100,00 %
Petr Prokop mistr, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
12,66 % (19 hlasů)
Miroslav Pikl technický pracovník, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 2
16,00 % (24 hlasů)
Irena Petříková učitelka, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 3
14,00 % (21 hlasů)
Iva Matoušková důchodce, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 4
13,33 % (20 hlasů)
Mgr. Miroslav Kovářík důchodce, věk: 83 let
pořadí na kandidátce: 5
12,00 % (18 hlasů)
Josef Bašta OSVČ, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 6
16,66 % (25 hlasů)
Jaroslav Honzek důchodce, věk: 73 let
pořadí na kandidátce: 7
15,33 % (23 hlasů)
Petr Prokop mistr, věk: 61 let
Miroslav Pikl technický pracovník, věk: 61 let
Irena Petříková učitelka, věk: 61 let
Iva Matoušková důchodce, věk: 63 let
Mgr. Miroslav Kovářík důchodce, věk: 83 let
Josef Bašta OSVČ, věk: 54 let
Jaroslav Honzek důchodce, věk: 73 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Lažanech přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 rozhodnutí o novém složení obecního zastupitelstva, které určí další směřování samosprávy. Zdejší populace se vyznačuje mimořádně nízkým zastoupením dětí do 14 let, které podle údajů ze sčítání lidu tvořily pouze 7,6 % obyvatel, což vesnici zařadilo na 6117. místo z 6254 hodnocených sídel v České republice.
V této malé vsi s několika desítkami stálých obyvatel se rozhodování o věcech veřejných opírá o výrazný zájem občanů o hlasování. Tento text nabízí vedle pohledu do obecní historie také souhrn dalších volebních klání, v nichž místní voliči vyjadřovali své politické preference.
Hlasování do místního zastupitelstva v roce 2022 proběhlo v poklidném duchu jediné kandidátní listiny. O přízeň voličů usilovalo výhradně uskupení SNK Lažany, které získalo všech 173 odevzdaných hlasů a dosáhlo tak stoprocentního výsledku.
Širší regionální souvislosti přibližují volby v okrese Strakonice, kde lze prozkoumat výsledky z okolních sídel. Zájemci o krajský kontext mohou využít odkaz na jihočeské komunální volby shrnující situaci napříč celým regionem.
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, dali voliči v Lažanech nejvíce hlasů koalici SPOLU, jež obdržela 18 hlasů, což představovalo 41,86 %. Druhé skončilo hnutí ANO se ziskem 16 hlasů (37,20 %). Třetí příčku obsadilo hnutí STAN se 4 hlasy (9,30 %), za nímž následovala strana PIRÁTI se 2 hlasy (4,65 %), koalice STAČILO! rovněž se 2 hlasy (4,65 %) a uskupení MOTO s 1 hlasem (2,32 %). V celém Česku přitom slavilo vítězství hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, takže místní voliči pořadí na prvních dvou místech oproti celostátnímu výsledku otočili.
V předchozím sněmovním klání v roce 2021 byla situace na čele podobná, když v obci rovněž dominovala koalice SPOLU s 22 hlasy (46,80 %), která tehdy zvítězila i celostátně se ziskem 27,79 %. Druhé v obci skončilo hnutí ANO s 12 hlasy (25,53 %), třetí byla koalice Piráti+STAN s 6 hlasy (12,76 %) a čtvrtá strana ČSSD se 2 hlasy (4,25 %). Po jednom hlasu (2,12 %) pak získali Zelení, hnutí SPD, formace TSS, uskupení PŘÍSAHA a strana KSČM. Vývoj v čase dokumentují poslanecké volby v Lažanech, přičemž regionální čísla nabízí přehled pro strakonický okres a širší geografický rámec pokrývá souhrn za Jihočeský kraj.
Zajímavý průběh měly prezidentské volby v roce 2023, kde první kolo přineslo naprosto vyrovnaný souboj. Andrej Babiš i Petr Pavel získali shodně 15 hlasů, což pro každého znamenalo 35,71 %. Za nimi se umístila Danuše Nerudová s 8 hlasy (19,04 %), Pavel Fischer obdržel 2 hlasy (4,76 %) a po 1 hlasu (2,38 %) zaznamenali Tomáš Zima a Jaroslav Bašta.
Rozhodující druhé kolo přineslo výrazný posun, kdy Petr Pavel přesvědčil 32 voličů (64,00 %), zatímco Andrej Babiš získal 18 hlasů (36,00 %). Konkrétní data zachycují prezidentské volby v Lažanech, zatímco okresní čísla mapují výsledky na Strakonicku a krajský pohled zprostředkovává odkaz na jihočeský prezidentský přehled.
Do regionálního zastupitelstva směřovaly krajské volby v roce 2024, v nichž v obci suverénně zvítězila ODS se ziskem 15 hlasů, což odpovídalo 71,42 %. S odstupem následovalo hnutí ANO se 4 hlasy (19,04 %) a třetí místo obsadila SOCDEM se 2 hlasy (9,52 %).
Zájemci o detailní rozbor mohou otevřít krajské volby v Lažanech a kontext širšího okolí přinášejí krajské výsledky za okres Strakonice.
Tato obec leží v nadmořské výšce 506 metrů a její první písemná zmínka pochází z roku 1384. Rozloha katastru činí 3,2 kilometru čtverečních a poštovní směrovací číslo je evidováno ve tvaru 388 01. V roce 2024 zde žilo 55 obyvatel, přičemž počet domů podle sčítání lidu z roku 2021 dosahoval 36. Z demografického hlediska zaznamenaly Lažany v roce 2024 nulový přirozený přírůstek, záporné saldo migrace s hodnotou -1 a celkový úbytek vyjádřený celkovým přírůstkem -1.
Historickou dominantu představuje památkově chráněný zámek, který Národní památkový ústav popisuje jako původně renesanční sídlo z druhé poloviny 16. století vybudované na místě bývalé gotické tvrze, jež bylo v roce 1760 za hraběte Jana Desfours raně barokně upraveno a rozšířeno o východní křídlo, přičemž přilehlý park obklopují rybníky v místech starých příkopů.
Data ze sčítání lidu z roku 2021, která shromáždil Český statistický úřad, ukazují, že ve věkové kategorii 0 až 14 let žilo 7,6 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věk 15 až 64 let tvořil 69,5 % (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 22,9 % (v republice 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 29,4 % lidí označilo za věřící (v celé zemi 22,2 %), podíl obyvatel bez vyznání činil 43,1 % (v ČR 47,8 %) a 27,5 % občanů údaj neuvedlo (v republice 30,1 %). Dění v samosprávě zprostředkovávají oficiální stránky obce.
Při komunálním hlasování v roce 2022 zaznamenala obec mimořádně vysokou volební účast 68,75 %, což výrazně překonalo celorepublikový průměr 46,07 %.
Vysokou občanskou aktivitu potvrdily i ostatní typy voleb. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 86,00 % oprávněných osob oproti celostátnímu údaji 68,95 % a v roce 2021 účast dosáhla 79,66 % při celorepublikových 65,43 %. První kolo prezidentských voleb v roce 2023 vykázalo účast 77,78 % ve srovnání s 68,24 % v celé zemi, přičemž ve druhém kole vystoupala na 87,72 % oproti 70,25 % v České republice. Krajské volby v roce 2024 přilákaly 44,68 % voličů, což rovněž převýšilo celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
