100,00 %
Ondřej Faifr starosta, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
15,28 % (254 hlasů)
Rostislav Frai mechanik, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 2
11,55 % (192 hlasů)
Hana Hamerníková nezaměstnaná, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 3
11,79 % (196 hlasů)
Pavel Kordík OSVČ, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 4
14,62 % (243 hlasů)
Petra Pakandlová policistka, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 5
12,51 % (208 hlasů)
Lukáš Kanta SW koordinátor, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 6
12,69 % (211 hlasů)
Václav Večírek zámečník, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 7
9,02 % (150 hlasů)
Ondřej Faifr starosta, věk: 42 let
Rostislav Frai mechanik, věk: 63 let
Hana Hamerníková nezaměstnaná, věk: 44 let
Pavel Kordík OSVČ, věk: 36 let
Petra Pakandlová policistka, věk: 37 let
Lukáš Kanta SW koordinátor, věk: 37 let
Václav Večírek zámečník, věk: 41 let
Rudolf König mechanik, věk: 44 let
Petr Kaprál celní správa - referent, věk: 46 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Blatnici se v komunálních volbách 2026 bude znovu rozhodovat o složení obecního zastupitelstva. Tato obec v okresu Plzeň-sever přitom zaujme každého, kdo se podívá na náboženský profil jejích obyvatel: podle sčítání lidu z roku 2021 se 63,4 % zdejších obyvatel nehlásí k žádnému vyznání, což Blatnici řadí na 327. místo z více než šesti tisíc obcí — tedy vysoko mezi nejsekulárnější obce v Česku. Věřících žije v obci jen 6,5 % (celorepublikový průměr činí 22,2 %), dalších 30,2 % obyvatel vyznání neuvedlo.
Obec leží v nadmořské výšce 360 metrů a žije v ní 905 obyvatel. Tato stránka shrnuje nejen blížící se komunální volby, ale přibližuje i výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které v Blatnici proběhly v minulých letech.
Komunální volby 2022 přinesly v Blatnici zcela jednoznačný výsledek — kandidátní listina SNK Blatnice I. získala 99,00 % hlasů, zatímco jediný protikandidát Antonín Rezek obdržel pouhé 1,00 %. Tak výrazná dominance jediného uskupení je přinejmenším pozoruhodná a svědčí o výrazné shodě místních voličů na podobě obecního vedení.
Kdo chce srovnat, jak dopadly komunální volby v sousedních obcích, může nahlédnout do přehledu za okres Plzeň-sever, případně do souhrnného pohledu na komunální volby v Plzeňském kraji, kde jsou zachyceny výsledky za všechny tamní obce.
V volbách do Poslanecké sněmovny 2025 získalo hnutí ANO v Blatnici 38,75 % hlasů, čímž citelně převýšilo svůj celostátní výsledek 34,51 %. Na druhém místě skončilo SPOLU s 14,79 %, třetí bylo STAN s 13,95 %. ANO tedy vyhrálo v obci i v celé zemi, avšak místní voliči mu dali výrazně větší důvěru, než byl celorepublikový průměr.
Ve volbách 2021 vedlo ANO rovněž s 26,94 %, tehdy na celostátní úrovni zvítězilo SPOLU s 27,79 %, zatímco ANO skončilo druhé s 27,12 % — blízký a těsný souboj dvou uskupení, který se v Blatnici lišil tím, že ANO mělo jasněji navrch. SPOLU tehdy v obci získalo 18,70 %, třetí bylo SPD s 15,59 %. Podrobné výsledky v obci jsou dostupné přes stránku parlamentních voleb v Blatnici. Širší srovnání za region nabízí přehled za okres Plzeň-sever a pro celý Plzeňský kraj souhrnná stránka krajských výsledků.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Blatnici Andrej Babiš se 37,84 % hlasů, Petr Pavel byl druhý s 28,60 % a třetí Danuše Nerudová získala 18,06 %. Výsledek prvního kola tedy napovídal těsný souboj ve druhém.
Ve druhém kole se výsledek obrátil: Petr Pavel zvítězil s 51,57 % oproti 48,42 % Andreje Babiše — rozdíl pouhých přibližně tří procentních bodů. Podrobnosti za obec jsou dostupné na stránce prezidentských voleb v Blatnici. Jak hlasoval celý okres Plzeň-sever, shrnuje přehled za okres, výsledky za celý Plzeňský kraj pak krajský souhrn.
Krajské volby 2024 přinesly Blatnici jasného vítěze: ANO získalo 43,92 % hlasů a s takovým výsledkem nezbylo ostatním uskupením než soupeřit o zbývajících přibližně 56 %. Na druhém místě se umístilo STAN s 17,28 %, třetí bylo SPD+Trikolora s 8,87 %. Všechny krajské volby v Česku probíhají na úrovni jednotlivých krajů, takže výsledek v Blatnici je součástí celkového obrazu za Plzeňský kraj.
Výsledky v samotné obci jsou dostupné na stránce krajských voleb v Blatnici. Pro srovnání s tím, jak dopadly volby v širším okolí, poslouží souhrn za okres Plzeň-sever.
Blatnice je obec v Plzeňském kraji, v okresu Plzeň-sever, poprvé písemně zmiňovaná v roce 1379. Leží ve výšce 360 metrů nad mořem, rozkládá se na ploše 4,1 km² a v roce 2024 zde žilo 905 obyvatel. Zástavbu tvoří 306 domů (údaj z roku 2021) a obec má jedno poštovní směrovací číslo: 330 25. Oficiální stránky obce jsou k dispozici na webu Blatnice.
Obec v roce 2024 celkově rostla: přibylo 9 obyvatel, přičemž přirozený přírůstek (rozdíl narozených a zemřelých) byl kladný, byť minimální — jen 1. Rozhodující roli hraje saldo migrace 8, tedy přistěhovalých bylo více než odstěhovalých. Demografie Blatnice naznačuje poměrně mladou strukturu: podle sčítání z roku 2021 tvořily děti do 14 let 16,5 % obyvatel — to je výrazně nad celorepublikovým průměrem 12,9 % a řadí obec na 666. místo z více než 6 200 srovnávaných obcí. Naopak podíl seniorů 65 a více let byl 15,2 %, tedy citelně pod republikovým průměrem 17,4 %. Statistické údaje o demografii a složení obyvatelstva pocházejí z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Co se náboženského vyznání týče — opět dle sčítání z roku 2021 — 63,4 % obyvatel se nehlásí k žádnému vyznání, zatímco v celé republice je to 47,8 %; vyznání neuvedlo 30,2 % obyvatel. Věřících je zde jen 6,5 %, tedy o více než 15 procentních bodů méně, než je celostátní průměr 22,2 %. Blatnice tak v tomto ohledu patří k výrazně sekularizovaným obcím v rámci Česka.
V komunálních volbách 2022 přišlo v Blatnici k volebním urnám 54,23 % oprávněných voličů — o více než osm procentních bodů nad celorepublikovým průměrem, který se tehdy zastavil na 46,07 %. Zájem místních o komunální politiku je tedy nadprůměrný a zřetelně vyšší, než bylo v Česku běžné.
Podobně aktivní byli blatničtí voliči i v dalších typech voleb. Ve sněmovních volbách 2025 dosáhla účast 70,97 %, čímž mírně převýšila celorepublikových 68,95 %; v roce 2021 to bylo 65,55 % oproti průměru 65,43 % — tedy téměř přesně na úrovni celé republiky. Prezidentské volby 2023 přilákaly v prvním kole 70,48 % voličů (celorepublikový průměr: 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 77,31 %, zatímco celostátně šlo k urnám 70,25 % — v obou kolech tedy obec překonala republikový průměr. Krajské volby 2024 naopak patřily k méně navštíveným: zúčastnilo se 32,44 % voličů, přičemž průměr za celou republiku byl 32,91 %, takže výsledek byl prakticky totožný s celorepublikovým průměrem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
