Komunální volby 2026 ve Vnorovech: přehled, souvislosti a historie
Vnorovy se připravují na nadcházející komunální volby, ve kterých místní obyvatelé rozhodnou o novém složení obecního zastupitelstva pro další čtyřleté období. Tato jihomoravská obec vyniká mimo jiné silnou religiozitou, neboť se k věřícím hlásí bezmála šedesát procent obyvatel, což ji řadí na přední místa v celorepublikovém srovnání.
Zatímco celostátně se k víře hlásí jen necelá čtvrtina populace, zde má duchovní život hluboké kořeny. Kromě pohledu na místní tradice přinášíme v souvislostech také historické výsledky dalších typů hlasování, které v regionu proběhly.
Místní radnice a minulé souboje o zastupitelské mandáty
Při posledním rozhodování o obsazení obecního úřadu v roce 2022 si nejvíce hlasů odneslo SDRUŽENÍ NESTRANÍKŮ, které získalo 35,46 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací byla KDU-ČSL s podporou 28,06 % voličů. Na dalších místech skončilo uskupení Iniciativa ob. Vnorov a Lidéř. s výsledkem 15,58 %, následované Nestraníky s 12,40 % a Občanskou demokratickou stranou, která obdržela 8,50 % hlasů.
Zájemci o širší regionální kontext mohou prozkoumat také výsledky v celém okrese Hodonín, jelikož okresní přehled komunálních voleb ukazuje, jak se hlasovalo v okolních sídlech. Stejně tak je k dispozici celkový pohled na situaci v celém Jihomoravském kraji, kde podrobnosti nabízí krajský přehled komunálních voleb pro uplynulá období. Podrobnou historii hlasování v samotné obci pak zachycují odkazy na jednotlivé volební ročníky.
Rozhodování o složení Poslanecké sněmovny
Při posledním hlasování do dolní komory Parlamentu v roce 2025 ve Vnorovech zvítězilo hnutí ANO se ziskem 36,40 % hlasů, zatímco na druhém místě skončila koalice SPOLU, kterou podpořilo 29,02 % voličů. Tento výsledek v zásadě kopíroval celostátní trendy, kde hnutí ANO rovněž triumfovalo s 34,51 % hlasů před druhou koalicí SPOLU s 23,36 %. Do celorepublikové Poslanecké sněmovny by se z místního pohledu dostala i SPD (7,96 %), STAN (7,37 %), Motoristé sobě (5,95 %) a Piráti (5,54 %).
O čtyři roky dříve, při sněmovním hlasování v roce 2021, byla situace odlišná, neboť v obci zvítězila koalice SPOLU s 31,43 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 28,24 %. Pokud vás zajímají podrobné výsledky parlamentních voleb v širším měřítku, můžete navštívit přehled sněmovních voleb, případně sledovat vývoj v celém regionu prostřednictvím okresních výsledků do Sněmovny či podrobných dat na krajské úrovni parlamentních voleb. Historická data pro obec jsou k dispozici níže.
Volba hlavy státu a její výsledky
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 získal ve Vnorovech největší podporu Andrej Babiš, kterému odevzdalo hlas 36,23 % voličů. Druhé místo obsadil Petr Pavel s 21,83 % hlasů, následovaný Pavlem Fischerem, jenž oslovil 16,38 % hlasujících, a Danuší Nerudovou se ziskem 13,79 %.
Ve druhém kole se pak rozhodovalo mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty a celkovým vítězem se v této jihomoravské obci stal Petr Pavel se ziskem 54,77 % hlasů, zatímco Andrej Babiš zde obdržel 45,22 %. Souhrnné výsledky obce nabízí přehled prezidentské volby. Pokud vás zajímají širší souvislosti, sledujte výsledky prostřednictvím okresních výsledků prezidentských voleb a pro krajský kontext využijte krajský souhrn prezidentské volby.
Volby do krajských zastupitelstev
Při posledním hlasování v rámci krajských voleb v roce 2024 ve Vnorovech jednoznačně zvítězila koalice SPOLU, která obdržela 43,52 % hlasů. Druhým nejúspěšnějším uskupením bylo hnutí ANO se ziskem 33,21 % voličských hlasů, zatímco s výrazným odstupem na třetím místě skončilo uskupení STAN PRO JM s podporou 6,47 % hlasujících.
Zájemci o historické trendy mohou prozkoumat celkový vývoj krajských voleb, kde jsou zaznamenány výsledky obce z předchozích období. Pro komplexní regionální srovnání je navíc k dispozici přehled krajských voleb v okrese, který dává místní výsledky do širší perspektivy Hodonínska.
Vnorovy a jejich demografický i historický profil
Obec Vnorovy, nacházející se v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, se poprvé písemně připomíná již v roce 1249. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2024 zde žije celkem 2914 obyvatel, kteří mají k dispozici celkovou rozlohu 16,9 kilometru čtverečního. Místní zástavba čítala k roku 2021 celkem 942 domů a celá oblast leží v nadmořské výšce 182 metrů, přičemž pro celou obec platí jedno poštovní směrovací číslo 69661. Více informací naleznete přímo na oficiálních stránkách obce.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 zaznamenala obec mírný pokles, na kterém se podílel přirozený přírůstek s hodnotou -8 obyvatel a také záporné saldo migrace ve výši -2 osob, což dohromady vedlo k celkovému ročnímu úbytku o 10 obyvatel. Věková struktura obyvatelstva k roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 12,3 % populace (v ČR 12,9 %), produktivní věk 15 až 64 let zastupovalo 70,6 % (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let tvořili 17,1 % obyvatel (v ČR 17,4 %). Zmíněná vysoká religiozita se odráží v tom, že věřících bylo v roce 2021 evidováno 59,6 %, zatímco lidé bez vyznání tvořili 15,9 % a zbylých 24,5 % respondentů své vyznání neuvedlo.
Bohaté kulturní dědictví, které eviduje Národní památkový ústav (NPÚ), reprezentuje například pozdně barokní socha sv. Floriána z roku 1749 dotvářející prostranství ve středu obce, nebo nedaleká barokní socha sv. Jana Nepomuckého stojící v blízkosti kostela. Významným historickým místem je rovněž rodný dům Marie Kudeříkové, představitelky protifašistického odboje popravené v roce 1942 ve Vratislavi.
Zájem občanů o volební účast u uren
Při posledních komunálních volbách v roce 2022 projevili obyvatelé o správu svých věcí veřejných vysoký zájem, kdy volební účast dosáhla 50,80 %. Toto číslo výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %, což svědčí o vysoké občanské aktivitě na lokální úrovni.
Zájem o rozhodování o celostátních tématech se u parlamentních voleb v roce 2025 projevil vysokou účastí 72,93 % (celostátně 68,95 %), zatímco v roce 2021 k urnám přišlo 62,43 % místních voličů oproti 65,43 % v celé republice. Při volbě prezidenta v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 69,48 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole zájem vzrostl na 70,59 % (v ČR 70,25 %). U krajských voleb v roce 2024 pak účast dosáhla 35,19 %, což bylo opět více než celostátních 32,91 %.
