Komunální volby 2026 v Polevsku: podrobný přehled a souvislosti
V obci Polevsko na Českolipsku se v komunálních volbách v roce 2026 rozhodne o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování zdejší radnice. Tato obec se mimo jiné vyznačuje tím, že při sčítání lidu celých 40 % obyvatel neuvedlo své náboženské vyznání, což ji v tomto ohledu řadí na přední místa v celé České republice.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400 a na sklářskou tradici upomíná areál sklárny z roku 1907. Kromě komunální politiky zdejší občané v minulosti aktivně spolurozhodovali o celostátním vývoji, což dokládají i detailní historické přehledy z jiných typů hlasování.
Jak se dříve volilo na místní radnici
V posledních komunálních volbách, které proběhly v roce 2022, se v obci o přízeň voličů ucházelo jediné uskupení. Místní voliči svými hlasy stoprocentně podpořili jedinou kandidátku s názvem Za Polevsko krás. bez 110 kV, která tak získala 100,00 % odevzdaných hlasů, což v absolutním vyjádření představovalo celkem 808 hlasů. Vzhledem k absenci dalších politických soupeřů tak byla volba nového vedení radnice jednoznačná.
Pro širší kontext o tom, jak se v tomto regionu formuje místní politika, můžete navštívit výsledky v celém českolipském okrese, případně si prohlédnout celkový přehled komunální politiky v rámci Libereckého kraje.
Těsný souboj o křesla v Poslanecké sněmovně
Velmi vyrovnané a napínavé klání přineslo v Polevsku rozhodování o volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Vítězství zde o pouhé tři hlasy vybojovalo hnutí STAN se ziskem 26,51 % hlasů, těsně před druhým hnutím ANO, které obdrželo 25,37 % hlasů. Třetí pozici obsadila koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 18,93 % voličů. Tento výsledek se výrazně lišil od celostátního trendu, neboť zatímco v celé České republice suverénně zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU (23,36 %) a hnutím STAN (11,23 %), v Polevsku slavili úspěch právě Starostové.
Pokud se podíváme na předchozí parlamentní volby v roce 2021, tehdy v obci zvítězila koalice Piráti+STAN se ziskem 34,14 % hlasů, následovaná hnutím ANO, které oslovilo 22,76 % hlasujících. Pro zobrazení kompletní časové řady a dalších detailů můžete přejít na sněmovní výsledky v Polevsku, které mapují dlouhodobé volební nálady místních obyvatel. Zajímavé srovnání nabízejí také aktuální výsledky za okres Česká Lípa či data o hlasování v celém Libereckém kraji.
Prezidentský souboj a volba hlavy státu
Velkému zájmu se těšily také tradiční prezidentské volby na začátku roku 2023. V prvním kole se na čele tabulky v Polevsku usadil Petr Pavel se ziskem 37,65 % odevzdaných hlasů, zatímco jeho nejvýraznější konkurent Andrej Babiš obdržel 30,36 % hlasů. Třetí skončila Danuše Nerudová, pro kterou hlasovalo 15,78 % zúčastněných občanů. Druhé kolo pak přineslo jednoznačný triumf Petra Pavla, který získal silnou podporu 69,10 % (170 hlasů), zatímco Andreje Babiše podpořilo 30,89 % voličů.
Pokud vás zajímají podrobnosti o minulých prezidentských kláních, prozkoumejte přehled prezidentských voleb přímo v této obci. Výsledky lze porovnat také s celkovým hlasováním v rámci okresu Česká Lípa nebo se podívat na data v Libereckém kraji.
Jasná dominance SLK v krajských volbách
Při rozhodování o budoucnosti regionu v rámci krajských voleb v roce 2024 projevili místní voliči jasnou preferenci. V Polevsku naprosto dominovalo uskupení SLK, které si připsalo výrazných 58,03 % hlasů, což odpovídalo 65 odevzdaným lístkům. Druhé místo s velkým odstupem obsadilo hnutí ANO se ziskem 26,78 % a na třetím místě se umístila koalice SPD+Trikolora s 5,35 % hlasů.
K dispozici jsou také podrobnější údaje o tom, jak se v obci volilo v dřívějších letech, na což odkazují historické výsledky krajských voleb. Hlasování lze navíc sledovat i v širším kontextu v českolipském okresním měřítku.
Historický ráz, demografický vývoj a památky obce
Obec Polevsko se rozkládá na ploše 4,4 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 490 metrů a pro doručování pošty využívá jediné poštovní směrovací číslo 471 16. K roku 2024 zde žilo celkem 439 obyvatel, přičemž demografická data Českého statistického úřadu ukazují zajímavý vývoj: ačkoliv přirozený přírůstek byl v tomto roce mírně záporný s hodnotou -2, díky kladnému saldu migrace ve výši +10 obyvatel, zaznamenala obec celkový nárůst o 8 obyvatel. Podle údajů z roku 2021 tvořilo zdejší zástavbu celkem 179 domů.
Věková struktura místních obyvatel v roce 2021 vykazovala nadprůměrný podíl dětí do 14 let, který činil 15,6 % oproti celorepublikovým 12,9 %, zatímco produktivní věk od 15 do 64 let tvořil 69,2 % (ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let představovali 15,2 % (ČR 17,4 %). Otázka víry vykazuje výrazné lokální specifikum, neboť k roku 2021 se celkem 49,7 % lidí označilo jako bez vyznání (celorepublikový průměr činí 47,8 %), 10,3 % obyvatel se přihlásilo jako věřící (celostátně 22,2 %) a celých 40 % dotázaných své vyznání vůbec neuvedlo, což je o bezmála deset procentních bodů více, než činí průměr za celou zemi (30,1 %).
Památkovou hodnotu území, zdokumentovanou v registrech Národního památkového ústavu, reprezentuje zejména vrcholně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1716–1718 od architekta Petra Pavla Columbaniho a také historická sklárna z roku 1907 založená Karlem Mühlbauerem. Pokud hledáte další podrobnosti o aktuálním dění, naleznete je na oficiálních webových stránkách obce.
Zájem občanů o účast ve volebních místnostech
Účast obyvatel Polevska při rozhodování o správě vlastní obce vykazovala v roce 2022 poměrně nízké hodnoty. K urnám tehdy přišlo pouze 39,12 % oprávněných voličů, což citelně zaostávalo za celostátním průměrem komunálních voleb, který dosáhl výše 46,07 %.
Zcela opačný přístup však místní lidé vykazují u celostátních hlasování, kde je zájem o dění v zemi dlouhodobě nadprůměrný. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas úctyhodných 72,78 % voličů, což převyšovalo republikový průměr 68,95 %, a podobně vysoká účast 72,86 % byla zaznamenána i v roce 2021 (ČR 65,43 %). Během prezidentské volby v roce 2023 dosáhla účast v prvním kole 73,89 % (v celé zemi 68,24 %) a ve druhém kole se udržela na 70,37 % (ČR 70,25 %). Naopak u krajských voleb v roce 2024 byl zájem o něco nižší a účast dosáhla 31,55 %, což bylo v těsném závěsu za celostátním průměrem 32,91 %.
