Komunální volby 2026 v Psárech: přehled a souvislosti
V Psárech určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva i budoucí směřování místní samosprávy. Kořeny tohoto sídla sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka o něm se váže již k roku 1088. Dnes zde žije přes čtyři tisíce obyvatel.
Při pohledu na místní demografii zaujme mimo jiné věkové složení s výrazně nízkým zastoupením nejstarší generace ve srovnání s celostátním průměrem. Následující text mapuje výsledky jednotlivých hlasování, od radničních soubojů přes parlamentní klání až po prezidentské a krajské volby.
Zastupitelstvo v rukou jediného hnutí
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 nastala v obci specifická situace, kdy se o přízeň ucházela pouze jedna kandidátní listina. Hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ tak získalo plných 100,00 % hlasů, což v absolutním vyjádření znamenalo 5343 odevzdaných hlasů pro toto uskupení.
Zajímá-li vás situace v širším okolí, můžete nahlédnout na komunální volby na Praze-západ, případně projít celkový přehled zachycující komunální volby ve Středočeském kraji. Výsledky hlasování v samotné obci v minulých letech přibližují níže uvedené odkazy.
Poslanecká sněmovna a hlasování místních voličů
Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězila v obci koalice SPOLU se ziskem 33,14 % hlasů. Druhé skončilo hnutí ANO, které obdrželo 21,86 %, a třetí příčku obsadilo hnutí STAN se 17,50 %. Tyto výsledky se znatelně lišily od celorepublikových čísel, jelikož v rámci celé země zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU, jež celostátně dosáhla na 23,36 %.
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 zde dominovala koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 40,13 % voličů, zatímco uskupení Piráti+STAN získalo 20,92 % a hnutí ANO skončilo třetí s 18,28 %. Detailní přehled nabízí stránka pro sněmovní volby v Psárech, a pokud chcete znát výsledky v sousedství, je dostupný také souhrn za sněmovní volby na Praze-západ i celokrajské zhodnocení zahrnující sněmovní volby ve Středočeském kraji.
Prezidentské klání s převahou Petra Pavla
Rok 2023 přinesl prezidentské volby, v nichž místní voliči v prvním kole nejvíce podpořili Petra Pavla se ziskem 48,50 % hlasů. Druhý Andrej Babiš si připsal 21,77 % a třetí Danuše Nerudová oslovila 14,90 % hlasujících. Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 73,63 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 26,36 %.
Údaje o tomto hlasování shrnují prezidentské volby v Psárech, přičemž regionální kontext vykreslují také prezidentské volby na Praze-západ či souhrnné statistiky za prezidentské volby ve Středočeském kraji.
Krajské volby a úspěch Starostů
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, ve kterých zde s velkým odstupem vyhrálo hnutí STAN, když obdrželo 47,70 % hlasů. Druhé místo obsadilo hnutí ANO se ziskem 23,07 % a na třetí pozici skončila koalice SPOLU, kterou podpořilo 13,13 % voličů.
Kompletní data za obec zpřístupňují krajské volby v Psárech, zatímco pro porovnání se sousedními sídly v okresním měřítku slouží krajské volby na Praze-západ.
Charakteristika a demografie obce
Středočeská obec leží v okrese Praha-západ v nadmořské výšce 346 metrů a její katastrální území se rozkládá na ploše 11,2 km². Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 4254 obyvatel, přičemž počet domů dosáhl podle sčítání lidu v roce 2021 hodnoty 1301. Zásilky jsou doručovány pod poštovním směrovacím číslem 252 44. Obecní samospráva poskytuje podrobnosti o svém chodu na webu obce Psáry.
Vývoj počtu obyvatel v roce 2024 ovlivnila především migrace, kdy saldo stěhování dosáhlo kladné hodnoty 33 osob a převážilo nad záporným přirozeným přírůstkem ve výši -5, což znamenalo celkový přírůstek 28 obyvatel. Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 15,5 % populace oproti 12,9 % v celém Česku, skupina 15 až 64 let představovala 71,6 % oproti celostátním 69,7 % a senioři nad 65 let činili 12,9 % obyvatel, zatímco republikový průměr dosahoval 17,4 %.
Sčítání v roce 2021 mapovalo také náboženské vyznání, při němž se 55,3 % obyvatel označilo za lidi bez vyznání (v republice 47,8 %), 15,2 % se přihlásilo jako věřící (v ČR 22,2 %) a 29,4 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Z hlediska památkové péče stojí za zmínku kostel sv. Václava, jehož areál představuje architektonicky i urbanisticky hodnotný celek evidovaný institucí Národní památkový ústav; stavba je v jádru raně gotická ze 13. století se zachovanou apsidou a sakristií a doplňuje ji novorománská loď s věží z roku 1877.
Zájem občanů o volební urny
Při obecních volbách v roce 2022 byla účast velmi nízká, k urnám dorazilo pouze 24,19 % oprávněných voličů, což výrazně zaostalo za celorepublikovým průměrem 46,07 %.
U ostatních typů hlasování se však projevila podstatně vyšší aktivita. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 účast činila 73,06 % (celostátně 68,95 %) a v roce 2021 dosáhla 72,82 % (celostátně 65,43 %). V prezidentských volbách 2023 přišlo v prvním kole 73,69 % voličů oproti celorepublikovým 68,24 % a ve druhém kole 73,43 % oproti 70,25 % v celém Česku. Během krajských voleb 2024 pak účast dosáhla 37,94 %, což bylo rovněž nad celostátním průměrem 32,91 %.
