0,00 %
Jaroslav Němec řidič, věk: 48 let
Tomáš Cichra kuchař, věk: 47 let
Pavel Fojt OSVČ, věk: 45 let
Roman Jinoch policista, věk: 46 let
Libor Němec OSVČ, věk: 47 let
Bohumír Němec OSVČ, věk: 50 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V jihočeské obci Hadravova Rosička se blížící se komunální volby stanou klíčovým okamžikem pro budoucí složení místního zastupitelstva. Tato malá vesnice, která se poprvé písemně připomíná v roce 1549, vyniká mimo jiné neobvyklým věkovým složením obyvatelstva. Podle dat z roku 2021 zde podíl dětí do 14 let dosahuje 19,3 %, což ji řadí na přední místa v celorepublikovém srovnání.
Zájem o veřejné dění je zde mimořádný, což dokládá i nadprůměrná volební účast, která v mnoha typech hlasování výrazně převyšuje celostátní průměr. Silná účast formuje politickou mapu obce a dává jasný mandát zvoleným zástupcům.
V posledním obecním hlasování, které se uskutečnilo v roce 2022, se v obci představilo jediné uskupení. Sdružení s názvem ZA LEPŠÍ OBEC tehdy získalo 145 hlasů, což představovalo plných 100,00 % ze všech odevzdaných lístků. Místní občané tak dali tomuto uskupení jednoznačnou důvěru pro vedení samosprávy.
Pro širší regionální srovnání se nabízí pohled na celkové statistiky v celém okrese. Výsledky hlasování v okolních sídlech zachycuje přehled komunálních voleb na Jindřichohradecku, k dispozici jsou rovněž souhrnná data v rámci celého Jihočeského kraje. Prozkoumat lze také historické hlasování v samotné obci, kde jsou výsledky komunálních voleb k dispozici od roku 2006.
Při volbách do dolní komory Parlamentu se politické preference obyvatel projevily velmi výrazně. Když se v roce 2025 konaly poslední volby do Poslanecké sněmovny, v obci přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 43,24 % hlasů. Tento výsledek kopíroval celostátní trend, kde stejný subjekt rovněž triumfoval, byť s o něco nižším ziskem 34,51 %. Na druhém místě v Hadravově Rosičce skončila koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 18,91 % voličů, zatímco třetí příčku obsadila strana MOTO s nezanedbatelnými 16,21 % hlasů, což výrazně překonalo její celorepublikový průměr 6,77 %.
Při předchozím rozhodování o složení dolní komory v roce 2021 zde taktéž dominovalo hnutí ANO, které obdrželo rovných 40,00 % hlasů, na rozdíl od celostátního výsledku, kde těsně zvítězila koalice SPOLU se ziskem 27,79 %. Pokud vás zajímají podrobnosti o rozložení sil, navštivte aktuální přehled pro parlamentní volby v Hadravově Rosičce. Výsledky za širší celky pak přináší statistika pro celý okres Jindřichův Hradec. Pokud vás zajímá ještě širší regionální pohled, prozkoumejte také souhrnné údaje v rámci Jihočeského kraje.
Velkou pozornost obyvatel si získaly také prezidentské volby v roce 2023, jejichž první kolo přineslo naprosto vyrovnaný souboj hlavních favoritů. Jak Andrej Babiš, tak i Petr Pavel obdrželi v úvodní části shodně po 16 hlasech, což pro oba znamenalo podíl 41,02 %. Teprve druhé kolo rozhodlo o definitivním úspěchu Petra Pavla, který obdržel 59,45 % odevzdaných lístků, zatímco pro jeho protikandidáta se rozhodlo 40,54 % hlasujících.
Místní výsledky v porovnání s okolím si můžete prohlédnout prostřednictvím odkazů pro vyšší územní celky. K dispozici je jak přehled za celý okres Jindřichův Hradec, tak i podrobná statistika pro celý Jihočeský kraj. Pokud vás zajímají detaily hlasování v samotné vesnici, můžete navštívit stránku s výsledky prezidentské volby.
Při rozhodování o obsazení krajského zastupitelstva v roce 2024 se voliči přiklonili k jasnému vítězi. Tyto krajské volby v obci jednoznačně ovládla strana ODS se ziskem 53,84 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací se stalo hnutí ANO, které oslovilo 26,92 % hlasujících, a s odstupem na třetí pozici skončilo uskupení JIH 12, jež si připsalo 7,69 % odevzdaných hlasů.
Aktuální situaci v regionálním kontextu můžete sledovat skrze přehled pro krajské volby v Hadravově Rosičce. Vývoj nálad v okolních městech a obcích pak zachycuje podrobná statistika pro celý jindřichohradecký okres.
Jihočeská obec Hadravova Rosička, rozkládající se na ploše 2,7 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 537 metrů, se poprvé v historických pramenech objevuje v roce 1549. V roce 2024 zde žilo celkem 53 obyvatel, přičemž k roku 2021 se v obci nacházelo 25 domů. Všechny domy sdílejí poštovní směrovací číslo 378 42. Pokud hledáte oficiální informace o aktuálním dění, naleznete je na stránkách, které provozuje obec Hadravova Rosička na internetu.
Demografický vývoj z roku 2024 ukazuje, že se počet obyvatel zvýšil o jednoho člověka. Tento celkový přírůstek byl způsoben výhradně stěhováním, neboť saldo migrace dosáhlo hodnoty 1, zatímco přirozený přírůstek obyvatel byl v tomto období nulový. Podle statistických zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ) vykazuje zdejší populace specifickou věkovou strukturu. Podíl dětí do 14 let činil k roku 2021 celkem 19,3 %, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let tvořili 61,4 % a senioři nad 65 let představovali zbývajících 19,3 % obyvatelstva.
Zajímavé údaje přineslo také sčítání v oblasti náboženského vyznání z roku 2021. K věřícím se v této obci přihlásilo 14,6 % obyvatel, což je o něco méně než celorepublikový průměr činící 22,2 %. Skupina bez vyznání pak tvořila 35,4 % obyvatelstva a zbylých rovných 50 % dotázaných na tuto otázku neodpovědělo. Veškeré demografické a statistické údaje pro tento portrét čerpají z datových zdrojů ČSÚ.
Občané vesnice se v posledních letech vyznačují mimořádným zájmem o správu věcí veřejných, což se odráží ve velmi vysoké volební účasti. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 78,05 % oprávněných voličů. Tento zájem dramaticky překonal celorepublikovou účast, která v komunálním hlasování dosáhla pouhých 46,07 %.
Mimořádně vysokou účast vykazují i ostatní typy voleb. Při sněmovním hlasování v roce 2025 dosáhla účast 92,50 %, což vysoce převýšilo celostátních 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila 81,82 % oproti republikovým 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 odevzdalo v prvním kole svůj hlas 90,70 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 86,05 % (v porovnání s celostátními 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 71,05 %, což je více než dvojnásobek celorepublikového průměru, který činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
