91,90 %
8,10 %
Iveta Kalousová účetní, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
7,46 % (310 hlasů)
Ing. Pavel Matys ředitel stavební firmy, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 2
7,07 % (294 hlasů)
MUDr. Michal Teplý zubní lékař, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
7,07 % (294 hlasů)
Mgr. Ilona Chalupníková učitelka, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 4
6,32 % (263 hlasů)
Pavel Janík specialista personálního rozvoje, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 5
7,12 % (296 hlasů)
MUDr. Hana Pešková lékařka, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 6
7,05 % (293 hlasů)
Radek Popilka servisní technik, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 7
6,45 % (268 hlasů)
Jan Merkl velitel družstva podnikové jednotky, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 8
6,28 % (261 hlasů)
Roman Matoušek konstruktér elektro, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 9
6,59 % (274 hlasů)
Ivana Jiráčková referent řízení cen a limitů, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 10
6,61 % (275 hlasů)
Tomáš Dimo jednatel společnosti, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 11
6,06 % (252 hlasů)
Ing. Daniel Janík vedoucí lesnického úseku Knířov, věk: 29 let
pořadí na kandidátce: 12
6,69 % (278 hlasů)
Mgr. Lenka Hejduková ředitelka mateřské školy, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 13
6,52 % (271 hlasů)
Eva Horáčková vedoucí školního stravování, učitelka, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 14
6,59 % (274 hlasů)
Ing. Nina Novotná státní zaměstnanec, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 2
20,49 % (75 hlasů)
Iveta Kalousová účetní, věk: 54 let
Ing. Pavel Matys ředitel stavební firmy, věk: 55 let
MUDr. Michal Teplý zubní lékař, věk: 43 let
Mgr. Ilona Chalupníková učitelka, věk: 54 let
Pavel Janík specialista personálního rozvoje, věk: 57 let
MUDr. Hana Pešková lékařka, věk: 53 let
Radek Popilka servisní technik, věk: 49 let
Jan Merkl velitel družstva podnikové jednotky, věk: 39 let
Roman Matoušek konstruktér elektro, věk: 34 let
Ivana Jiráčková referent řízení cen a limitů, věk: 46 let
Tomáš Dimo jednatel společnosti, věk: 57 let
Ing. Daniel Janík vedoucí lesnického úseku Knířov, věk: 29 let
Mgr. Lenka Hejduková ředitelka mateřské školy, věk: 66 let
Eva Horáčková vedoucí školního stravování, učitelka, věk: 50 let
Bc. Daniel Buben konstruktér elektro, věk: 31 let
Mgr. Bc. Karel Kouřil policista ve výslužbě, učitel, propagátor zdraví, věk: 54 let
Ing. Nina Novotná státní zaměstnanec, věk: 48 let
Daniela Lamberská OSVČ, věk: 53 let
Anna Braunová prodavačka, věk: 30 let
Jan Klíma zaměstnanec farmacie, věk: 50 let
Vojtěch Kouřil strojvedoucí, věk: 29 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky amerických kongresových voleb už člověk dávno nemusí odhadovat jen z tradičních předvolebních průzkumů, silná vodítka poskytují i takzvané predikční trhy. Na nich uživatelé sázejí na nejrůznější události a ve velkém právě i na blízké volby do Kongresu. Jen u sázky spojené s ovládnutím Senátu leží na platformě Kalshi v přepočtu přes 1,5 miliardy korun.
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
V obci Zámrsk určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které povede samosprávu v dalším čtyřletém období. Obec má kořeny sahající hluboko do středověku. Zdejší obyvatelé se dlouhodobě vyznačují poměrně vyhraněným pohledem na náboženské otázky, jelikož se téměř šedesát procent z nich hlásí k životu bez vyznání.
Kromě dění na obecní úrovni ovlivňují zdejší veřejný život také rozhodnutí krajských a celostátních institucí. Způsob, jakým místní voliči v průběhu let přistupovali k různým typům hlasování, ukazuje stabilitu i proměny jejich politických postojů.
Při obecním hlasování v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě místní uskupení. Vítězem se stala kandidátní listina ZA ROZVOJ A PROSPERITU OBCE, která obdržela 3 214 hlasů, což znamenalo zisk 60,29 % všech odevzdaných hlasů. Konkurenční sdružení Náš Zámrsk oslovilo zbývající část voličů a připsalo si 2 117 hlasů, tedy 39,71 %.
Širší pohled na rozložení sil v celém regionu zprostředkovávají souhrnné výsledky voleb v okrese Ústí nad Orlicí a přehled doplňuje také celkový pohled na hlasování v Pardubickém kraji. Starší hlasování v rámci samosprávy zachycují níže uvedené odkazy:
Celostátní politika se výrazně promítá i do dění v obcích a pravidelné volby do Poslanecké sněmovny ukazují preference místních občanů. V parlamentních volbách v roce 2025 v Zámrsku vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37,68 % (156 hlasů), následované koalicí SPOLU s 18,84 % (78 hlasů). Třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 10,62 % (44 hlasů), čtvrté skončilo hnutí STAN s 10,38 % (43 hlasů), páté uskupení STAČILO! mělo 7,00 % (29 hlasů), hnutí MOTO získalo 6,52 % (27 hlasů) a strana PIRÁTI obdržela 6,28 % (26 hlasů). Zbývající hlasy si rozdělily PŘÍSAHA (0,72 %, 3 hlasy), JASAN (0,24 %, 1 hlas) a VÝZVA (0,24 %, 1 hlas). Vítězství hnutí ANO korespondovalo se situací v celé republice, kde hnutí rovněž zvítězilo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 v obci rovněž dominovalo hnutí ANO, které tehdy získalo 26,36 %, zatímco druhá koalice SPOLU obdržela 19,71 % a třetí koalice Piráti+STAN měla 16,86 %. V tomto případě se preference lišily od celorepublikového výsledku, kde s 27,79 % zvítězila koalice SPOLU před hnutím ANO s 27,12 %. Prozkoumat lze podrobné sněmovní výsledky v Zámrsku, širší regionální data za orlickoústecký okres a také statistiky za celý Pardubický kraj.
Při výběru prezidenta republiky v roce 2023 se v prvním kole prezidentských voleb postavil do čela Andrej Babiš se ziskem 41,66 % (180 hlasů). Petr Pavel obsadil druhou pozici s 26,38 % (114 hlasů) a Danuše Nerudová skončila třetí se 17,12 % (74 hlasů). Další hlasy obdrželi Marek Hilšer (4,39 %, 19 hlasů), Jaroslav Bašta (4,39 %, 19 hlasů), Pavel Fischer (3,93 %, 17 hlasů), Karel Diviš (1,85 %, 8 hlasů) a Tomáš Zima (0,23 %, 1 hlas).
Ve druhém kole zvítězil v Zámrsku Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 51,88 % voličů (220 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 48,11 % (204 hlasů). Pro zájemce jsou dostupné podrobné údaje z prezidentských voleb v Zámrsku a rovněž přehledy zachycující hlasování na Orlickoústecku i čísla za území celého kraje.
Na regionální úrovni rozhodovali občané naposledy v roce 2024, kdy se konaly řádné krajské volby. V obci si nejvíce hlasů připsalo hnutí ANO, které podpořilo 35,02 % hlasujících (69 hlasů). Druhé místo obsadila koalice SPD+Trikol+PRO se ziskem 14,72 % (29 hlasů), stejný podíl 14,72 % (29 hlasů) si připsalo i hnutí STAN, uskupení 3PK-Pro pros. PaK získalo 11,16 % (22 hlasů) a koalice STAČILO! dosáhla na 10,65 % (21 hlasů).
Méně hlasů pak obdržela koalice ODS+TOP 09 s 8,12 % (16 hlasů), Koalice pro PaK se 4,06 % (8 hlasů) a uskupení REFERENDUM s 1,01 % (2 hlasy). K dispozici jsou konkrétní krajské výsledky za obec a také souhrnná data za celý okres Ústí nad Orlicí.
Zámrsk je obcí ležící v nadmořské výšce 260 metrů na rozloze 7,5 km² a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1349. Podle dat, která eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 754 obyvatel, přičemž v roce 2021 se v obci nacházelo 266 domů. Místní poštovní spojení zajišťují směrovací čísla 565 43 a 566 01. Demografický vývoj za rok 2024 zaznamenal přirozený přírůstek 1 osoby, avšak vlivem stěhování při saldu migrace -4 osob došlo k celkovému úbytku, kdy celkový přírůstek činil -3 obyvatele.
Věková struktura obyvatelstva v roce 2021 zahrnovala 13 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr byl 12,9 %), 69,8 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 17,2 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání tvořili v témže roce lidé bez vyznání 58,9 % (oproti celostátním 47,8 %), věřící představovali 11,7 % (celorepublikově 22,2 %) a 29,4 % obyvatel tento údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Významné památky v sídle eviduje Národní památkový ústav. Patří mezi ně původně renesanční čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím, který vznikl po roce 1533 přestavbou starší tvrze a prošel barokními úpravami. Střed prostranství dotváří pozdně barokní kostel sv. Martina biskupa z let 1781 až 1782 se samostatně stojící zvonicí. Informace o životě samosprávy i aktuálním dění přinášejí oficiální stránky Zámrsku.
V obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Zámrsku 65,89 %, což představovalo výrazně vyšší hodnotu než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %. Zájem o složení zastupitelstva tak byl na místní úrovni značný.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k volebním urnám 70,74 % oprávněných voličů, což mírně překonalo celorepublikový průměr 68,95 %, přičemž v roce 2021 dosáhla účast 70,41 % oproti 65,43 % v celé zemi. V prezidentském klání v roce 2023 zaznamenalo první kolo účast 74,23 % (celostátně 68,24 %) a druhé kolo 71,81 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly 33,73 % místních voličů, což bylo v těsné blízkosti celorepublikové účasti 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
