Komunální volby 2026 v Březnu: přehled a souvislosti
V obci Březno určí nadcházející komunální volby 2026 budoucí složení místního zastupitelstva i směřování radnice pro další čtyřleté období. Zdejší demografický profil je přitom v celorepublikovém kontextu pozoruhodný, neboť se sídlo řadí k místům s výrazně nízkým zastoupením seniorů a naopak vyšším podílem dětí. Podle sčítání lidu se k lidem bez náboženského vyznání přihlásilo 63,5 % obyvatel, což představuje 317. pozici z 6 254 hodnocených sídel v republice.
Kromě lokálního hlasování se zdejší voliči pravidelně zapojují i do celostátních volebních klání, v nichž se dlouhodobě projevují specifické voličské preference. Následující text přináší ucelený pohled na výsledky uplynulých hlasování v tomto severočeském sídle i na jeho základní statistickou a historickou charakteristiku.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
Zatím poslední volby do obecního zastupitelstva v roce 2022 přinesly v Březnu jasné prvenství sdružení PRO BŘEZNO A OSADY, které získalo 38,51 % hlasů. Na druhém místě se umístilo uskupení SPOLEČNĚ PRO ZMĚNU s podporou 26,86 % voličů. Třetí příčku obsadila kandidátka PRO LIDI se ziskem 14,79 %, těsně následovaná uskupením Komunistická str.Čech a Moravy, které podpořilo 14,17 % hlasujících. Pětiprocentní hranici překročila ještě kandidátní listina Zdraví Sport Prosperita s výsledkem 5,66 %.
Širší pohled na hlasování v okolních obcích nabízí přehled pro komunální volby na Chomutovsku, přičemž krajský kontext zachycují souhrnné výsledky v Ústeckém kraji. Vývoj lokální politické scény v jednotlivých obdobích dokumentují historické archivní záznamy.
Snaha o poslanecká křesla
Když se v Česku konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v obci přesvědčivě dominovalo hnutí ANO se ziskem 49,74 % hlasů. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí zvítězilo s 34,51 %, se i v této lokalitě stalo nejsilnější formací, ovšem s výrazně vyšším procentuálním náskokem. Druhé místo zde obsadilo hnutí SPD s 10,62 %, které o desetinu procentního bodu předstihlo koalici SPOLU se ziskem 10,49 %. Na celostátní úrovni přitom koalice SPOLU skončila druhá s 23,36 % a hnutí SPD získalo 7,78 %. Hranici pěti procent v obci překročily ještě subjekty STAN (7,90 %), MOTO (7,77 %), PIRÁTI (5,95 %) a formace STAČILO! (5,44 %).
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 v Březnu vyhrálo hnutí ANO s 37,81 % hlasů, zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %. Tehdejší druhou příčku v sídle obsadilo hnutí SPD se ziskem 16,14 % a koalice SPOLU brala 15,43 %. Podrobná data shrnují parlamentní volby v obci, přičemž regionální souvislosti zachycují jak sněmovní volby na Chomutovsku, tak celokrajský přehled pro parlamentní výsledky Ústeckého kraje.
Hlasování o hlavě státu
Když se v roce 2023 konaly celostátní prezidentské volby, ovládl první kolo v obci Andrej Babiš se ziskem 52,22 % hlasů. Druhý Petr Pavel obdržel 24,21 % a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 9,81 %. Ostatní kandidáti zůstali s větším odstupem: Jaroslav Bašta obdržel 6,15 %, Pavel Fischer 3,53 %, Marek Hilšer 2,48 %, Karel Diviš 1,30 % a Tomáš Zima 0,26 %.
Ve druhém kole potvrdil v Březnu Andrej Babiš vedoucí pozici a zvítězil s výsledkem 60,64 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 39,35 %. Kompletní statistiky jsou dostupné přes prezidentské volby v Březnu, přičemž okresní bilanci nabízí prezidentské hlasování na Chomutovsku a širší regionální data pokrývá přehled pro prezidentské volby v kraji.
Krajské volby a regionální zastupitelstvo
V roce 2024 proběhly řádné krajské volby, které v místních volebních místnostech přinesly jednoznačný triumf hnutí ANO s podporou 38,07 % voličů. Na druhé příčce stanula koalice STAČILO!, která si připsala 17,08 % hlasů. Třetí nejvyšší zisk zaznamenala formace SPD+Trikol+PRO, jíž dalo hlas 10,32 % hlasujících.
Z dalších politických subjektů se v sídle prosadily ODS se ziskem 9,96 %, LEPŠÍ SEVER se 7,82 % a STAN PRO ÚLK s podporou 6,76 %. Místní výsledkovou listinu shrnuje odkaz na krajské volby v obci, zatímco pohled na celý okres zprostředkovává odkaz na krajské volby na Chomutovsku.
Portrét obce: historie, památky a vývoj obyvatelstva
První písemná zmínka o obci Březno pochází z roku 1281. Sídlo se rozkládá v nadmořské výšce 280 metrů nad mořem na území o celkové rozloze 46,1 km² a poštovní spojení zajišťují směrovací čísla 431 45 a 438 01. V roce 2024 zde žilo 1 443 obyvatel, přičemž podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2021 se na území nacházelo 372 domů. Bližší informace o chodu samosprávy a dění v místě uvádějí oficiální webové stránky obce.
Z architektonických památek evidovaných Národním památkovým ústavem vyniká renesanční zámek z roku 1598 s trojkřídlou dispozicí a polygonálními nárožními vížkami, doplněný empírovou budovou radnice z první poloviny 19. století s mělkým rizalitem a věžičkou. Demografický vývoj v roce 2024 charakterizoval celkový přírůstek o 4 obyvatele, kdy přirozený úbytek dosáhl 12 osob, avšak byl plně kompenzován kladným saldem migrace ve výši 16 osob.
Věková skladba obyvatelstva zjištěná při sčítání lidu v roce 2021 ukázala, že děti do 14 let tvořily 15,9 % populace (oproti celorepublikovému průměru 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 70,9 % (celostátně 69,7 %) a skupina od 65 let výše představovala 13,3 % obyvatel (v celé zemi 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání v témže roce, bez vyznání bylo 63,5 % lidí (celostátně 47,8 %), věřících se přihlásilo 8,9 % (v republice 22,2 %) a zbývajících 27,6 % obyvatel kolonku nevyplnilo (v rámci ČR 30,1 %).
Zájem voličů a účast u volebních uren
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Březnu 57,47 %, což podstatně převyšovalo tehdejší celorepublikový průměr 46,07 %. Místní občané tak projevili o sestavení vlastního zastupitelstva výrazně vyšší zájem, než bylo v průměru běžné v ostatních koutech republiky.
Odlišná situace nastala při krajských volbách v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouze 25,09 % oprávněných voličů, což bylo citelně méně než celostátních 32,91 %. Během prezidentského klání v roce 2023 se v prvním kole účast vyšplhala na 68,21 % (téměř na úrovni celorepublikových 68,24 %) a ve druhém kole činila 69,17 % (oproti celostátnímu údaji 70,25 %). Při sněmovním hlasování v roce 2025 byla účast 67,21 % mírně pod celorepublikovým průměrem 68,95 %, přičemž v roce 2021 přišlo k volbám do Poslanecké sněmovny 62,93 % voličů oproti 65,43 % v celé republice.
