100,00 %
Lenka Kůřilová referent odbytu, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 1
26,21 % (43 hlasů)
Štěpán Lupač stolař, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 2
17,07 % (28 hlasů)
Vilém Flachs pomocný dělník, věk: 24 let
pořadí na kandidátce: 3
21,95 % (36 hlasů)
Bc. Miloslav Pavličík pracovník projekční kanceláře, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 4
11,58 % (19 hlasů)
Juraj Eged technik, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 5
17,68 % (29 hlasů)
Lenka Kůřilová referent odbytu, věk: 56 let
Štěpán Lupač stolař, věk: 33 let
Vilém Flachs pomocný dělník, věk: 24 let
Bc. Miloslav Pavličík pracovník projekční kanceláře, věk: 46 let
Juraj Eged technik, věk: 40 let
Miroslava Šenkyříková účetní, věk: 60 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Ve Skalce určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude spravovat záležitosti této jihomoravské vsi v dalších letech. Z demografického hlediska je zajímavostí velmi nízké zastoupení nejmladší generace do čtrnácti let, které v roce 2021 tvořilo pouze 5,4 % obyvatel, což vesnici řadilo na 6209. místo z 6254 hodnocených sídel v republice.
Tato nevelká obec ležící v okrese Hodonín nabízí dlouhodobě zajímavý pohled na hlasování svých občanů. Zdejší voliči rozhodují o obecním dění i o celostátní politice.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 soupeřila o přízeň dvě místní uskupení. Jednoznačnou převahu získala kandidátka Občané pro Skalku, pro kterou hlasovalo 74,64 % voličů, což odpovídalo 359 hlasům. Zbývajících 25,36 % hlasů obdrželo sdružení SNO SKALKY, které oslovilo 122 voličů.
Pokud vás zajímá, jak hlasovaly další obce v okolí, můžete nahlédnout na komunální volby v okrese Hodonín s kompletním přehledem tamních výsledků. Celkový regionální kontext pak nabízí samostatný souhrn pro komunální volby v Jihomoravském kraji.
Zájem o celostátní politiku provázel také volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Hnutí ANO v obci zvítězilo se ziskem 51,54 % (50 hlasů), na druhém místě skončila koalice SPOLU s 21,64 % (21 hlasů) a třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 10,30 % (10 hlasů). Mezi další subjekty patřila uskupení MOTO s 6,18 % (6 hlasů) a STAN s 5,15 % (5 hlasů). Pro Piráty i koalici STAČILO! hlasovalo shodně po 2,06 % voličů (2 hlasy) a hnutí PŘÍSAHA zaznamenalo 1,03 % (1 hlas). Hnutí ANO vyhrálo ve vsi stejně jako v celostátním měřítku, kde dosáhlo na 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 ve vsi dominovalo hnutí ANO, jež získalo 44,44 % (40 hlasů), zatímco druhá koalice SPOLU měla 27,77 % (25 hlasů). Tento místní výsledek se lišil od celostátního pořadí, v němž koalice SPOLU těsně předstihla hnutí ANO poměrem 27,79 % ku 27,12 %. Informace o celém procesu shrnují sněmovní volby ve Skalce v detailním profilu. Širší regionální data pokrývají přehledy pro sněmovní volby v okrese Hodonín i zprávy mapující sněmovní volby v Jihomoravském kraji.
Celostátní prezidentské volby v roce 2023 přinesly v prvním kole prvenství Andreji Babišovi, který obdržel 54,94 % (50 hlasů). Petr Pavel zaznamenal 19,78 % (18 hlasů), Danuše Nerudová 9,89 % (9 hlasů) a Jaroslav Bašta 6,59 % (6 hlasů). Pavel Fischer obdržel 4,39 % (4 hlasy), Karel Diviš 3,29 % (3 hlasy) a Marek Hilšer 1,09 % (1 hlas). Ve druhém kole Andrej Babiš ve vsi potvrdil vedení se ziskem 60,39 % (61 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 39,60 % (40 hlasů).
Kompletní údaje o obou kolech poskytují prezidentské volby ve Skalce na vyhrazené stránce. Výsledné počty hlasů v sousedních obcích nabízí přehled pro prezidentské volby v okrese Hodonín a krajskou bilanci shrnují prezidentské volby v Jihomoravském kraji.
Při hlasování do regionálního parlamentu v roce 2024 zahrnuly krajské volby souboj několika kandidátních listin. Nejvíce hlasů si připsalo hnutí ANO se ziskem 43,47 % (20 hlasů), následované koalicí SPOLU s 28,26 % (13 hlasů). Uskupení SPD+Tri+PRO+Svo obdrželo 8,69 % (4 hlasy) a koalice STAN PRO JM získala 6,52 % (3 hlasy). Hnutí NESTR. PRO JM a PŘÍSAHA dosáhla shodně na 4,34 % (po 2 hlasech), zatímco SOCDEM a STAČILO! podpořilo 2,17 % voličů (po 1 hlasu).
Lokální výsledky prezentuje stránka pro krajské volby ve Skalce s podrobnými rozbory. V kontextu celého okresu přinášejí srovnání dat krajské volby v okrese Hodonín.
Skalka je nevelká obec, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1318. Podle dat Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 154 obyvatel a katastrální území zaujímá rozlohu 3 km² při nadmořské výšce 238 metrů. Při sčítání lidu v roce 2021 se v obci nacházelo 75 domů a doručovací poštovní služby jsou zajišťovány pod PSČ 696 48. Informace o samosprávě zveřejňuje oficiální web obce.
Z pohledu demografického vývoje byl přirozený přírůstek v roce 2024 nulový, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 4 osob dosáhl celkový přírůstek rovněž hodnoty 4 obyvatel. Věkové složení podle ČSÚ z roku 2021 ukázalo, že skupina do 14 let tvořila 5,4 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 72,5 % lidí (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let představovali 22,1 % populace (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání v témže roce tvořili věřící 35,1 % (celostátní průměr činil 22,2 %), podíl lidí bez vyznání byl 20,9 % (naproti 47,8 % v celé zemi) a 44,0 % obyvatel své vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 74,29 %, což byl výsledek výrazně vyšší než celorepublikový průměr 46,07 %. Zájem o složení místní samosprávy tak v obci znatelně předčil celostátní hodnoty.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 65,54 % oprávněných občanů, zatímco celostátní účast činila 68,95 %; v roce 2021 dosáhla účast 63,38 % při celostátním průměru 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 65,71 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,14 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 pak volební účast dosáhla 33,81 %, což bylo mírně nad celorepublikovou úrovní 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
