87,90 %
12,10 %
Mgr. Michal Musil policista, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
15,57 % (112 hlasů)
Zdeněk Myslivec OSVČ, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 2
15,15 % (109 hlasů)
Jaromír Vlček OSVČ, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 3
13,63 % (98 hlasů)
Ing. Josef Sobotka OSVČ, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 4
16,55 % (119 hlasů)
Jaroslav Štikar automechanik, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 5
13,76 % (99 hlasů)
Bc. Vladimír Novotný OSVČ, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 6
12,79 % (92 hlasů)
Aleš Neubauer konstruktér, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 7
12,51 % (90 hlasů)
Mgr. Michal Musil policista, věk: 47 let
Zdeněk Myslivec OSVČ, věk: 55 let
Jaromír Vlček OSVČ, věk: 51 let
Ing. Josef Sobotka OSVČ, věk: 35 let
Jaroslav Štikar automechanik, věk: 45 let
Bc. Vladimír Novotný OSVČ, věk: 43 let
Aleš Neubauer konstruktér, věk: 48 let
Martin Jaroš agronom, věk: 38 let
Bc. Ondřej Jaroš OSVČ, projektant, věk: 34 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
Ústecký krajský soud řeší stížnost neúspěšného kandidáta do městského zastupitelstva Jakuba Ihnačince. Člen vítězného uskupení ProMOST ve volbách skončil na 23. místě kandidátky, přičemž se do zastupitelstva dostalo prvních 22 kandidátů. Hlasy podle něj nebyly správně sečtené a jeho hnutí mělo získat 23 mandátů. Ve stížnosti, kterou od něj obdržel soud, Ihnačinec mimo jiné uvedl, že hlasy přibližně 30 kandidátů byly zapsány jako nula, došlo tak podle něj k chybě při přepisu výsledků ze sčítacích archů do zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Kromě toho eviduje ústecký soud stížnosti i z Chomutova a také Kryr na Lounsku.
Hlasitá kritika ze strany koalice pomohla předsedovi lidovců a hejtmanovi Jihomoravského kraje Janu Grolichovi (KDU-ČSL) k volebnímu úspěchu. V úterním pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO). Grolich následně připomněl slova ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka v podcastu Sorry jako, v němž po boku premiéra Andreje Babiše vyzýval Grolichovu soupeřku o senátní křeslo Petru Absolonovou (všichni ANO), aby jihomoravskému hejtmanovi „natrhla zadek“. Podle Grolicha tato vyjádření nebyla důstojná a lidovci je tak hnutí ANO vrátili zvolením svého kandidáta hned v prvním kole voleb.
Povolební vyjednávání na pražském magistrátu jsou i třetí den po sečtení volebních hlasů teprve v začátcích. Vyjednávací tým hnutí STAN se sešel se třemi možnými koaličními partnery: SPOLU pro Prahu, Prahou sobě a Piráty. Důležité budou podle možného příštího primátora Petra Hlaváčka nejenom programové priority, ale i osobní sympatie.
Hnutí ANO se dostává do fáze, kdy začíná z vítězné křivky sestupovat dolů. V novém pořadu Zpravodajské centrum ve vysílání CNN Prima NEWS to v úterý řekl kandidát na senátora postupující do druhého kola voleb Martin Dvořák (STAN). Vysvětluje si to mimo jiné únavou ministerského předsedy Andreje Babiše (ANO). Do druhého kola ve 45. obvodu za Hradec Králové kromě Dvořáka postoupila také kandidátka ODS Zuzana Ceralová Petrofová, ANO tak v krajském městě a přidruženém okolí zůstalo mimo klání o křeslo v horní komoře.
V Sirákově rozhodnou nadcházející komunální volby o budoucí podobě místní samosprávy a složení obecního zastupitelstva. Obec vyniká mimo jiné vysokým podílem věřících obyvatel, neboť se v roce 2021 při sčítání lidu přihlásilo k věřícím 63,1 % obyvatel, což znamenalo 72. pozici mezi všemi 6 254 obcemi v České republice.
Tato menší vesnice se vyznačuje také stabilním zájmem občanů o věci veřejné a vysokou účastí při hlasováních různého typu. Následující text přibližuje dosavadní volební historii obce a zasazuje ji do širšího regionálního i celostátního rámce.
Při obecních volbách konaných v roce 2022 se o hlasy místních občanů ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení s názvem Sirákov získalo všech 771 odevzdaných platných hlasů, tedy 100,00 % podpory, a obsadilo tak všechny mandáty v místním zastupitelstvu.
Zájemci o širší pohled na hlasování v okolních obcích mohou prozkoumat komunální volby na Žďársku, případně si projít celkový přehled, který nabízí souhrnné komunální volby v Kraji Vysočina.
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, které obdrželo 57 hlasů, což představovalo 34,13 %. Koalice SPOLU získala 30 hlasů (17,96 %), uskupení MOTO volilo 23 voličů (13,77 %) a hnutí STAN si připsalo 20 hlasů (11,97 %). Uskupení STAČILO! podpořilo 12 lidí (7,18 %), zatímco hnutí SPD a strana PIRÁTI získaly shodně po 11 hlasech (6,58 %). Hnutí GENERACE zaznamenalo 3 hlasy (1,79 %). Pořadí na prvních dvou místech odpovídalo celostátnímu výsledku, kde rovněž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
O čtyři roky dříve, při sněmovních volbách v roce 2021, byl souboj o první příčku podstatně vyrovnanější. Koalice SPOLU tehdy vyhrála se 44 hlasy (26,99 %) a hnutí ANO skončilo těsně druhé se 43 hlasy (26,38 %), což byl rozdíl jediného hlasu. Třetí příčku obsadila ČSSD s 20 hlasy (12,26 %) a čtvrtá skončila koalice Piráti+STAN se 14 hlasy (8,58 %). Podrobnosti o tom, jak dopadly parlamentní volby v Sirákově, doplňují také souhrnné výsledky za sněmovní volby na Žďársku i celokrajské zhodnocení zahrnující sněmovní volby na Vysočině.
Když se v roce 2023 konaly přímé prezidentské volby, vyhrál v prvním kole Andrej Babiš se ziskem 58 hlasů (34,52 %). Na druhém místě se umístil Petr Pavel s 50 hlasy (29,76 %) a třetí skončila Danuše Nerudová, pro niž hlasovalo 35 voličů (20,83 %). Marek Hilšer získal 8 hlasů (4,76 %), Pavel Fischer 7 hlasů (4,16 %), Jaroslav Bašta 6 hlasů (3,57 %), Karel Diviš 3 hlasy (1,78 %) a Tomáš Zima 1 hlas (0,59 %).
Ve druhém kole došlo ke změně pořadí a vítězství si připsal Petr Pavel, jehož podpořilo 98 voličů, což představovalo 57,64 % hlasů. Andrej Babiš obdržel 72 hlasů (42,35 %). Průběh hlasování dokumentují prezidentské volby v Sirákově, přičemž regionální data zachycují prezidentské volby na Žďársku i celkové shrnutí pro prezidentské volby na Vysočině.
Krajské volby v roce 2024 ovládlo v obci hnutí ANO, kterému dalo hlas 38 občanů (44,18 %). Druhá skončila koalice Společně se Starosty se ziskem 18 hlasů (20,93 %) a třetí příčku obsadila KDU-ČSL, která obdržela 8 hlasů (9,30 %).
Koalici STAN PRO VYS dalo hlas 6 voličů (6,97 %), formaci STAČILO! podpořilo 5 hlasujících (5,81 %) a hnutí PŘÍSAHA získalo 4 hlasy (4,65 %). Kompletní přehled nabízejí krajské volby v Sirákově a situaci v okolním regionu mapují krajské volby na Žďársku.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1318. Obec Sirákov leží v nadmořské výšce 592 metrů nad mořem a rozkládá se na rozloze 7 kilometrů čtverečních. Místní pošta využívá poštovní směrovací číslo 592 12 a oficiální informace samospráva zveřejňuje na stránkách sirakov.cz.
Podle demografických dat, která eviduje Český statistický úřad, žilo v obci v roce 2024 celkem 269 obyvatel. V témže roce činil přirozený přírůstek 2 osoby a saldo migrace dosáhlo hodnoty -2, v důsledku čehož byl celkový přírůstek roven 0. Při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 89 domů.
Z hlediska věkového složení tvořily v roce 2021 děti do 14 let 16,7 % obyvatel (celostátní průměr činil 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 66,6 % (v celé zemi 69,7 %) a senioři od 65 let výše tvořili 16,7 % (naproti tomu v republice 17,4 %). V otázce vyznání se k věřícím přihlásilo 63,1 % obyvatel (v celém Česku 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 15,5 % (celostátně 47,8 %) a zbývajících 21,4 % občanů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 63,90 %, což představovalo zřetelně vyšší podíl než celorepublikový průměr 46,07 %.
Vyšší účast oproti celostátním hodnotám zaznamenala obec také u ostatních sledovaných voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 80,95 % voličů při celostátním průměru 68,95 %, zatímco v roce 2021 to bylo 80,49 % oproti republikovým 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 dosáhla účast v prvním kole 80,48 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 82,52 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 odevzdalo svůj hlas 41,63 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice činila účast 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
