58,20 %
41,80 %
RNDr. Milan Baláž Ph.D. starosta obce, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
13,34 % (179 hlasů)
Mgr. Bc. Zdeňka Zemanová vedoucí dětské skupinky, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 2
8,50 % (114 hlasů)
František Horký vedoucí údržby, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 3
8,50 % (114 hlasů)
Blažejka Kuchařová důchodkyně, věk: 76 let
pořadí na kandidátce: 4
7,75 % (104 hlasů)
Petra Daňková manager, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 5
8,65 % (116 hlasů)
Tomáš Starýchfojtů důchodce, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 6
5,81 % (78 hlasů)
Pavel Bartoněk příslušník Policie ČR, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 7
7,45 % (100 hlasů)
David Gregor elektromontér, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 8
5,51 % (74 hlasů)
Jan Růžička řidič, strojník, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 9
3,95 % (53 hlasů)
Roman Vojta řidič, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
11,73 % (113 hlasů)
Martin Šťastný údržbář, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 2
9,86 % (95 hlasů)
Daniel Kuchař řidič, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 3
7,58 % (73 hlasů)
Michal Šťastný provozní elektrotechnik, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 4
9,03 % (87 hlasů)
Mgr. Jaroslava Sluková učitelka, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 5
9,55 % (92 hlasů)
Jiří Skalník DiS. operátor dozimetrie, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 6
7,78 % (75 hlasů)
RNDr. Milan Baláž Ph.D. starosta obce, věk: 57 let
Mgr. Bc. Zdeňka Zemanová vedoucí dětské skupinky, věk: 38 let
František Horký vedoucí údržby, věk: 47 let
Blažejka Kuchařová důchodkyně, věk: 76 let
Petra Daňková manager, věk: 50 let
Tomáš Starýchfojtů důchodce, věk: 56 let
Pavel Bartoněk příslušník Policie ČR, věk: 39 let
David Gregor elektromontér, věk: 48 let
Jan Růžička řidič, strojník, věk: 39 let
David Broulík obchodní zástupce, věk: 46 let
Mgr. Jaroslava Slaná podnikatelka, věk: 68 let
Pavel Bartoněk správce, věk: 65 let
Jiří Mahel OSVČ - automechanik, věk: 34 let
Jitka Vičarová vychovatelka ZŠ, věk: 59 let
Libor Skřivánek pracovník údržby zeleně, věk: 63 let
Roman Vojta řidič, věk: 50 let
Martin Šťastný údržbář, věk: 31 let
Daniel Kuchař řidič, věk: 48 let
Michal Šťastný provozní elektrotechnik, věk: 33 let
Mgr. Jaroslava Sluková učitelka, věk: 51 let
Jiří Skalník DiS. operátor dozimetrie, věk: 44 let
Jindřich Kostron OSVČ, věk: 46 let
Jaroslav Černocký dělník - vrtař, věk: 51 let
Kateřina Chocholáčová mistr výroby, věk: 46 let
Libor Štefáček podnikatel, věk: 38 let
Vojtěch Vojta mechanizátor v lesní školce, věk: 33 let
Blanka Štětková vedoucí školní kuchyně, věk: 56 let
Hana Fialová vedoucí prodejny, věk: 53 let
Eva Kostronová obsluha čerpací stanice, věk: 55 let
Bohuslav Beneš důchodce, věk: 72 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V obci Dolní Rožínka přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva pro další čtyřleté období. Zdejší prostředí se vyznačuje poměrně vysokým zastoupením starších ročníků, neboť obyvatelé ve věku 65 a více let tvořili při sčítání lidu v roce 2021 přes 21 % populace, což sídlo zařadilo na 728. pozici z 6 254 hodnocených sídel v republice.
Kromě rozhodování o lokální samosprávě lze v dlouhodobém horizontu sledovat i to, jak se v obci promítají celostátní politické trendy napříč jednotlivými volebními cykly.
Při obecním hlasování v roce 2022 si nejvyšší podporu zajistilo uskupení Za Dolní Rožínku, které obdrželo 43,44 % hlasů. Druhou příčku obsadila kandidátka SDH Dolní Rožínka, jež přesvědčila 34,19 % voličů. Uskupení Nezávislí oslovilo 11,64 % hlasujících a Komunistická str.Čech a Moravy získala 10,73 % odevzdaných hlasů.
Lokální souboj se odehrával výhradně na půdě samosprávy, zájemci však mohou prozkoumat také celkový přehled komunálních voleb v okrese Žďár nad Sázavou. Stejně tak je dostupný i širší kontext, který nabízí krajský souhrn obecních voleb zachycující dění ve všech obcích regionu.
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, přineslo sčítání jednoznačné vítězství hnutí ANO, které zde získalo 40,69 % hlasů. Tento subjekt zvítězil také na celostátní úrovni se ziskem 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 15,77 % hlasů, třetí pozici obsadilo hnutí SPD s 11,67 % a přes devět procent zaznamenaly subjekty MOTO (9,77 %) a hnutí STAN (9,14 %). Pro stranu PIRÁTI hlasovalo 7,57 % voličů, uskupení STAČILO! mělo 4,73 % a shodně 0,31 % zaznamenaly formace PŘÍSAHA a GENERACE.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 bylo pořadí na prvních místech odlišné z hlediska celorepublikového srovnání. V obci tehdy zvítězilo hnutí ANO se ziskem 26,08 % před koalicí SPOLU, která měla 16,38 %, zatímco celostátně slavila vítězství právě koalice SPOLU s 27,79 % hlasů. Podrobnosti o hlasování shrnuje stránka sněmovních voleb v Dolní Rožínce. Celkový obrázek doplňuje okresní výsledek parlamentního hlasování a také přehled, který nabízí výsledky voleb v Kraji Vysočina.
Při prezidentském klání v roce 2023 provázely prezidentské volby souboje mezi několika výraznými kandidáty. Úvodní kolo ovládl Andrej Babiš se ziskem 42,41 % hlasů, zatímco Petr Pavel skončil na druhém místě s podporou 23,83 %. Třetí pozici zaujala Danuše Nerudová s 17,64 %, následovali Pavel Fischer se 7,12 % a shodně Marek Hilšer a Jaroslav Bašta s 3,09 % hlasů. Karel Diviš obdržel 2,47 % a Tomáš Zima 0,30 %.
Rozhodující druhé kolo potvrdilo převahu Andreje Babiše, který získal 52,23 % (175 hlasů), zatímco Petr Pavel zde obdržel 47,76 % (160 hlasů). Kompletní data zachycuje prezidentská volba v Dolní Rožínce. V širším rámci okresu lze výsledky prověřit skrze okresní přehled volby prezidenta a pro celý region poslouží krajské výsledky prezidentského klání.
Rok 2024 přinesl regionální krajské volby, v nichž se místní voliči přiklonili především k hnutí ANO, které obdrželo 37,60 % (47 hlasů). Uskupení Společně se Starosty oslovilo 12,00 % hlasujících (15 hlasů), těsně za ním se umístila strana SOCDEM s 11,20 % (14 hlasů) a koalice STAČILO! dosáhla na 10,40 % (13 hlasů). KDU-ČSL podpořilo 9,60 % voličů, koalici STAN PRO VYS 8,00 %, uskupení SPD+Trikol+PRO 7,20 % a stranu Piráti 2,40 %.
Podrobná čísla a rozdělení jednotlivých hlasů ukazuje krajské hlasování v Dolní Rožínce. Výsledky v rámci sousedních měst a obcí pak dokumentuje okresní sumarizace krajských voleb zachycující rozložení sil na celém Žďársku.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1349. Obec leží v nadmořské výšce 502 metrů, rozkládá se na ploše 4,5 kilometru čtverečních a je obsluhována poštovním směrovacím číslem 592 51. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 583 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 se v zástavbě nacházelo 139 domů. Demografický pohyb v roce 2024 vykázal celkový přírůstek 0, neboť přirozený úbytek obyvatel (-7 osob) byl přesně vyvážen kladným saldem migrace (+7 osob).
Významnou kapitolu zdejšího dědictví představuje památková péče. Podle podkladů, které spravuje Národní památkový ústav, dominuje obci v jádru renesanční zámek z konce 16. století, upravený klasicistně v roce 1808 a obklopený rozsáhlým parkem hraběte Mitrovského. V parku Templ zaujme rovněž klasicistní kaple s hrobkou vybudovaná v letech 1852–1854 na umělém pahorku.
Věková struktura vykázala v roce 2021 podíl dětí do 14 let ve výši 10,3 % (celorepublikově 12,9 %), obyvatelé v produktivním věku 15 až 64 let tvořili 68 % (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 21,7 % (v ČR 17,4 %). Z pohledu náboženského vyznání se v témže roce 39,2 % lidí označilo za osoby bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřících bylo 29,4 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 31,4 % obyvatel kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách roku 2022 dosáhla volební účast hodnoty 54,16 %. Tento výsledek překonal celorepublikový průměr komunálního hlasování, který se tehdy zastavil na 46,07 %.
U dalších typů hlasování se zájem voličů pohyboval v odlišných relacích. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 67,08 % oprávněných osob, zatímco v celé České republice činila účast 68,95 %; v roce 2021 to bylo 59,92 % oproti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 67,01 % místních voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 68,93 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 26,36 %, což bylo méně než celorepublikových 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
