0,00 %
0,00 %
David Zálešák starosta obce, věk: 50 let
Jan Jurůtka operátor sklářských strojů (strojník), věk: 37 let
František Bukovský aplikační technolog, věk: 34 let
Kamila Straková zdravotní sestra, věk: 48 let
Ing. Zdeněk Selucký stavbyvedoucí, věk: 41 let
MUDr. Zdislav Stojaspal lékař, věk: 34 let
František Bukovský důchodce, věk: 65 let
Josef Malík důchodce, věk: 69 let
Ing. Václav Bilíček důchodce, věk: 71 let
Stanislav Strmiska technolog, věk: 42 let
Eva Lorencová mateřská dovolená, věk: 30 let
Ing. Radek Kobliha vedoucí agronom, věk: 45 let
Tomáš Gavenda ovocnář, věk: 36 let
Ing. Jiří Hložek vedoucí oddělení konstrukce, věk: 32 let
Oldřiška Urubková vedoucí prodejny, věk: 52 let
Monika Strmisková cukrářka, věk: 33 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Věteřov rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Místní dějiny sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka o této jihomoravské vsi pochází již z roku 1131.
Tato menší obec na Hodonínsku nabízí zajímavý pohled na volební preference i dlouhodobější vývoj při hlasování do různých zastupitelských sborů.
Při posledním obecním hlasování v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela dvě uskupení. Vítězství si připsala kandidátka KDU-ČSL, která obdržela 849 hlasů, což představovalo 63,83 %. Druhé uskupení NEZÁVISLÍ PRO VĚTEŘOV získalo 481 hlasů, tedy 36,17 %.
Pro srovnání vývoje v okolních sídlech slouží komunální volby v okrese Hodonín, přičemž širší pohled na regionální úroveň poskytují komunální volby v Jihomoravském kraji.
Když se v roce 2025 konaly volby do Poslanecké sněmovny, byl souboj o první příčku ve vsi mimořádně vyrovnaný. Hnutí ANO obdrželo 100 hlasů (33,67 %), zatímco koalice SPOLU získala 97 hlasů (32,65 %), takže mezi nimi rozhodoval rozdíl pouhých tří hlasů. Na dalších místech skončily MOTO s 23 hlasy (7,74 %), STAN s 21 hlasy (7,07 %), PIRÁTI s 19 hlasy (6,39 %), SPD s 15 hlasy (5,05 %) a STAČILO! se 12 hlasy (4,04 %), přičemž shodně po 3 hlasech (1,01 %) si připsaly formace ČSSD, PŘÍSAHA a GENERACE. Vítězství hnutí ANO odpovídalo celostátnímu pořadí, kde toto hnutí zvítězilo se ziskem 34,51 %, avšak koalice SPOLU zde zaznamenala 32,65 %, což bylo znatelně více než jejích celorepublikových 23,36 %.
V předchozích volbách v roce 2021 bylo pořadí na čele opačné. Tehdy vyhrála koalice SPOLU s 87 hlasy (33,59 %) před hnutím ANO, které dostalo 66 hlasů (25,48 %), následovalo uskupení Piráti+STAN s 35 hlasy (13,51 %), SPD s 25 hlasy (9,65 %), ČSSD s 12 hlasy (4,63 %), PŘÍSAHA s 10 hlasy (3,86 %), KSČM se 7 hlasy (2,70 %), Moravané s 5 hlasy (1,93 %) a TSS se 4 hlasy (1,54 %). Na celostátní úrovni přitom koalice SPOLU dosáhla na 27,79 % a hnutí ANO na 27,12 %.
Podrobnosti o hlasování shrnují sněmovní volby ve Věteřově. Širší výsledky lze zkoumat přes parlamentní volby v okrese Hodonín, případně sledovat krajské souhrny skrze parlamentní volby v Jihomoravském kraji.
V roce 2023 přinesly prezidentské volby dvoukolový souboj. V prvním kole obdržel nejvíce hlasů Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 89 voličů (30,27 %). Těsně za ním skončil Andrej Babiš se ziskem 85 hlasů (28,91 %). Třetí skončila Danuše Nerudová se 46 hlasy (15,64 %), následovali Pavel Fischer se 43 hlasy (14,62 %), Marek Hilšer s 15 hlasy (5,10 %), Jaroslav Bašta se 7 hlasy (2,38 %), Karel Diviš s 5 hlasy (1,70 %) a Tomáš Zima se 4 hlasy (1,36 %).
Ve druhém kole svůj náskok Petr Pavel ještě navýšil, když si připsal 190 hlasů (62,09 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 116 hlasů (37,90 %). Úplná data za obec zachycují prezidentské volby ve Věteřově. Regionální kontext pak doplňuje přehled pro prezidentské volby v okrese Hodonín i krajské shrnutí, které nabízejí prezidentské volby v Jihomoravském kraji.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž v obci jednoznačně uspěla koalice SPOLU s 56 hlasy (45,90 %). Druhou příčku obsadilo hnutí ANO se ziskem 25 hlasů (20,49 %) a třetí skončilo uskupení STAN PRO JM, které podpořilo 21 voličů (17,21 %). Menší podíly odevzdaných hlasů získaly formace STAČILO! (7 hlasů; 5,73 %), PŘÍSAHA (4 hlasy; 3,27 %), SOCDEM (3 hlasy; 2,45 %) a shodně po 2 hlasech (1,63 %) koalice SPD+Tri+PRO+Svo a Piráti.
Kompletní záznam o hlasování místních občanů nabízejí krajské volby ve Věteřově. Jak hlasovali voliči v celém okolí, dokumentují krajské volby v okrese Hodonín.
Jihomoravská obec Věteřov se rozkládá na ploše 8,2 km² v nadmořské výšce 264 metrů nad mořem a pro poštovní doručování slouží PSČ 697 01. V roce 2024 zde podle zjištění Českého statistického úřadu žilo 536 obyvatel, přičemž při sčítání lidu v roce 2021 obec čítala 196 domů. Demografický vývoj za rok 2024 vykázal celkový přírůstek 12 obyvatel, na němž se podílel přirozený přírůstek 3 lidí i kladné saldo migrace dosahující 9 osob. Místní samospráva i život ve vsi jsou představeny také na adrese, kde fungují oficiální stránky obce.
Národní památkový ústav v katastru sídla eviduje několik pamětihodností, mezi něž patří kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v duchu pozdního historismu podle návrhu architekta Gustava Sonevenda, a také významná archeologická lokalita v podobě tvrziště tvrz Valy s dochovanými zbytky opevnění. V krajině směrem na Archlebov zaujme rovněž kaplička s rustikálními rysy.
Z hlediska věkového složení evidoval Český statistický úřad v roce 2021 celkem 10,8 % dětí do 14 let (v celé republice 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let tvořil 74,3 % obyvatel (celostátně 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let činila 15 % (proti 17,4 % v ČR). Při stejném sčítání v roce 2021 se k věřícím přihlásilo 47 % obyvatel (v celém Česku 22,2 %), podíl bez vyznání činil 24,7 % (celostátně 47,8 %) a 28,3 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 53,94 %, což byla hodnota vyšší než celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k volebním urnám 68,65 % oprávněných voličů, což bylo v těsné blízkosti celostátní úrovně 68,95 %, zatímco ve sněmovních volbách roku 2021 činila místní účast 63,99 % oproti 65,43 % v celé zemi. V prezidentských volbách 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 67,89 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast stoupla na 70,09 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 naopak zaznamenaly nižší zapojení, když hlasovalo 28,15 % oprávněných občanů oproti celorepublikovému údaji 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
