Rozhodování o budoucnosti Dolního Benešova: Komunální volby 2026 v souvislostech
V moravskoslezském městě Dolní Benešov se chystají nadcházející komunální volby, v nichž obyvatelé rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování své radnice. Toto sídlo v opavském okrese vyniká mimo jiné silnou náboženskou tradicí, neboť se při posledním sčítání lidu k víře přihlásila více než polovina zdejších občanů. Vysoký podíl věřících řadí Dolní Benešov na přední příčky v rámci celé České republiky. Místní volební chování dlouhodobě vykazuje zajímavé trendy, které se zrcadlí i v soubojích o poslanecké mandáty nebo při volbě hlavy státu.
Sídlo, jehož písemná historie sahá hluboko do čtrnáctého století, se vyznačuje svébytnou atmosférou, ve které se historické památky mísí s moderním životem. Právě stabilní zázemí a zájem obyvatel o veřejné dění tvoří základ pro každé volební rozhodování na zdejší radnici.
Boje o místní zastupitelstvo a historická rozhodnutí
Při minulém rozhodování o složení samosprávy v roce 2022 si nejvíce hlasů odneslo uskupení Snk PRO D.Ben. a Zábřeh, které oslovilo 21,24 % voličů. Na druhé pozici se s výsledkem 17,85 % umístila další nezávislá kandidátka nesoucí v názvu jméno města a partnerského Zábřehu. Těsně za ní skončila kandidátka Společně za lepší město, která obdržela 17,11 % hlasů, přičemž hranici patnácti procent překonalo ještě sdružení Snk D.Ben.aZábř. - VĚC VEŘEJNÁ s podílem 16,90 % a lidovci s 15,89 %. Menší podporu pak zaznamenala ODS s podporou TOP 09, pro kterou hlasovalo 5,77 % občanů, a sociální demokraté, již získali 5,24 %.
Propojení místní politiky se širším regionem ukazují také celkové výsledky v okolních obcích. Zájemci mohou sledovat podrobná data pro celý opavský okres nebo se seznámit s celkovým přehledem za Moravskoslezský kraj.
Rozložení sil při volbách do Poslanecké sněmovny
Při posledním celostátním hlasování v roce 2025 dominovalo v Dolním Benešově hnutí ANO, které získalo výraznou podporu 48,24 % voličů. Tento výsledek znatelně předčil celorepublikový průměr tohoto hnutí, jenž činil 34,51 %. Na druhém místě ve městě skončila koalice SPOLU se ziskem 19,47 % hlasů, což naopak zaostalo za jejím celostátním výsledkem 23,36 %. Další příčky obsadilo hnutí STAN se 7,54 % a Piráti se ziskem 6,10 %.
Pokud se podíváme na předchozí volby do Poslanecké sněmovny z roku 2021, i tehdy zde zvítězilo hnutí ANO se ziskem 41,47 % hlasů před koalicí SPOLU, která tehdy obdržela 20,52 %. Trend rostoucí podpory vítězného hnutí v obci je tedy zřejmý. Pro srovnání vývoje slouží podrobná statistika pro Dolní Benešov, přičemž k dispozici jsou také výsledky za celý opavský okres a rovněž kompletní data za Moravskoslezský kraj.
Prezidentský úřad a volba hlavy státu
Při volbě hlavy státu na počátku roku 2023 se v prvním kole těšil největší přízni Andrej Babiš, který v Dolním Benešově obdržel 45,03 % hlasů. Druhé místo s výrazným odstupem obsadil Petr Pavel, pro něhož hlasovalo 25,44 % voličů, a trojici nejúspěšnějších kandidátů uzavřela Danuše Nerudová se ziskem 13,10 %. Čtvrtý Pavel Fischer pak oslovil 8,18 % místních hlasujících.
Rozhodující druhé kolo přineslo potvrzení místních preferencí, když zde Andrej Babiš zvítězil se ziskem 54,93 % hlasů nad Petrem Pavlem, který získal 45,06 %. Celorepublikově přitom duel dopadl opačně, což podtrhuje specifické politické klima v regionu. Kompletní výsledky pro město nabízí stránka věnovaná prezidentským volbám v tomto konkrétním sídle. Vývoj v okolí lze sledovat přes Dolní Benešov, potažmo přes přehled pro celý opavský okres a samozřejmě také skrze statistiky za Moravskoslezský kraj.
Krajská úroveň a rozhodování o regionálním rozvoji
V krajských volbách v roce 2024 získalo ve městě největší podporu hnutí ANO, pro které hlasovalo 57,44 % voličů. Na druhé pozici se s velkým odstupem umístilo uskupení STAN+OK se ziskem 16,23 % hlasů, následované koalicí SPOLU, která obdržela 11,62 %.
Rozhodování o krajském zastupitelstvu představuje důležitý mezník pro rozvoj celé oblasti. Pro srovnání lokálních výsledků s širším okolím lze využít data pro Dolní Benešov, stejně jako přehled za celý opavský okres. Obecné informace o tomto typu hlasování nabízí sekce věnovaná krajským volbám na našem portálu.
Profil a historie slezského města
Dolní Benešov je město rozkládající se na ploše 14,8 km² s nadmořskou výškou 231 metrů, které má přiděleno poštovní směrovací číslo 74722. První písemná zmínka o tomto sídle pochází již z roku 1312. V roce 2024 zde žilo celkem 3869 obyvatel, přičemž počet domů k roku 2021 činil 774. Pro zájemce o aktuální dění jsou k dispozici oficiální webové stránky města.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vykázalo město v roce 2024 záporný přirozený přírůstek ve výši -16 osob a záporné saldo migrace -7 osob, což v součtu vedlo k celkovému úbytku o -23 obyvatel. Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že podíl dětí do 14 let činil 12 %, skupina od 15 do 64 let představovala 71,1 % a lidé starší 65 let tvořili 16,8 % populace. Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 54,3 % občanů přihlásilo jako věřící, zatímco bez vyznání bylo pouze 18,2 % a zbylých 27,4 % údaj neuvedlo.
Bohatou historii sídla dokládají také významné pamětihodnosti evidované Národním památkovým ústavem (NPÚ). Mezi nejvýznamnější patří zdejší zámek, původně pozdně gotická tvrz z konce 15. století, ze které se dochoval portál s letopočtem 1498 a kterou dnes obklopuje anglický park. Další dominantou je zděný jednolodní kostel sv. Martina ze druhé poloviny 17. století, k němuž byla v letech 1862 až 1863 přistavěna věž.
Zájem občanů o účast ve volebních kláních
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Dolním Benešově 47,95 %. To představovalo nadprůměrný výsledek ve srovnání s celostátním průměrem, který v téže době dosáhl hodnoty 46,07 %.
Zájem o celostátní hlasování byl v obci rovněž tradičně silný. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo k urnám 70,70 % oprávněných voličů, což překonalo republikový průměr 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila zdejší účast 65,12 % oproti celorepublikovým 65,43 %. U prezidentských voleb v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 69,04 % občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole zájem vzrostl na 71,28 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 32,78 %, což bylo v podstatě na úrovni celorepublikových 32,91 %.
