48,37 %
36,06 %
15,58 %
Veronika Štěpánková mateřská, věk: 24 let
pořadí na kandidátce: 1
5,40 % (24 hlasů)
Martin Kolář nástrojař, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 2
16,44 % (73 hlasů)
Petr Jaroš strojník, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 3
16,89 % (75 hlasů)
Karel Vala pokrývač, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 5
20,94 % (93 hlasů)
Petr Štěpánek seřizovač, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 6
13,96 % (62 hlasů)
Markéta Javůrková zdravotní sestra, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
21,75 % (72 hlasů)
Miroslav Svoboda asistent prodeje, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 2
18,12 % (60 hlasů)
Jiří Vrbka projektant, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 5
19,33 % (64 hlasů)
Věra Vrbková pečovatelka, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
20,97 % (30 hlasů)
Veronika Štěpánková mateřská, věk: 24 let
Martin Kolář nástrojař, věk: 41 let
Petr Jaroš strojník, věk: 33 let
Kateřina Deiss dispečer, věk: 22 let
Karel Vala pokrývač, věk: 37 let
Petr Štěpánek seřizovač, věk: 36 let
Petr Jaroš jednatel, věk: 53 let
Miloslav Marek obsluha strojů, věk: 34 let
Jiří Štěpánek technik specialista, věk: 39 let
Markéta Javůrková zdravotní sestra, věk: 54 let
Miroslav Svoboda asistent prodeje, věk: 33 let
Hana Valová administrativní pracovnice, věk: 53 let
David Humpolík vedoucí logistiky, věk: 47 let
Jiří Vrbka projektant, věk: 52 let
Dušan Fiala truhlář, věk: 51 let
Mgr. Kateřina Jarošová manažerka kvality, věk: 32 let
Pavel Marek důchodce, věk: 66 let
Josef Humpolík strojní údržbář, věk: 40 let
Věra Vrbková pečovatelka, věk: 50 let
Renata Svobodová vedoucí skládky, věk: 51 let
Kamil Kašpárek vedoucí intralogistiky, věk: 42 let
Pavlína Homolková zdravotní sestra, věk: 43 let
Mgr. Bc. Irena Šmerdová zdravotní sestra, věk: 49 let
Alois Homolka automechanik, věk: 44 let
Jana Kašpárková učitelka, věk: 44 let
Leoš Šikula traktorista, věk: 50 let
Dagmar Baxantová zdravotní sestra, věk: 41 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Bukově rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o budoucím složení místního zastupitelstva i směřování obecní samosprávy. Tato nevelká obec se vyznačuje mimo jiné výrazným podílem věřících obyvatel, který při sčítání dosáhl 47,6 %, čímž se zařadila na 427. pozici z 6254 obcí v republice.
Zdejší voliči se dlouhodobě vyjadřují nejen v obecním zápolení, ale také v celostátních či krajských hlasováních. Přehled přibližuje dosavadní volební chování zdejších občanů a nabízí odkazy na podrobné záznamy dřívějších hlasování.
Při obecních volbách v roce 2022 se o hlasy ucházela dvě místní uskupení. Uspěla kandidátka s názvem HASIČI, která si připsala 409 hlasů, což znamenalo 52,37 %. Konkurenční kandidátní listina BUKOV A obdržela 372 hlasů, tedy 47,63 %.
Regionální souvislosti obecních voleb nabízí pohled na komunální dění na Žďársku a širší geografický rámec zachycuje přehled pro zastupitelstva v Kraji Vysočina.
Když přišly na řadu volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v obci Bukov s náskokem dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 55 hlasů, tedy 50,92 %. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO dosáhlo na 34,51 %, bylo i zde nejúspěšnější formací. Druhá skončila koalice SPOLU s 16 hlasy (14,81 %) a třetí hnutí STAN se 13 hlasy (12,03 %). Další hlasy získaly SPD (7 hlasů; 6,48 %), MOTO (7 hlasů; 6,48 %), PIRÁTI (5 hlasů; 4,62 %), STAČILO! (4 hlasy; 3,70 %) a VOLUNTIA (1 hlas; 0,92 %). V celé republice přitom koalice SPOLU brala 23,36 %, STAN 11,23 %, PIRÁTI 8,97 %, SPD 7,78 %, MOTO 6,77 %, STAČILO! 4,3 % a PŘÍSAHA 1,07 %.
Při sněmovním klání v roce 2021 v obci zvítězila koalice SPOLU se ziskem 34 hlasů (30,35 %), zatímco hnutí ANO bylo druhé s 29 hlasy (25,89 %). Na dalších místech tehdy skončily ČSSD se 14 hlasy (12,50 %), TSS s 10 hlasy (8,92 %) a koalice Piráti+STAN s 9 hlasy (8,03 %). Výsledky doplňovala SPD (5 hlasů; 4,46 %) a po 3 hlasech (2,67 %) získaly PŘÍSAHA, KSČM i Moravané. Na celostátní úrovni přitom tehdy koalice SPOLU obdržela 27,79 %, ANO 27,12 %, Piráti+STAN 15,62 %, SPD 9,56 %, PŘÍSAHA 4,68 %, ČSSD 4,65 %, KSČM 3,60 %, TSS 2,76 %, Volný blok 1,33 % a Zelení 0,99 %. Podrobný souhrn přinášejí sněmovní výsledky v Bukově, situaci v okolí mapuje přehled pro poslanecké volby na Žďársku a krajská čísla shrnuje stránka pro parlamentní volby na Vysočině.
Rok 2023 přinesl prezidentské volby, v jejichž prvním kole v Bukově obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš (40 hlasů; 36,36 %). Druhý byl Petr Pavel s 30 hlasy (27,27 %) a třetí Danuše Nerudová s 15 hlasy (13,63 %). Hlasy dostali také Pavel Fischer (13 hlasů; 11,81 %), Jaroslav Bašta (9 hlasů; 8,18 %) a Marek Hilšer (3 hlasy; 2,72 %).
Ve druhém kole v Bukově zvítězil Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 62 voličů (52,54 %), zatímco Petr Pavel získal 56 hlasů (47,45 %). Místní data zachycují výsledky prezidentské volby v Bukově, okresní přehled přináší souhrn pro prezidentské hlasování na Žďársku a krajskou úroveň reprezentuje stránka pro volbu prezidenta v Kraji Vysočina.
Krajské volby v roce 2024 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, jež získalo 11 hlasů (27,50 %). Se shodným počtem 7 hlasů (17,50 %) se za ním umístily KDU-ČSL, uskupení STAČILO! a koalice Společně se Starosty. Čtyři hlasy (10,00 %) si připsala SOCDEM, PŘÍSAHA obdržela 2 hlasy (5,00 %) a po 1 hlasu (2,50 %) zaznamenaly formace STAN PRO VYS a Piráti.
Zájemci o detailnější pohled mohou využít krajské hlasování v Bukově, přičemž regionální srovnání poskytují krajské volby na Žďársku.
Obec Bukov leží v nadmořské výšce 526 metrů a rozkládá se na ploše 5,3 kilometru čtverečních, přičemž první písemná zmínka o sídle pochází z roku 1297. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 188 obyvatel a v roce 2021 se v zástavbě nacházelo 75 domů. V roce 2024 byl přirozený přírůstek na hodnotě -1 a saldo migrace dosáhlo -8, což znamenalo celkový přírůstek -9 obyvatel. V obci platí poštovní směrovací číslo 592 51 a aktuality samospráva zveřejňuje na webu www.bukov.cz.
Dominantou zástavby je gotický kostel sv. Jakuba Staršího z přelomu 13. a 14. století s pravoúhlým kněžištěm a hranolovou věží, který doplňuje volně stojící venkovská usedlost z počátku 19. století, jak tyto památkově chráněné objekty popisuje Národní památkový ústav. Věkovou strukturu v roce 2021 tvořilo 13,2 % dětí do 14 let (v ČR 12,9 %), 73,3 % lidí v produktivním věku od 15 do 64 let (v ČR 69,7 %) a 13,4 % obyvatel ve věku 65 a více let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 47,6 % obyvatel přihlásilo k věřícím (celorepublikově 22,2 %), 13,7 % bylo bez vyznání (celostátně 47,8 %) a 38,7 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách roku 2022 dosáhla volební účast v Bukově 67,33 %, což převýšilo celostátní průměr těchto voleb, který činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k volebním urnám 78,01 % oprávněných voličů oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 byla účast 73,86 % při celorepublikovém průměru 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly v prvním kole účast 74,00 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 77,63 % (v ČR 70,25 %). Naopak krajské volby v roce 2024 přilákaly 27,21 % voličů, což bylo pod celorepublikovým údajem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
