46,48 %
37,00 %
16,52 %
Robert Borski starosta obce, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
7,94 % (488 hlasů)
Ing. Martin Byrtus referent prodeje, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 2
7,41 % (456 hlasů)
Mgr. Rudolf Mlčoch středoškolský učitel, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 3
6,99 % (430 hlasů)
Roman Žabka hutník, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 4
6,84 % (421 hlasů)
Ing. Vojtěch Byrtus operátor výroby, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 5
6,73 % (414 hlasů)
Mgr. Ria Macurová učitelka ZŠ, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 6
6,86 % (422 hlasů)
Konrád Czyž důchodce, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 7
6,32 % (389 hlasů)
Marek Sztuła obchodní ředitel/dyrektor handlowy, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
7,35 % (360 hlasů)
Mgr. Jakub Kawulok právník / prawnik, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 2
7,80 % (382 hlasů)
MUDr. Jakub Kadłubiec lékař / lekarz, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 3
7,31 % (358 hlasů)
MDDr. Marian Starzyk MBA zubní lékař / dentysta, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 4
7,01 % (343 hlasů)
MUDr. Daniel Lacek lékař / lekarz, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 5
7,09 % (347 hlasů)
Mgr. Magdalena Ćmiel učitelka / nauczycielka, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 6
6,94 % (340 hlasů)
MVDr. Roman Polok veterinární lékař, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
8,74 % (191 hlasů)
Pavel Benek vedoucí správy nemovitostí, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 2
8,88 % (194 hlasů)
Robert Borski starosta obce, věk: 55 let
Ing. Martin Byrtus referent prodeje, věk: 59 let
Mgr. Rudolf Mlčoch středoškolský učitel, věk: 61 let
Roman Žabka hutník, věk: 57 let
Ing. Vojtěch Byrtus operátor výroby, věk: 32 let
Mgr. Ria Macurová učitelka ZŠ, věk: 35 let
Konrád Czyž důchodce, věk: 70 let
Petr Lipowski strojní zámečník, věk: 55 let
Pavla Mruzková DiS. zdravotní sestra, věk: 39 let
Mgr. Věra Garbová vedoucí centra volného času, věk: 38 let
Michal Klus řidič, věk: 43 let
Pavel Kajfosz mistr v hutnické výrobě, věk: 49 let
Ing. Leszek Gryga koordinátor mobility, věk: 49 let
Ing. Antonín Martynek OSVČ, věk: 61 let
Rudolf Dorda důchodce, věk: 75 let
Marek Sztuła obchodní ředitel/dyrektor handlowy, věk: 41 let
Mgr. Jakub Kawulok právník / prawnik, věk: 44 let
MUDr. Jakub Kadłubiec lékař / lekarz, věk: 41 let
MDDr. Marian Starzyk MBA zubní lékař / dentysta, věk: 45 let
MUDr. Daniel Lacek lékař / lekarz, věk: 40 let
Mgr. Magdalena Ćmiel učitelka / nauczycielka, věk: 38 let
Jan Jursa pracovník v sociálních službách, věk: 44 let
Ing. Tomasz Pilch programátor / programista, věk: 34 let
Marian Sztefek předák / brygadzista, věk: 45 let
Bc. Barbora Fronková farmaceutický asistent, věk: 34 let
Irena Medková OSVČ, věk: 60 let
Mgr. Alicja Trybuś učitelka / nauczycielka, věk: 32 let
Mgr. Ewa Ryłko lektorka / lektor, věk: 45 let
Zbigniew Grochol elektrikář / elektryk, věk: 56 let
MUDr. Beata Sikorová lékařka / lekarka, věk: 42 let
MVDr. Roman Polok veterinární lékař, věk: 54 let
Pavel Benek vedoucí správy nemovitostí, věk: 49 let
Mgr. Pavel Kawulok právník, věk: 46 let
Robert Drong strojník, věk: 54 let
Zdeněk Klus řidič kamionů, věk: 31 let
Milan Mravec důchodce, věk: 62 let
Ing. arch. Eva Waszut architektka, věk: 39 let
Mgr. Monika Vančurová učitelka, věk: 52 let
Marian Klus CNC programátor, věk: 53 let
Marian Fronk strojník zemědělských strojů, věk: 40 let
Lucie Maliková OSVČ, věk: 43 let
Marek Ligocki provozní zámečník, věk: 46 let
Jaroslav Rybář důchodce, věk: 71 let
Pavel Malik důchodce, věk: 67 let
Jan Bocek stavbyvedoucí, věk: 50 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Hrádku rozhodnou voliči v nadcházejících komunálních volbách 2026 o budoucí podobě obecního zastupitelstva a dalším směřování místní samosprávy. Zdejší prostředí se vyznačuje mimořádně silnou religiozitou, neboť podle údajů ze sčítání lidu se k věřícím přihlásilo 59,1 % obyvatel, což sídlo řadí na 134. místo mezi všemi 6 254 obcemi v České republice.
Obec má necelé dva tisíce obyvatel. Následující souhrn přináší ohlédnutí za minulým hlasováním do místního zastupitelstva i rekapitulaci dalších volebních soubojů, které dotvářejí celkový politický profil tohoto regionu.
V obecních volbách v roce 2022 dosáhlo jednoznačného prvenství uskupení Hrádek - náš domov, které získalo nadpoloviční většinu, 53,72 % hlasů. Na druhém místě skončila COEXISTENTIA se ziskem 26,16 % a třetí pozici obsadila kandidátka Společně pro Hrádek, pro niž bylo odevzdáno 20,12 % hlasů.
Místní klání probíhalo samostatně na úrovni obce, zájemci o širší kontext však mohou prozkoumat také výsledky za okres Frýdek-Místek a porovnat je s vývojem v okolních místech. Souhrnná data nabízí rovněž přehled pro celý Moravskoslezský kraj, zachycující hlasování ve všech městech a vesnicích kraje.
Při celostátním rozhodování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 vyhrálo v obci hnutí ANO s podporou 37,57 % hlasů, čímž kopírovalo celorepublikový trend, kde tentýž subjekt zvítězil se ziskem 34,51 %. Druhé místo v Hrádku obsadila koalice SPOLU s 18,87 %, zatímco celostátně získala 23,36 %. Třetí skončilo hnutí STAN, které si připsalo 14,11 %, následované shodným ziskem 7,94 % pro hnutí SPD i stranu PIRÁTI. Další hlasy připadly uskupení MOTO s 6,07 %, formaci STAČILO! s 4,39 %, hnutí PŘÍSAHA s 0,93 %, uskupení GENERACE s 0,56 % a formaci ŠVÝC. DEM. s 0,37 %.
Také v předchozích parlamentních volbách roku 2021 místní voliči upřednostnili hnutí ANO se ziskem 30,81 %, zatímco v celorepublikovém měřítku tehdy těsně zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %, která v obci skončila druhá s 20,20 %. Podrobnosti o nejnovějším hlasování ukazuje stránka věnovaná volbám do Poslanecké sněmovny v Hrádku. Pokud vás zajímá širší regionální pohled, k dispozici je souhrn za okres Frýdek-Místek a stejně tak i data za Moravskoslezský kraj.
V roce 2023 přinesly prezidentské volby v úvodním kole prvenství Andreji Babišovi, který obdržel 38,65 % hlasů. Druhý Petr Pavel získal 29,83 % a Danuše Nerudová oslovila 16,05 % voličů. Z dalších kandidátů zaznamenal Pavel Fischer 6,24 %, Jaroslav Bašta 4,85 %, Marek Hilšer 2,67 %, Karel Diviš 1,09 % a Tomáš Zima 0,59 %.
Ve finálovém duelu však nastal obrat a vítězem se v Hrádku stal Petr Pavel se ziskem 54,06 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 45,93 %. Kompletní průběh obou kol přináší přehled pro prezidentské volby v Hrádku. Pro srovnání v rámci celého regionu jsou dostupné také celkové výsledky za okres Frýdek-Místek a stejně tak i souhrn za Moravskoslezský kraj.
Krajské volby v roce 2024 přinesly v obci nejvíce hlasů hnutí ANO, jež získalo 35,11 %. Na druhé příčce skončila koalice STAN+OK s 29,33 % a třetí byla koalice SPOLU se 14,34 %. Další subjekty se seřadily následovně: uskupení SPD+Trikol+PRO obdrželo 5,13 %, formace STAČILO! získala 4,71 %, Piráti dosáhli na 3,42 %, SOCDEM zaznamenala 2,99 %, uskupení ČSSD+DOMOV i hnutí PŘÍSAHA shodně 1,92 % a uskupení DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT 1,07 %.
Zájemci o detailní čísla si mohou prohlédnout záznam pro krajské volby v Hrádku. Širší kontext pak zachycuje přehled za okres Frýdek-Místek, kde lze sledovat volbu sousedních samospráv.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1583. Území leží v nadmořské výšce 353 metrů a rozkládá se na ploše 9,8 kilometru čtverečního pod poštovním směrovacím číslem 739 97. V roce 2024 zde žilo 1 917 obyvatel, přičemž podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021 stálo v katastru celkem 556 domů. Aktuality o životě v samosprávě zprostředkovávají oficiální stránky obce.
Statistická data, která eviduje Český statistický úřad, ukazují také demografické toky v roce 2024: přirozený přírůstek dosáhl hodnoty 3, avšak záporné saldo migrace ve výši -6 převážilo, takže celkový úbytek činil 3 obyvatele. Věkové složení z roku 2021 vykazovalo 15,5 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let tvořil 69,3 % (v republice 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 15,3 % obyvatel (celostátně 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání tvořili věřící 59,1 % (oproti 22,2 % v Česku), lidé bez vyznání 20,8 % (v zemi 47,8 %) a 20,1 % obyvatel svůj postoj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 54,25 % oprávněných voličů. Místní účast tak byla zřetelně vyšší než celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Zájem o volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 vyústil v účast 71,63 %, což opět překonalo celostátních 68,95 %, stejně jako v roce 2021, kdy v obci hlasovalo 66,60 % oprávněných voličů oproti celorepublikovým 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 68,80 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole 70,78 % oproti 70,25 % v celé zemi. Pouze při krajských volbách v roce 2024 zůstala místní účast na úrovni 31,35 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
