0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Ing. Radek Nohavica Mgr. Adéla Kousalová Alena Trčálková Petr Švirák Zdeněk Srněnský Šárka Lukaštíková Tomáš Fojt Ing. Martin Kovář Karel Gerhardt Ing. Jiří Surovec
Ing. Radek Nohavica invalidní důchodce, pořadatel sportovních závodů, věk: 30 let
Mgr. Adéla Kousalová tisková mluvčí města Rožnov pod Radhoštěm, věk: 51 let
Alena Trčálková administrativní pracovník, věk: 40 let
Petr Švirák technik odpadového hospodářství, věk: 60 let
Zdeněk Srněnský starosta, věk: 53 let
Šárka Lukaštíková prodavačka, věk: 56 let
Tomáš Fojt elektrikář, věk: 54 let
Ing. Martin Kovář procesní logistik, věk: 48 let
Karel Gerhardt tesař, věk: 56 let
Ing. Jiří Surovec technolog, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Ústí na Vsetínsku přinesou nadcházející komunální volby rozhodnutí o tom, kdo zasedne v místním zastupitelstvu na další volební období. Zdejší demografie nabízí pozoruhodný rys v podobě mimořádně nízkého podílu nejmladší generace, kdy skupina dětí do čtrnácti let tvoří pouze 10,9 % obyvatelstva, což vesnici řadí na 5403. místo z 6254 sídel v republice.
Obec má pestrou politickou minulost, v níž se prolínají lokální kandidatury jednotlivých osobností s tradičními stranickými souboji při celostátních hlasováních. Následující text přibližuje volební trendy i základní údaje o životě ve vsi.
Při obecním hlasování v roce 2022 odevzdávali voliči hlasy jednotlivým kandidátům. Největší podporu získal Zdeněk Srněnský se ziskem 293 hlasů, což představovalo 15,81 %. Další příčky obsadili Tomáš Fojt, který obdržel 225 hlasů (12,14 %), a Šárka Lukaštíková s podporou 216 hlasů (11,66 %). Přes deset procent se dostal ještě Martin Trčálek s 199 hlasy (10,74 %).
Místní dění lze sledovat také v širším kontextu, který nabízejí komunální volby na Vsetínsku, případně souhrnná data pro celý Zlínský kraj zachycující hlasování ve všech okolních městech a obcích.
Zájem občanů vzbuzují pravidelně také celostátní volby do Poslanecké sněmovny, při kterých se v roce 2025 v obci prosadilo hnutí ANO se ziskem 35,65 % (123 hlasů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 28,11 % voličů (97 hlasů), třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 10,72 % (37 hlasů). Na dalších místech se umístily MOTO s 7,82 % (27 hlasů) a hnutí SPD, které získalo 7,24 % (25 hlasů). Vítězné hnutí ANO uspělo stejně jako v celé zemi, kde celostátně obdrželo 34,51 % hlasů, a druhá koalice SPOLU zaznamenala v republice 23,36 %.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, bylo pořadí na prvních dvou místech obrácené. Tehdy zvítězila koalice SPOLU s 31,19 % hlasů před hnutím ANO, jež oslovilo 23,03 % hlasujících, zatímco třetí hnutí SPD bralo 15,45 %. Pro detailnější informace slouží přehled pro parlamentní volby v obci, přičemž regionální souvislosti přibližuje jak okresní přehled na Vsetínsku, tak i souhrnná data za poslanecké volby v kraji.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby. V prvním kole obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš se ziskem 31,95 % (116 hlasů), těsně následován Petrem Pavlem, který získal 29,75 % (108 hlasů), a Danuší Nerudovou se 16,52 % (60 hlasů). Ve druhém kole se pořadí obrátilo a celkovým vítězem se stal Petr Pavel, jemuž dalo hlas 56,70 % voličů (203 hlasů), zatímco Andrej Babiš si připsal 43,29 % (155 hlasů).
Kompletní rozložení hlasů v obou kolech nabízí stránka věnovaná volbě prezidenta v Ústí. Pro srovnání s okolními vesnicemi a městy lze využít také data pro okres Vsetín v prezidentských volbách, případně souhrnné statistiky za celý Zlínský kraj.
V roce 2024, kdy probíhaly krajské volby, dominovalo v obci hnutí ANO, které obdrželo 40,36 % hlasů (67 voličů). Druhé místo získala koalice KDU-ČSL+Z21 s podporou 15,66 % (26 hlasů) a v těsném závěsu za ní skončila ODS, jež zaznamenala 15,06 % (25 hlasů). Hranici pěti procent překročila ještě uskupení STAN PRO ZLK s 7,83 % a STAČILO! s 5,42 %.
Zájemci o podrobné údaje mohou prozkoumat stránku zaměřenou na krajské volby v obci. Jak hlasovali voliči v sousedních sídlech v rámci okresu, ukazuje přehled pro krajské hlasování na Vsetínsku.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1505. Sídlo se rozkládá na ploše 5,4 km² v nadmořské výšce 360 metrů a poště slouží PSČ 755 01. V roce 2024 zde žilo 615 obyvatel a Český statistický úřad evidoval v roce 2021 celkem 200 domů. Výraznou kulturní památkou, kterou ve svých záznamech uvádí Národní památkový ústav, je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1775, jež stojí na severním okraji nad řekou na odstupňovaném soklu s basreliéfem znaku rodu Illesházy.
Z hlediska populačního vývoje v roce 2024 byl celkový přírůstek nulový, neboť úbytek způsobený přirozenou měnou, kdy přirozený přírůstek činil -4 osoby, plně vyrovnalo kladné saldo migrace dosahující hodnoty +4 osoby. Věková skladba při sčítání lidu v roce 2021 ukázala, že kromě 10,9 % dětí ve věku 0 až 14 let tvořili lidé od 15 do 64 let 72,5 % obyvatel (celostátně 69,7 %) a senioři ve věku 65 a více let představovali 16,7 % (v celé republice 17,4 %). Z pohledu náboženského vyznání bylo v témže roce 37,4 % občanů bez vyznání, 28,8 % se označilo jako věřící a 33,8 % respondentů údaj neuvedlo, zatímco celorepublikově byl podíl věřících 22,2 %, bez vyznání 47,8 % a neuvedeno 30,1 %. Zprávy ze samosprávy zveřejňuje obec na svých stránkách obecusti.cz.
Při volbách do zastupitelstev obcí v roce 2022 dosáhla volební účast 59,77 %. Voliči tak přišli k urnám v podstatně větším poměru, než jaký činil celostátní průměr těchto komunálních voleb, který se pohyboval na úrovni 46,07 %.
Vyšší zájem než ve zbytku republiky projevili místní voliči i při dalších hlasováních. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast 71,02 % oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 přišlo volit 68,37 % oprávněných občanů při celostátním průměru 65,43 %. Během volby prezidenta republiky v roce 2023 dorazilo v prvním kole 72,76 % zapsaných voličů (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,93 % (ČR 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 pak účast dosáhla 33,27 %, což představovalo výsledek mírně převyšující celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
