Komunální volby 2026 v Klášteře Hradišti nad Jizerou: přehled a souvislosti
V Klášteře Hradišti nad Jizerou rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Tato obec s kořeny doloženými již v roce 1144 se vyznačuje velmi nízkým podílem seniorské populace, který v roce 2021 činil pouze 11 %, což sídlo zařadilo na 6014. pozici z 6254 hodnocených jednotek v zemi. Místní občané tak před sebou mají volbu reprezentace pro dynamické prostředí s početnou mladou generací.
Kromě dění na vlastní radnici se zdejší voliči pravidelně zapojují i do dalších volebních klání, v nichž opakovaně projevují jasné politické preference. Následující přehled mapuje výsledky hlasování od komunální úrovně až po volby celostátního významu.
Vyrovnaný souboj o mandáty v zastupitelstvu
Při obecních volbách v roce 2022 svedla dvě nejsilnější uskupení těsný duel, o němž rozhodl rozdíl 30 hlasů. První příčku obsadila kandidátka ČSSD a NK pro Klášter Hradiště, jež obdržela 1241 hlasů (37,90 %). V těsném závěsu za ní skončilo uskupení HASIČI, které získalo 1211 hlasů (36,99 %). Trojici kandidujících subjektů uzavřelo sdružení Společně pro Klášter, jemuž voliči odevzdali 822 hlasů (25,11 %).
Pro zasazení do širšího rámce nabízí přehled výsledků mladoboleslavský okres, přičemž regionální kontext obecních klání zachycuje také souhrnná stránka pro celý Středočeský kraj. Historický vývoj podpory jednotlivých kandidátek v minulých volebních obdobích dokumentují níže uvedené odkazy.
Celostátní směřování a parlamentní volby
Když se v roce 2025 konaly řádné volby do Poslanecké sněmovny, v obci přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 182 hlasů (34,27 %), čímž kopírovalo celostátní trend, kde stejný politický subjekt rovněž vyhrál s podílem 34,51 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU, jež obdržela 108 hlasů (20,33 %), zatímco celorepublikově dosáhla na 23,36 %. Třetí pozici si připsalo hnutí STAN díky 60 hlasům (11,29 %, celostátně 11,23 %). Následovala uskupení MOTO s 52 hlasy (9,79 %), SPD s 51 hlasy (9,60 %), PIRÁTI se 44 hlasy (8,28 %) a formace STAČILO!, kterou volilo 19 občanů (3,57 %). Shodně po 2 hlasech (0,37 %) obdržely subjekty JASAN, ČSSD a GENERACE.
Při předchozím hlasování do dolní komory v roce 2021 zde hnutí ANO zvítězilo s 25,00 % (124 hlasů) před koalicí Piráti+STAN, jež měla 21,16 % (105 hlasů), a koalicí SPOLU, která oslovila 18,95 % voličů (94 hlasů). V celorepublikovém součtu tehdy na rozdíl od místního výsledku triumfovala koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Podrobné údaje z posledního sněmovního klání přinášejí výsledky poslaneckých voleb přímo v obci. Kdo hledá širší souvislosti, může nahlédnout na data za okres Mladá Boleslav i do přehledu pro celé středočeské území.
Kandidáti na Hrad a prezidentské souboje
Při volbě hlavy státu v roce 2023, kterou v celostátním měřítku přibližují prezidentské volby, dominoval v úvodním kole Petr Pavel se ziskem 186 hlasů (35,83 %). Druhý Andrej Babiš si připsal 138 hlasů (26,58 %) a třetí Danuše Nerudová oslovila 99 voličů (19,07 %). Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (38 hlasů; 7,32 %), Marek Hilšer (21 hlasů; 4,04 %), Jaroslav Bašta (18 hlasů; 3,46 %), Karel Diviš (11 hlasů; 2,11 %) a Tomáš Zima (8 hlasů; 1,54 %). Ve finálovém druhém kole Petr Pavel pozici potvrdil a zvítězil se 347 hlasy (61,96 %), zatímco Andrej Babiš získal 213 hlasů (38,03 %).
Zájemci mohou prozkoumat podrobnější čísla přes prezidentské hlasování v místě samém. K dispozici jsou rovněž výsledky za okresní území Mladoboleslavska a pohled na hlasování v rámci celého středočeského regionu.
Kdo uspěl v krajském klání
V roce 2024 přinesly krajské volby v obci velmi vyrovnaný souboj o prvenství. Hnutí ANO nakonec zvítězilo s 67 hlasy (29,00 %) před hnutím STAN, které obdrželo 65 hlasů (28,13 %), tedy jen o 2 hlasy méně. Koalice SPOLU získala 29 hlasů (12,55 %), uskupení SPD+Trikol+PRO zaznamenalo 19 hlasů (8,22 %) a SOCDEM dosáhla na 13 hlasů (5,62 %). Pod pětiprocentní hranicí zde skončili Piráti s 11 hlasy (4,76 %), formace STAČILO! s 10 hlasy (4,32 %), PŘÍSAHA s 9 hlasy (3,89 %) a uskupení mimozemstani.eu i LEPŠÍ ŽIVOT se shodným ziskem 3 hlasů (1,29 %).
Výsledky tohoto hlasování lze detailně projít přes výsledky krajských voleb pro tuto obec. Okolní kontext nabízí souhrn za celý mladoboleslavský region.
Portrét obce a její památky
Středočeská obec Klášter Hradiště nad Jizerou leží v nadmořské výšce 228 metrů a rozkládá se na ploše 4,6 kilometru čtverečních, přičemž místní obyvatelé využívají poštovní směrovací číslo 294 15. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 1020 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo na jejím katastru 349 domů. Demografický vývoj roku 2024 ukázal zajímavý poměr: ačkoliv přirozený přírůstek skončil na hodnotě -2, kladné saldo migrace ve výši 4 přistěhovalých zajistilo celkový přírůstek 2 obyvatel.
Zdejší historie je úzce spjata s architektonickým dědictvím, jež dokumentuje Národní památkový ústav. K památkám patří zámek se zbytky gotického cisterciáckého kláštera ze 12. století vypáleného husity, upravený v 16. století na zámek a v polovině 19. století přestavěný Valdštejny na pivovar na skalní ostrožně nad soutokem Zábrdky a Jizery. V předpolí zaniklého kláštera stojí v jádru renesanční kostel Narození Panny Marie z roku 1560, v 19. století doplněný o neogotickou věž a sakristii. Památkou je také vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby po roce 1730.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 18,2 % populace (celorepublikový průměr činil 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let představoval 70,8 % (ČR 69,7 %) a skupina od 65 let výše tvořila již zmíněných 11 % (ČR 17,4 %). Z pohledu náboženského vyznání se v témže roce 61,4 % obyvatel přihlásilo ke stavu bez vyznání (v celé zemi 47,8 %), 11,5 % se označilo za věřící (ČR 22,2 %) a zbývajících 27,1 % respondentů údaj neuvedlo (ČR 30,1 %). Aktuality ze života samosprávy zveřejňují oficiální webové stránky obce.
Zájem voličů a účast u uren
Při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 51,93 %, což představovalo znatelně vyšší zájem o správu věcí veřejných než v celorepublikovém průměru, který tehdy činil 46,07 %. Místní občané tak prokázali silnější vztah k rozhodování o obsazení radnice, než bývá v zemi běžné.
Ochota účastnit se voleb zůstala nadprůměrná i při celostátních hlasováních. Do Poslanecké sněmovny dorazilo v roce 2025 k urnám 71,83 % oprávněných voličů oproti celorepublikovým 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila zdejší účast 69,55 % ve srovnání s 65,43 % v celém Česku. Podobně tomu bylo v prezidentském klání roku 2023, kde v prvním kole odevzdalo hlas 70,50 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 74,60 % (v ČR 70,25 %). Jedinou výjimkou byly krajské volby v roce 2024, kdy se volební účast zastavila na 31,66 %, čímž nepatrně zaostala za celostátním průměrem 32,91 %.
