Komunální volby 2026 v Drahobudicích: přehled a souvislosti
V Drahobudicích přinesou nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude určovat směřování této malé středočeské vsi. Obec se v rámci celorepublikových statistik vymyká velmi nízkým podílem nábožensky založených obyvatel, neboť podle sčítání lidu se k žádnému vyznání nepřihlásily téměř dvě třetiny místních, což obec řadí na 139. pozici z více než šesti tisíc sídel v zemi.
Kromě lokálního dění se zdejší voliči pravidelně zapojují i do celostátních hlasování. Tento přehled zachycuje jak dřívější hlasování o obecním vedení, tak to, jakým směrem se v minulosti ubíraly preference zdejších obyvatel při volbě hlavy státu, Poslanecké sněmovny či krajského zastupitelstva.
Klání o obecní zastupitelstvo v proměnách času
Při obecním hlasování v roce 2022 ovládlo situaci uskupení SDRUŽ.NEZ.KAND.DRAHOBUDICE, které obdrželo 462 hlasů, což znamenalo 90,59 % z celkového počtu. Zbývajících 48 hlasů, tedy 9,41 %, získala samostatná kandidátka Pavla Metelková. Širší obrázek o rozložení sil v celém regionu nabízí výsledky v okrese Kolín, případně souhrnný pohled na dění v celém kraji.
Dřívější rozhodování voličů zachycují přehledy jednotlivých hlasování v obci:
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Když se v zemi konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v obci přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 40,45 % (53 hlasů), což bylo více než jeho celostátní výsledek 34,51 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU s 22,13 % (29 hlasů), která v celé republice dosáhla na 23,36 %. Třetí příčku si v obci rozdělila uskupení SPD a STAN, obě se shodným ziskem 9,92 % (shodně 13 hlasů). Přes pětiprocentní hranici se dostalo ještě uskupení MOTO se 6,87 % (9 hlasů), zatímco uskupení STAČILO! obdrželo 4,58 % (6 hlasů), PIRÁTI 2,29 % (3 hlasy), PŘÍSAHA 1,52 % (2 hlasy) a po jednom hlasu (0,76 %) si připsaly formace REBELOVÉ a ČSSD.
Také v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 v obci uspělo hnutí ANO s 29,49 % (41 hlasů), kdežto celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %, která v obci skončila druhá se ziskem 23,02 % (32 hlasů). Koalice Piráti+STAN tehdy získala 20,14 % (28 hlasů) a hnutí SPD 11,51 % (16 hlasů). Pokud vás zajímají širší souvislosti, můžete si prohlédnout sněmovní volby v obci a srovnat je se souhrnem pro celý kolínský okres nebo s přehledem za středočeský region.
Zpětně lze výsledky parlamentních voleb prozkoumat prostřednictvím následujících odkazů:
Kdo bodoval v prezidentském souboji
V roce 2023 přilákaly pozornost občanů prezidentské volby, v jejichž prvním kole si nejvíce příznivců získal Andrej Babiš se ziskem 38,88 % (49 hlasů). Za ním se umístil Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 30,95 % voličů (39 hlasů), a Danuše Nerudová s 19,84 % (25 hlasů). Menší počty hlasů si připsali Marek Hilšer (4,76 %; 6 hlasů), Pavel Fischer (3,96 %; 5 hlasů) a po jednom hlasu (0,79 %) získali Karel Diviš a Jaroslav Bašta.
Ve finálním druhém kole Andrej Babiš své vedení v obci těsně obhájil, když obdržel 51,77 % (73 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 48,22 % (68 hlasů). Podrobnosti k tomuto i dřívějším soubojům přináší stránka pro prezidentské volby v Drahobudicích, přičemž regionální kontext dokresluje výsledek za okres Kolín i souhrnná data pro celý Středočeský kraj.
Historii předchozích přímých voleb hlavy státu mapují tyto přehledy:
Krajské volby a rozložení sil v regionu
V roce 2024 se konaly krajské volby, v nichž v obci výrazně dominovalo hnutí ANO se ziskem 47,05 % (24 hlasů). Na druhém místě skončilo hnutí STAN, které si připsalo 29,41 % (15 hlasů), a třetí pozici obsadila koalice SPOLU s 9,80 % (5 hlasů). Formace STAČILO! dosáhla na 5,88 % (3 hlasy), zatímco uskupení SPD+Trikol+PRO, Švýcar. demokr., Piráti a PŘÍSAHA získala po jednom hlasu, což představovalo shodně 1,96 %.
Zájemci mohou prozkoumat místní údaje na stránce pro krajské volby v Drahobudicích a porovnat je s tím, jak dopadlo hlasování v rámci celého kolínského okresu.
Předešlá krajská klání v obci zachycují tyto archivní odkazy:
Charakteristika obce a její památky
Drahobudice jsou venkovskou obcí ležící v nadmořské výšce 339 metrů s rozlohou 5,6 km². První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1338. Podle evidence Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 247 obyvatel, přičemž v roce 2021 se v obci nacházelo 94 domů. Poštovní zásilky sem putují pod směrovacím číslem 281 44. Obecní samospráva spravuje své záležitosti také prostřednictvím oficiálního webu obce.
Z demografického hlediska zaznamenala obec v roce 2024 celkový úbytek o dva obyvatele; přestože přirozený přírůstek činil 1 osobu, saldo migrace dosáhlo záporné hodnoty -3. Věková skladba obyvatelstva podle sčítání lidu z roku 2021 ukazuje, že děti od 0 do 14 let tvořily 13,4 % (v celé ČR 12,9 %), produktivní věková skupina 15 až 64 let představovala 68,6 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 18 % (v ČR 17,4 %). Z pohledu náboženského vyznání se v témže roce 66,1 % obyvatel označilo jako bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), 10,1 % uvedlo, že jsou věřící (v celé ČR 22,2 %), a zbývajících 23,8 % respondentů položku neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Významnou architektonickou dominantou vsi je kostel Nejsvětější Trojice, který byl postaven v pozdně barokním slohu v letech 1753–1778 podle návrhu stavitele I. J. Palliardiho. Areál této památky, evidované Národním památkovým ústavem, doplňuje funkční hřbitov s barokní kaplí a historickým ohrazením.
Zájem voličů a účast při hlasování
Při komunálních volbách v roce 2022 zaznamenala obec mimořádný zájem místních obyvatel, kdy volební účast dosáhla 61,73 %. To představovalo výrazně vyšší zapojení občanů než celorepublikový průměr těchto voleb, který činil 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k volebním urnám 69,31 % oprávněných voličů, což bylo nepatrně nad celostátním průměrem 68,95 %; ve sněmovních volbách roku 2021 účast činila 66,83 % oproti 65,43 % v celém Česku. V prezidentských volbách roku 2023 se v prvním kole účastnilo 65,31 % voličů při celostátním průměru 68,24 %, zatímco ve druhém kole zájem stoupl na 72,31 %, čímž překonal republikový průměr 70,25 %. Nejnižší zájem provázel krajské volby v roce 2024, kdy přišlo hlasovat pouze 26,53 % oprávněných osob, což zaostalo za celostátním průměrem 32,91 %.