0,00 %
0,00 %
0,00 %
Obudíme Hluk Občanská demokratická strana KDU-ČSL a nezávislí
Ing. Ondřej Kotačka místostarosta, věk: 38 let
Ing. Monika Buchtíková učitelka ZŠ, věk: 38 let
Ing. Pavel Soška referent stavebního úřadu, věk: 41 let
Michal Kotačka obchodní zástupce, věk: 31 let
Kateřina Říhová učitelka ZUŠ, věk: 54 let
Jiří Turčinek podnikatel, věk: 45 let
Mgr. Eva Malůšková vedoucí Charitního domova Hluk, věk: 45 let
Alexandr Žajdlík pracovník místního hospodářství, věk: 47 let
Jaromír Blaha vedoucí aplikační inženýr, věk: 31 let
Dalibor Králík programátor CNC, věk: 31 let
Jan Mitáček podnikatel, věk: 50 let
Marie Šobáňová vedoucí školní jídelny, věk: 44 let
MUDr. Vojtěch Kramár lékař, věk: 33 let
Monika Grňáková na rodičovské dovolené, věk: 28 let
Petr Pěrka živnostník, věk: 56 let
Marie Mirošová předsedkyně ZO OS KOVO Autopal Hluk, věk: 64 let
Richard Podškubka vedoucí výroby, věk: 38 let
Veronika Wirgel asistentka pedagoga a vychovatelka ve školní družině, věk: 37 let
Veronika Pomykalová administrativní pracovnice, věk: 54 let
PharmDr. Jan Cetkovský aktivní senior, věk: 67 let
Mgr. Petra Dohnalová pedagožka volného času, věk: 35 let
David Hájek starosta, věk: 51 let
Ing. Martin Polách manager, věk: 55 let
Ing. et Ing. Zdeněk Horák vedoucí týmu vývoje, věk: 41 let
Aleš Hrabalík manager, věk: 52 let
Ing. Pavel Křápek manager, věk: 51 let
Karel Bojko ředitel PO, věk: 51 let
Jakub Dohnal IT specialista, věk: 40 let
Ing. Lucie Jurásková MBA managerka, věk: 36 let
Ing. Martin Dufka projektant, věk: 62 let
Mgr. Miroslav Warchil IT specialista, věk: 41 let
Ing. Monika Horáková účetní, věk: 37 let
Vlastimil Marek mistr výroby, věk: 53 let
Ing. Tomáš Vaněk jednatel firmy, věk: 38 let
Pavel Dufka technolog, věk: 36 let
Ing. Antonín Uhlíř jednatel firmy, věk: 68 let
Pavel Habarta jednatel firmy, věk: 61 let
Radek Píštěk jednatel firmy, věk: 61 let
Markéta Hrdinová studentka, věk: 21 let
MUDr. Markéta Vaňková lékařka, věk: 46 let
Mgr. Michaela Hrdinová ředitelka PO, věk: 48 let
Ing. Jan Šimčík emeritní starosta, věk: 73 let
Radek Salanci elektromechanik, věk: 51 let
Zdeněk Mitáček OSVČ, věk: 53 let
Ing. Petr Hájek vedoucí provozního útvaru, věk: 50 let
Ing. Martin Křižan vedoucí odboru investic, věk: 52 let
Ing. Šimon Pachl Ph.D. OSVČ - zahradní architekt, zahradnictví, věk: 42 let
Bc. Jarmila Brigulová vedoucí obchodního oddělení, věk: 34 let
Mgr. Martina Braunerová zástupkyně ředitele SŠ, věk: 50 let
Ing. Milan Kolomazník konstruktér, věk: 37 let
Martin Deyl učitel ZUŠ, věk: 35 let
Jan Brigula technik měrového střediska, věk: 34 let
Libor Plaček OSVČ - provozovatel pizzerie, věk: 52 let
Ing. Veronika Burešová chemická laborantka, mateřská dovolená, věk: 38 let
František Libosvár OSVČ - elektrikář, věk: 24 let
Jana Hanusová účetní, věk: 50 let
Ing. Alžběta Kolomazníková mzdová účetní, mateřská dovolená, věk: 38 let
Mgr. Ing. Tomáš Pospíšek obchodní manažer, věk: 36 let
Veronika Zubatá pečovatelka, mateřská dovolená, věk: 28 let
Josef Kolísek operátor výroby, věk: 49 let
Pavel Kadlček OSVČ - stolařství, věk: 54 let
Milan Baroň důchodce, věk: 65 let
Andrea Šestáková dělnice dřevovýroby, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
Rozhodování o novém složení místní samosprávy přinášejí komunální volby 2026, které v Hluku opět určí směr, jímž se správa města v příštích letech vydá. Město s bohatou minulostí se v kontextu politického i společenského života vyznačuje specifickými rysy, jež formují volební preference zdejších obyvatel.
Toto město vyniká mimořádně vysokou mírou religiozity, neboť se k věřícím hlásí více než polovina jeho obyvatel, což ho řadí na přední příčky v rámci celé České republiky. Volební chování zdejších lidí v uplynulých letech ukazuje zajímavé kontrasty a odlišnosti ve srovnání s celostátními trendy, které se promítají do výsledků na radnici i v celostátním měřítku.
V posledním místním klání, které se uskutečnilo v roce 2022, se o přízeň voličů ucházela čtyři uskupení. Velmi těsný souboj nakonec s drobným náskokem ovládla Občanská demokratická strana, která získala 32,46 % hlasů. V patách jí však skončilo sdružení Obudíme Hluk se ziskem 31,69 % hlasů, což znamenalo rozdíl necelého jednoho procentního bodu. Výraznou podporu získala také KDU-ČSL, pro niž se vyslovilo 19,18 % hlasujících, a čtyřlístek kandidátek uzavřelo uskupení Hlučané, které obdrželo 16,67 % hlasů.
Regionální souvislosti komunální politiky v širším okolí lze sledovat prostřednictvím výsledků za okres Uherské Hradiště, přičemž k dispozici je také celkový přehled komunální politiky, který nabízí Zlínský kraj jako celek.
Celostátní politické preference obyvatel se naplno projevily při volbě poslanců. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 ve městě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 36,21 % hlasů, což představovalo o něco silnější výsledek než celostátní průměr tohoto hnutí činící 34,51 %. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU, která si připsala 25,47 % hlasů, čímž rovněž překonala celorepublikový zisk ve výši 23,36 %. Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 8,73 % hlasů, které naopak mírně zaostalo za celostátním výsledkem 11,23 %. Další místa obsadily subjekty SPD (8,35 %), MOTO (6,81 %) a PIRÁTI (6,30 %).
Při předchozím hlasování v roce 2021 byla situace odlišná, neboť v Hluku zvítězila koalice SPOLU, která obdržela 29,51 % hlasů, těsně následovaná hnutím ANO s 26,51 %. Na dalších pozicích tehdy skončilo SPD (10,75 %) a koalice Piráti+STAN (10,36 %). Pokud vás zajímá detailní pohled na hlasování v širším měřítku, můžete navštívit výsledky pro okres Uherské Hradiště nebo se podívat na souhrnné údaje, které nabízí Zlínský kraj. Kompletní historické záznamy pro samotné město najdete pod odkazem na parlamentní volby v Hluku.
Velký zájem místních obyvatel vzbudily prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole hlasování zde nejvíce hlasů získal Andrej Babiš, pro kterého se rozhodlo 37,47 % voličů, zatímco Petr Pavel obdržel 25,92 % hlasů. Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová se ziskem 14,03 % a čtvrtý skončil Pavel Fischer, jemuž dalo hlas 10,58 % hlasujících.
Ve druhém kole se situace výrazně zdramatizovala a přinesla obrat v celkovém pořadí. Vítězství nakonec vybojoval Petr Pavel, který získal 54,35 % hlasů, zatímco Andrej Babiš oslovil 45,64 % hlasujících. Pro sledování výsledků v regionálním kontextu můžete využít odkaz na okres Uherské Hradiště, případně si prohlédnout data pro celý Zlínský kraj. Vývoj preferencí v čase zachycují přímo prezidentské volby v Hluku v jednotlivých letech.
Regionální politika a rozvoj širšího území jsou určovány tím, jak dopadnou krajské volby, jejichž poslední kolo proběhlo v roce 2024. V Hluku v tomto hlasování jednoznačně dominovalo hnutí ANO, které získalo 44,52 % hlasů. S velkým odstupem za ním skončila koalice KDU-ČSL+Z21 se ziskem 17,03 % a na třetím místě se umístilo uskupení STAN PRO ZLK, které podpořilo 8,36 % voličů. Občanská demokratická strana (ODS) si připsala 7,56 % a koalice STAČILO! získala 6,27 % hlasů.
Širší pohled na politické uspořádání celého regionu nabízí statistický přehled za okres Uherské Hradiště. Vývoj volební podpory v dřívějších obdobích v samotném městě přehledně mapují krajské volby v Hluku v minulých letech.
Město Hluk se rozkládá na rozloze 28,4 km² v průměrné nadmořské výšce 222 metrů. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1294. Podle údajů Českého statistického úřadu k roku 2024 zde žilo 4 254 obyvatel, přičemž v roce 2021 bylo v obci evidováno 1 358 domů. Pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 687 25. Demografický vývoj v roce 2024 vykazoval mírný pokles, který byl zapříčiněn jak přirozeným úbytkem obyvatel (rozdíl mezi narozenými a zemřelými činil -5 osob), tak záporným saldem migrace, které dosáhlo hodnoty -30 osob. Celkově se tak počet obyvatel v daném roce snížil o 35 osob.
Z hlediska památek, které jsou podrobně zmapovány v registrech Národního památkového ústavu, vyniká zejména zdejší renesanční tvrz. Tato čtyřkřídlá jednopatrová stavba s průjezdnou věží byla vybudována kolem roku 1559 na místě staršího sídla. Významnou dominantou centra je také vrcholně barokní kostel sv. Vavřince, postavený po roce 1741 podle projektu A. E. Martinelliho, jehož součástí je kamenné pozdně barokní opevnění.
Věková struktura místní populace k roku 2021 ukazuje, že podíl dětí ve věku 0–14 let tvořil 11,4 % (celorepublikový průměr je 12,9 %), produktivní věkovou skupinu 15–64 let představovalo 70,0 % (ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili 18,6 % obyvatel (ČR 17,4 %). Výjimečně zajímavá jsou data o náboženském vyznání z roku 2021, která vykazují vysokou míru religiozity: k věřícím se hlásí 52,6 % lidí, což výrazně převyšuje celostátních 22,2 %. Naopak bez vyznání je pouze 20,6 % obyvatel (celostátně 47,8 %) a zbylých 26,9 % dotázaných tuto otázku při sčítání nezodpovědělo. Další informace o životě a dění v samosprávě nabízí oficiální web města.
Voliči v Hluku tradičně vykazují velmi vysokou míru zájmu o správu věcí veřejných, což se odráží v nadprůměrné volební účasti. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 56,21 % oprávněných občanů. Tento výsledek výrazně překonal celostátní průměrnou účast, která tehdy v České republice činila 46,07 %.
Podobně aktivní přístup je patrný také u ostatních typů hlasování. V parlamentních volbách v roce 2025 dosáhla účast 69,22 % (celostátně 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 66,85 % (celostátně 65,43 %). U prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole zapojilo 69,42 % voličů (ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 72,25 % (ČR 70,25 %). Jedinou výjimkou s nižším zájmem byly krajské volby v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouze 29,14 % oprávněných voličů, což zaostalo za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
