51,07 %
43,48 %
3,30 %
2,14 %
Zdeněk Nováček vývojový technik, starosta obce, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
15,26 % (222 hlasů)
Ing. Pavel Křehlík vedoucí útvaru, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 2
14,03 % (204 hlasů)
Jiří Škoda OSVČ, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
10,38 % (151 hlasů)
Radek Kopuletý technik, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 4
9,00 % (131 hlasů)
Jana Zezulová důchodkyně, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 5
9,55 % (139 hlasů)
Marie Hadrabová dělnice, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 6
7,42 % (108 hlasů)
Bc. Michaela Požárová obchodní manažer, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
13,81 % (171 hlasů)
Jaromír Zezula systémový inženýr, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 2
11,14 % (138 hlasů)
JUDr. Ondřej Vala právník, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 3
13,32 % (165 hlasů)
František Rachůnek stavební dělník, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 4
9,04 % (112 hlasů)
Petr Chalupa hasič, věk: 29 let
pořadí na kandidátce: 9
10,25 % (127 hlasů)
Sdružení nezávislých kandidátů H… SPOLEČNĚ PRO HARTVÍKOVICE Mgr. Vítězslav Rous Marek Móczár
Zdeněk Nováček vývojový technik, starosta obce, věk: 50 let
Ing. Pavel Křehlík vedoucí útvaru, věk: 54 let
Jiří Škoda OSVČ, věk: 43 let
Radek Kopuletý technik, věk: 59 let
Jana Zezulová důchodkyně, věk: 63 let
Marie Hadrabová dělnice, věk: 56 let
Libor Sýkora řidič, věk: 57 let
Pavel Hošek v domácnosti, věk: 59 let
Tomáš Kadlec lakýrník, věk: 52 let
Drahoslav Oulehla podnikatel, věk: 50 let
František Juránek zaměstnanec líhně, věk: 61 let
Bc. Michaela Požárová obchodní manažer, věk: 42 let
Jaromír Zezula systémový inženýr, věk: 37 let
JUDr. Ondřej Vala právník, věk: 41 let
František Rachůnek stavební dělník, věk: 62 let
Tomáš Heralecký koordinátor BOZP, PO, OŽP, věk: 46 let
Josef Okřina technik elektro, věk: 57 let
Mgr. Radka Blažková personalistka, věk: 35 let
David Kopuletý konstruktér, věk: 31 let
Petr Chalupa hasič, věk: 29 let
Barbora Hasoňová účetní, věk: 45 let
Jan Cabejšek systémový inženýr, věk: 35 let
Mgr. Vítězslav Rous investiční specialista, věk: 40 let
Marek Móczár voják z povolání, věk: 48 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V Hartvíkovicích přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím směřování celé vesnice. Dějiny tohoto sídla sahají hluboko do minulosti, neboť vůbec první písemná zmínka pochází již z roku 1104.
Dnešní obec ležící nad vodami Dalešické přehrady nabízí poklidné zázemí pro více než pět stovek obyvatel. Na této stránce najdete nejen rekapitulaci dřívějších soubojů o místní radnici, ale také přehled o tom, jak se zde hlasovalo v celostátních volbách.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 projevili voliči největší důvěru kandidátce s názvem Sdruž. nez. kand. Hartvíkovice, která si připsala 38,70 % hlasů. Druhé místo tehdy obsadilo uskupení PRO HARTVÍKOVICE se ziskem 26,64 % hlasů, těsně následované formací HARTVÍKOVICE 2022, jež obdržela 24,70 % hlasů. Čtveřici kandidujících subjektů uzavřelo uskupení NAŠE HARTVÍKOVICE, pro které hlasovalo 9,96 % zúčastněných občanů.
Zájemci mohou prozkoumat rovněž širší souvislosti z celého regionu, které nabízí přehled za okres Třebíč, přičemž komplexní pohled na hlasování v okolních městech a obcích zprostředkovává také souhrn za Kraj Vysočina.
Při hlasování, jehož cílem byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, si v Hartvíkovicích připsalo přesvědčivé prvenství hnutí ANO se ziskem 47,94 % hlasů, čímž výrazně předčilo svůj celorepublikový výsledek 34,51 %. Na druhém místě v obci skončilo hnutí SPD s 10,72 % hlasů, třetí pozici obsadila formace MOTO se ziskem 10,41 % hlasů a za ní skončila koalice SPOLU s 9,77 % hlasů. V celostátním měřítku přitom koalice SPOLU skončila druhá s 23,36 % hlasů, zatímco hnutí STAN získalo v republice 11,23 % hlasů a v obci si připsalo 7,88 % hlasů. Pětiprocentní hranici na vesnici překonalo ještě uskupení STAČILO! s 5,36 % hlasů, naopak strana PIRÁTI dosáhla 3,47 %, uskupení PŘÍSAHA získalo 2,20 % a formace VÝZVA i GENERACE zaznamenaly shodně 0,63 % hlasů.
Předchozí sněmovní volby roku 2021 přinesly v obci rovněž vítězství hnutí ANO, které tehdy obdrželo 30,54 % hlasů, zatímco celostátně s 27,79 % těsně vyhrála koalice SPOLU, jež v obci skončila druhá se ziskem 17,04 % hlasů. Třetí příčku v obci tehdy sdílelo hnutí SPD a koalice Piráti+STAN se shodným podílem 11,89 % hlasů, KSČM brala 10,28 %, hnutí PŘÍSAHA mělo 8,03 %, ČSSD získala 4,82 %, formace TSS brala 2,25 % a uskupení Volný blok dosáhlo 1,60 % hlasů. Podrobné místní statistiky nabízí sněmovní přehled za Hartvíkovice, pro širší pohled lze využít výsledky v okrese Třebíč a také data, která shromažďuje sněmovní přehled Kraje Vysočina.
V roce 2023, kdy probíhaly prezidentské volby, ovládl první kolo v Hartvíkovicích Andrej Babiš se ziskem 48,50 % hlasů. Druhý skončil Petr Pavel, jemuž dalo hlas 24,55 % voličů, a třetí Danuše Nerudová obdržela 15,26 % hlasů. Menší podíly si připsali Jaroslav Bašta (5,08 %), Pavel Fischer (4,19 %), Marek Hilšer (1,49 %) a Karel Diviš (0,89 %).
Ve druhém kole Andrej Babiš svůj náskok udržel a zvítězil se ziskem 56,03 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 43,96 % hlasů. Výsledkový servis zprostředkovává prezidentská stránka pro Hartvíkovice a zájemci mohou porovnat i to, jak hlasoval okolní třebíčský okres nebo jak dopadla volba hlavy státu skrze krajské prezidentské výsledky.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž v Hartvíkovicích dominovalo hnutí ANO, které získalo nadpoloviční většinu 55,84 % hlasů. S velkým odstupem za ním skončilo uskupení Společně se Starosty se ziskem 7,79 % hlasů a kandidátka STAN PRO VYS, pro niž se vyslovilo 7,14 % hlasujících občanů.
Další hlasy si rozdělily subjekty STAČILO! a KDU-ČSL, které zaznamenaly shodně 5,84 %, následované koalicí SPD+Trikol+PRO s 5,19 % hlasů. Pod pěti procenty zůstali Piráti se 4,54 %, strana SOCDEM s 2,59 % i subjekty NeKa a PŘÍSAHA, jež získaly po 1,94 % hlasů. K podrobnějším údajům vede odkaz na krajské hlasování v Hartvíkovicích a regionální kontext nabízí též souhrn za okres Třebíč.
Vesnice Hartvíkovice leží v nadmořské výšce 440 metrů a rozkládá se na ploše 5,7 km². Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 573 obyvatel, přičemž sčítání lidu v roce 2021 zaznamenalo celkem 221 domů. Obec spadá pod PSČ 675 76 a samospráva provozuje své oficiální webové stránky obce.
V demografickém vývoji za rok 2024 převážil úbytek obyvatel stěhováním nad přirozeným přírůstkem, protože saldo migrace činilo -5 osob, zatímco přirozený přírůstek dosáhl hodnoty 3, což vedlo k celkovému přírůstku -2 obyvatel. Věkové složení podle dat ČSÚ z roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 10,5 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 70,4 % lidí (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let představovali 19,1 % obyvatelstva (v ČR 17,4 %). Z pohledu náboženského vyznání v témže roce tvořili věřící 37,0 % obyvatel, lidé bez vyznání představovali 30,4 % a zbývajících 32,6 % respondentů údaj neuvedlo, přičemž v celé republice činil podíl věřících 22,2 %, bez vyznání 47,8 % a neuvedeno 30,1 %.
Kulturní bohatství zapsané v evidenci, jíž disponuje Národní památkový ústav, reprezentuje zejména raně barokní kostel sv. Jiljí se středověkým jádrem tyčící se nad Dalešickou přehradou. Na skalním masivu Wilsonovy skály nad vodní hladinou se navíc nachází zřícenina hradu Kokštejn s pozůstatky gotického opevnění na místě pravěkého výšinného sídliště.
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám v Hartvíkovicích 68,41 % oprávněných voličů. Místní občané tak projevili o správu věcí veřejných výrazně vyšší zájem, než jaký ukázala celorepubliková účast, která tehdy dosáhla 46,07 %.
Nadprůměrná účast provázela i další hlasování, neboť ve sněmovních volbách roku 2025 odevzdalo svůj hlas 69,89 % místních voličů oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 činila účast v obci 69,47 % ve srovnání s celostátními 65,43 %. Během prezidentské volby roku 2023 dorazilo v prvním kole k urnám 74,12 % oprávněných občanů (celorepublikově 68,24 %) a ve druhém kole 72,26 % voličů při celostátním průměru 70,25 %. Při krajském hlasování v roce 2024 byla účast v obci zaznamenána na úrovni 34,92 %, což mírně převýšilo celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
