr ve výrobě, OSVČ, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 5
6,95 % (198 hlasů)
Miroslav Slaba OSVČ, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 6
5,37 % (153 hlasů)
MUDr. Miroslav Kříž soukromý lékař, chirurg, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 9
7,61 % (217 hlasů)
Ondřej Maňák DiS. OSVČ - fotograf, věk: 37 let
Antonín Fišer stavbyvedoucí, věk: 53 let
Miroslav Vítů DiS. servisní technik, věk: 42 let
Radek Vácha OSVČ, věk: 56 let
David Hodný OSVČ, věk: 44 let
Miloslav Dvořák OSVČ, věk: 51 let
Ing. Josef Basík produktový manažer, věk: 38 let
Ing. Alena Heřmánková učitelka, věk: 44 let
Martin Slach OSVČ, věk: 50 let
Jiří Sumerauer řidič, věk: 54 let
Jan Petráš OSVČ, věk: 49 let
Bc. Lukáš Krátoška DiS. manažer kvality a kooperací, věk: 38 let
Petr Tůma řidič, věk: 45 let
Iveta Tůmová kuchařka, věk: 50 let
Ing. Vladimír Vácha hlavní stavbyvedoucí, věk: 35 let
Bc. Lenka Burianová specialista prodeje stavebních materiálů, věk: 38 let
Ing. Imrich Kutný důchodce, věk: 70 let
Jaroslav Mrázek profesionální hasič, záchranář, věk: 46 let
Ing. Petra Píglová asistent pedagoga, věk: 44 let
Martin Kostroun směnový mistr ve výrobě, OSVČ, věk: 36 let
Miroslav Slaba OSVČ, věk: 46 let
Mgr. Zdeňka Marešová pedagog, věk: 51 let
Hedvika Žíttová rodičovská dovolená, administrátor, věk: 41 let
MUDr. Miroslav Kříž soukromý lékař, chirurg, věk: 61 let
František Burian student VUT Brno, obor pozemní stavby, věk: 22 let
Eva Cibulková administrátor, věk: 47 let
Tomáš Nerad specialista půjčovny strojů, věk: 44 let
Josef Pěknice důchodce, věk: 70 let
Ladislav Zelenda jednatel společnosti, věk: 63 let
Josef Slabý důchodce, věk: 66 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Ratibořské Hory přinesou nadcházející komunální volby 2026 nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším volebním období spravovat rozvoj této jihočeské vsi. Rozhodování u uren naváže na komunální volby z roku 2022, kdy k urnám přišlo 64,08 % voličů.
Při sčítání lidu v roce 2021 zde podíl obyvatel, kteří neuvedli své náboženské vyznání, dosáhl 40,4 %, čímž se sídlo zařadilo mezi necelých deset procent obcí s nejvyšší mírou nevyplnění této kolonky v republice. Místní voliči se pravidelně zapojují i do celostátních volebních klání, jejichž dosavadní výsledky dotvářejí celkový obrázek o zdejším politickém dění.
Při obecních volbách v roce 2022 se o hlasy ucházela pouze dvě uskupení a konečný výsledek byl neobyčejně vyrovnaný. Vítězství získalo sdružení Za rozvoj celé obce, které obdrželo 2 809 hlasů, což představovalo 50,63 %. Konkurenční kandidátka PROVŠECHNY zaostala jen těsně se ziskem 2 739 hlasů, tedy 49,37 %.
Širší pohled na hlasování v okolních sídlech poskytují výsledky v okrese Tábor, přičemž regionální souvislosti zachycuje rovněž přehled pro celý Jihočeský kraj.
V celostátním měřítku se volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 staly triumfem hnutí ANO, které v celé republice získalo 34,51 % hlasů. V Ratibořských Horách bylo toto vítězství ještě zřetelnější, neboť hnutí ANO zde obdrželo 41,12 % (183 hlasů). Druhá koalice SPOLU si připsala 21,57 % (96 hlasů), zatímco celorepublikově dosáhla 23,36 %. Další příčky v obci obsadily subjekty MOTO se 7,41 % (33 hlasů), STAN se 7,19 % (32 hlasů), SPD se 6,74 % (30 hlasů), PIRÁTI se 6,51 % (29 hlasů) a STAČILO! se ziskem 5,39 % (24 hlasů). Menší podporu zaznamenala uskupení PŘÍSAHA (1,34 %; 6 hlasů), GENERACE (1,12 %; 5 hlasů) a ŠVÝC. DEM. (0,89 %; 4 hlasy).
Předchozí sněmovní volby v roce 2021 přinesly v obci rovněž prvenství hnutí ANO se ziskem 30,07 % (114 hlasů), na rozdíl od celostátního výsledku, kde vyhrála koalice SPOLU s 27,79 %. Zdejší voliči tehdy přisoudili koalici SPOLU 27,70 % (105 hlasů). Následovaly formace Piráti+STAN s 11,60 % (44 hlasů), SPD s 8,17 % (31 hlasů), ČSSD s 5,80 % (22 hlasů), KSČM s 5,27 % (20 hlasů), PŘÍSAHA s 4,22 % (16 hlasů), TSS s 2,37 % (9 hlasů), Zelení s 1,31 % (5 hlasů) a ANS s 1,05 % (4 hlasy).
Detailní pohled na hlasování nabízí odkaz na sněmovní volby v Ratibořských Horách, zatímco okresní přehled shrnují výsledky v táborském okrese a širší krajské souvislosti dokumentují parlamentní volby v kraji.
První kolo přímých prezidentských voleb v roce 2023 opanovaly v obci hlasy pro Andreje Babiše, kterého podpořilo 40,96 % voličů (179 hlasů). Druhý skončil Petr Pavel se ziskem 32,26 % (141 hlasů), třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 13,04 % (57 hlasů) a dále následovali Pavel Fischer (7,55 %; 33 hlasů), Jaroslav Bašta (2,97 %; 13 hlasů), Marek Hilšer (1,83 %; 8 hlasů) a Karel Diviš (1,37 %; 6 hlasů). Do závěrečného duelu postoupili kandidáti na základě celostátních výsledků.
Ve druhém kole nastal v Ratibořských Horách obrat, když zvítězil Petr Pavel se ziskem 52,46 % (234 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 47,53 % (212 hlasů). Celkový přehled zachycují prezidentské volby v obci. Pokud jde o širší okolí, jsou k nahlédnutí také výsledky v okrese Tábor a rovněž přehledná data za celý Jihočeský kraj.
Podzimní krajské volby roku 2024 přinesly v obci vítězství ODS, pro kterou hlasovalo 42,05 % voličů (90 hlasů). Druhé hnutí ANO zaznamenalo 30,84 % (66 hlasů). Další pozice obsadila uskupení JIH 12 a STAČILO!, která získala shodně po 7,00 % (obě po 15 hlasech). Následovala koalice SPD+Trikol+PRO se ziskem 3,73 % (8 hlasů), uskupení Společně pro JČ s 2,80 % (6 hlasů) a se shodným ziskem 1,40 % (po 3 hlasech) formace STAN PRO JČK, SOCDEM a Piráti.
Výsledky krajského hlasování v obci zachycuje odkaz na krajské volby v Ratibořských Horách. Pro srovnání se sousedními obcemi slouží krajské výsledky táborského okresu.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1527. Vesnice se rozkládá na ploše 21,1 km² v nadmořské výšce 418 metrů a jsou jí přiřazena poštovní směrovací čísla 391 42 a 391 43. Podle Českého statistického úřadu mělo sídlo v roce 2024 celkem 815 obyvatel. V roce 2021 se zde nacházelo 358 domů. Z demografických ukazatelů ČSÚ za rok 2024 vyplývá, že přirozený přírůstek dosáhl kladné hodnoty 9 obyvatel, zatímco saldo migrace činilo -5 obyvatel, což znamenalo celkový přírůstek 4 obyvatel.
Mezi významné památky evidované Národním památkovým ústavem patří původně gotický kostel sv. Bartoloměje, přestavěný v baroku a klasicistně upravený roku 1849, a také návesní kaple z druhé poloviny 18. století. Podle sčítání lidu z roku 2021 tvořily děti do 14 let 12,5 % obyvatel (celostátně 12,9 %), věková skupina 15 až 64 let představovala 69,9 % (v ČR 69,7 %) a senioři ve věku 65 a více let činili 17,7 % (v republice 17,4 %). V otázce vyznání se v témže roce 20,5 % lidí přihlásilo jako věřící (celorepublikový průměr činil 22,2 %), 39,1 % obyvatel bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 40,4 % obyvatel tuto kolonku neuvedlo (oproti 30,1 % v celém státě). Informace ze správy obce jsou dostupné na oficiálním webu Ratibořských Hor.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 64,08 %, což představovalo zřetelný nadprůměr ve srovnání s celostátní účastí 46,07 %.
Také v dalších typech hlasování byla účast místních voličů většinou nad republikovým průměrem. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 70,06 % oprávněných osob, zatímco v celé České republice činila účast 68,95 %; v roce 2021 naopak účast 62,23 % zaostala za celostátními 65,43 %. V prezidentském klání roku 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 70,30 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,26 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 pak účast dosáhla 33,49 %, což bylo mírně nad celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
